Poslední recenze (1 319)
Whiplash (2014)
Whiplash je absolutní dokonalost. Nepoleví od začátku do konce. Ta kombinace naprosto dokonalých jazzových skladeb, střihu, kamery a Milese Tellera s J. K. Simmonsem. Nedýchám u toho. Jasně, všichni chválí Simmonse, ale zapomínají na Tellera. Dokonale fyzické herectví až na dřeň. Čirá obnaženost. Damien Chazelle se tímhle filmem právem proslavil a ve svém věku dokázal, že s ním musíme nadále počítat. Whiplash jsem poprvé viděl v kině při jeho premiéře před osmi lety a zažíval jsem u toho slast. Dnes po těch osmi letech se mi stalo totéž. Divácké vzrušení až na dřeň.
Mapplethorpe (2018)
Matt Smith je sice vynikající, ale tenhle biopic je vzhledem k titulní postavě bohužel velmi konvenční a nezajímavý, i když je na Smithův zadek vždycky krásný pohled.
Babylon (2022)
Damien Chazelle je blázen a génius v jedné osobě. Jeho nejnovější snímek Babylon mě úplně uhranul. Nejen skvělými kamerovými jízdami a naprosto precizním paralelním střihem, ale taky božím soundtrackem, který mi zněl v hlavě ještě dlouho po odchodu z kina. Je to tříhodinová megajízda, která se jen tak nevidí a neslyší. Obdivuju studio Paramount, že na něco takového dalo hromadu dolarů, které už nikdy neuvidí. Babylon je mistrovský kousek, který právě vešel do dějin kinematografie.
Poslední deníček (3)
2.2.2023
Už nějakou dobu si komentáře k filmům a seriálům píšu víceméně jen pro sebe. Za těch plus mínus patnáct let, co jsem na ČSFD, se to tu ošklivým způsobem hodně změnilo. Přibyla tu především homofobie, číst komentáře s cílenými urážkami queer lidí je přímo bolestivé jak fyzicky, tak psychicky. Nejhorší na tom je, že admini s tím skoro vůbec nic nedělají. Do diskusí, kde jsem kdysi dávno potkával zajímavé lidi a poznával jsem je někdy i osobně, už raději vůbec nechodím. Je smutné, kam se známá filmová databáze ubírá...
