Oralfabet

Dobrej houbovej vejvar

S Insomnií jsem měl víceméně stejnou zkušenost, jako nedávno s Fincherovým Panic Room - u obou filmů šlo o jeden z posledních kousků, co jsem ještě od daného režiséra neviděl, v obou případech jsem očekával, že půjde o jeden z jejich slabších počinů, a ačkoli to v obou případech asi byla pravda, bavil jsem se u nich mnohem líp, než jsem očekával. O filmu jsem toho moc dopředu nevěděl, a fakt mě příjemně překvapilo, jakým směrem se začal v jistý moment příběh ubírat - vyšetřování samotného případu tady vlastně není až tak podstatné. Sledovat Pacinova insomnického, svědomím týraného poldu propadat se hlouběji a hlouběji do temnoty, zatímco skutečná tma odmítá přijít, bylo prostě docela fascinující, a ke konci už jsem tu jeho únavu sám intenzivně pociťoval (čímž nechci říct, že mě film začínal nudit, jen, že jeho výkon byl opravdu přesvědčivý). Williams je taky super, i když ta role je vlastně taková celkem skromná... Je to prostě extrémně solidní kriminálka se skvělým námětem, pozvednutým působivými hereckými výkony a Nolanovými, už tehdy docela impozantními filmařskými schopnostmi, které se plně projevují ve scénách jako byla první honička v mlze nebo ta na plovoucích kládách. 9/10

Tak krásně lidské... Tak krásně britské... Mike Leigh > Spike Lee. 9/10

Po dějové stránce dost jednoduchý film, a přesto se na něj člověk může při každém shlédnutí dívat úplně jinak. Já se naposledy rozplýval nad jeho krásou a tentokrát mi přišel spíš strašně depresivní. Rebelství hlavního hrdiny není poháněno žádnou vášní, spíš naprostou absencí vášně ve vztahu k životu, který se od něj očekává. Sám jakoby ani neměl žádnou osobnost nebo zájmy. A podobně prázdně tady působí všichni, hluboce nešťastná MILFka Robinsonová i Benjaminova nastávající (ke které podle mě film není úplně fér, což je společně s přehnaným opakováním písní Simona a Garfunkela asi má jediná výtka). Pořád výborný film, jen už jiným způsobem. Miluju tu scénu s potápěčským oblekem. 9/10

Na Fargu mě fascinuje, jak povědomě, ale zároveň zcela jedinečně každá série působí (čtvrtou jsem pořád neviděl btw). Jednotlivými prvky každá z nich připomíná ostatní série, původní film nebo jiné kousky z Coenovic filmografie, pak ale Hawley přidá několik nových ingrediencí, vypůjčené dílky rekontextualizuje a všechno to dohromady zamíchá tak, že se výsledného výtvoru prostě nemůžu nabažit. A tahle nejnovější série by dost možná mohla být zatím moji nejoblíbenější. Za což může především úžasná, krásně rozmanitá sbírka postav, kterým budete buď držet palce až vám zbělají nebo je budete naopak z celého srdce nenávidět. Někomu by mohly připadat příliš černobílé, ale za mě to v téhle sérii díky jistému pohádkovému nádechu funguje skvěle, navíc kromě jasných klaďasů a dokonale zavrženíhodných záporáků je tu třeba ještě pět set let starý pojídač hříchů Ole Munch, který do klasicky černohumorného Fargo světa vnáší element hororu, nadpřirozena a osudovosti. Společně s rozkošnou, ale zatraceně nebezpečnou tygřicí Dot je pro mě MVP téhle série a závěr jeho dějové linky je zároveň i nesmírně uspokojivým završením celého příběhu, které dá vzpomenout na jistou scénu z No Country For Old Men a pak i na závěr původního filmu... Poselství, které nakonec Hawley prostřednictvím téhle série předává by se dalo jednoduše shrnout slovy: "Nemůžeme na sebe být prostě všichni milí?" což může znít simplisticky a naivně, ale nikdy jsem ho neviděl podané v takhle efektivní, bizarně poetické podobě. Jak já tenhle seriál zbožňuju. 10/10

Tenhle film mám v oblibě už od útlého věku (kdy jsem ještě ani pořádně nechápal, o co v něm jde, a jen jsem si užíval všechny ty cool výjevy) a s přibývajícími léty můj obdiv jen roste. Ale až po posledním shlédnutí jsem si uvědomil, jak moc ho vlastně zbožňuji, a jaký je to hřích, že jsem ho dosud neměl ve svých top10. U takhle legendárních, kolosálních počinů mám prostě trochu problém vnímat je jako něco, co má nějaký opravdový význam pro mě osobně. Matrix je prostě Matrix, každý ho zná, je neodmyslitelnou součástí moderní popkultury. To by mi ale nemělo zabránit v tom, abych ho miloval se stejnou vášní s jakou miluji obskurnější filmy, které jsem musel sám objevit. První Matrix je prostě bezchybné dílo, jedinečný filmový úkaz, pravděpodobně neopakovatelný fenomén. Sestrám Wachovskim se na přelomu tisíciletí podařilo zkombinovat několik zdánlivě nesourodých ingrediencí a vlivů do dokonale kompaktního, unikátního celku s vlastní osobností a ikonografií, do celku, který se nepodobal ničemu, co vzniklo doposud... a já si nedokážu představit, že bych mohl od filmu chtít něco víc. Přesně o tomhle pro mě umění je - Nechávám se inspirovat tím, co miluji, a tvořím z těchto vlivů něco nového, něco jedinečného. Něco, co může v budoucnosti inspirovat další....10/10

Wow, včera jsem viděl poslední epizodu a pořád ještě zpracovávám své dojmy. Nathan Fielder a Benny Safdie společně stvořili něco naprosto unikátního. Má to v sobě jasně rozpoznatelné prvky jejich předchozích projektů, ale zároveň i něco úplně nového, stěží popsatelného... Je to nepříjemné, trapné, napínavé, tragické, vtipné i děsivé. Je to společenská satira, utahující si z fake woke liberalismu a pokrytectví celebrit na sociálních sítích, dekonstrukce reality TV i reality samotné, situační cringe komedie, Lynchovský surrealistický horor, vztahové drama a Bůh ví, co ještě... Je to padesát různých věcí najednou, ale zároveň soustředěný, koherentní projekt. Čemuž napomáhají i přesné herecké výkony, obzvlášť musím vyzdvihnout Emmu Stone, která mi v roce 2023 potvrdila, že je jednou z nejodvážnějších a nejtalentovanějších současných hereček. Bella z Poor Things je nejspíš její životní rolí, ale Whitney tady taky ztvárnila naprosto mistrně. Nathana musím mimochodem taky pochválit, sice se asi dá říct, že hraje nějakou postavu ve všech svých projektech, ale tady poprvé fakt HRAJE, a dovolím si trvdit, že za Emmou zase až tak výrazně nezaostává. Nesedne to každýmu, na to je to až moc specifické a nepříjemné, ale mě to přišlo absolutně fascinující a snad i geniální. 10/10

Občas geniální, občas otravné, konzistentně obdivuhodně stupidní. Pokud máte ve svých skečích rádi pointy, držte se dál. Pokud máte ve svých skečích rádi nepříjemnou atmosféru, nesnesitelné postavy nebo hodně nepředvídatelných zvratů a podivně specifických detailů, nejspíš si to zamilujete. MVP: Sam Richardson. "No sloppy steaks guys, please!"

"I am finding being alive fascinating." Yorgosovi se nějak podařilo natočit totální crowdpleaser, aniž by obětoval cokoli ze své unikátní, nekonformní osobnosti, a já bych nemohl být spokojenější. Vizuálně opojná, mnohkdy provokativní a zneklidňující, ale ultimátně povznášející oslava osobní svobody a života jako takového. Bella se okamžitě stává jednou z mých nejoblíbenějších filmových postav. Je svou matkou a zároveň svou dcerou a zároveň ani jednou z nich, jen sama sebou. Na tom je prostě něco podivně krásného. Emma Stone si za svůj výkon zaslouží každou bezvýznamnou cenu, co může dostat. Pro mě bez debat film roku 2023. 10/10

Nebyla to vždycky úplně bezchybná jízda. Místy jsem se dost ztrácel, a ne vždy takovým tím "nechápu, co se děje, ale je to kurva úžasný" způsobem, občas jsem prostě netušil, co vlastně postavy motivuje a čeho se snaží v rámci konkrétní epizody dosáhnout, měl jsem pocit, že Esmailovo nutkání vodit diváka za nos, a tajit před ním důležité informace, často spíš seriálu škodí, než prospívá. Taky jsem měl ze začátku trochu problém si oblíbit víceméně kohokoli kromě Elliota samotného, a některé aspekty mi přišly zoufale neoriginální a nenápadité ("Dark Army?" To je fakt nejlepší název, se kterým jste přišli?) Po shlédnutí celého seriálu jsem ale každopádně docela uchvácen. Bylo by rozhodně zajímavé se ihned pustit do rewatche, a zjistit, jak na mě příběh působí, teď když vím, kam celou dobu směřuje. Možná bych v něm teď už spatřil to dokonalé dílo, za nějž jsem mnohé slyšel Mr. Robota označovat, ale úplně tomu nevěřím. A nijak zvlášť mi to nevadí, protože ty důležité aspekty prostě fungují a jako celek jde o unikátní, technicky a herecky dokonalý, emocionálně rezonantní počin plný naprosto nezapomenutelných momentů. Jo a fakt, že počítačům víceméně vůbec nerozumím, sice nakonec nijak zvlášť neuškodil, ale dokážu si představit, že kdybych byl ajťák, měl bych z toho fakt orgasmus. Prozatím silných 9/10