Kaylar

Již vzhledem k názvu filmu nelze očekávat nižádnou třeskutou zábavu. Film plný beznaděje, který diváka donutí na pozadí několika příběhů zamýšlet se nad tím, zda a jakou má lidský život cenu a smysl. Předpokládám, že si asi každý z filmu zapamatuje minimálně ony mrazivé a naturalistické scény postupného rozkladu lidského těla. Také tato podívaná nám zcela nepochybně připomíná pomíjivost všeho lidského a člověkem stvořeného. Specifický film, který není určen pro každého diváka.

Komu nevadí opravdu velké dávky fekálního humoru, ten si jistě přijde na své. Při těch několika extra nechutných scénách (zážitky se sloním stádem) jsem se i zasmála, ale Diktátor i Borat se mi zdály být lepší.

Vše zcela uvěřitelné, perfektně vystižené sociální prostředí, hlavní hrdina přesvědčivý. Oceňuji, že se tvůrci nesnažili o "světovost" nebo/a zbytečné efekty a vsadili spíše na prostředí, které je českému divákovi přístupné a bližší. Samotná hororová zápletka je zajímavá, netvoří však zcela ústřední motiv filmu a nejedná se tedy o čistokrevný horor. A víte co? Vůbec to nevadí.

Zpracování klasiky v dnešní době, kdy jsou filmaři v zájmu zvýšení atraktivity nacpat do filmů kdeco, bez ohledu na to, zda to tam zapadá či ne a kdy jsou schopni "upravit" konec oproti psané předloze, je ošemetnou záležitostí. Trochu jsem se proto obávala, jak bude zvládnut tento klasický román. Zklamaná jsem opravdu nebyla, ba naopak. Výtečně hrající herci, Thornfield jako vystřižený z listů románu, ponurá atmosféra, co víc si člověk může přát...

Vskutku zdařilá adaptace klasického díla jedné ze sester Brönteových. Vzpomínám si, že když jsem sérii viděla poprvé, už jsem měla knihu přečtenou a mohla jsem tedy srovnávat nejen nakolik výsledné dílo odpovídá předloze, tak i (a to je čistě subjektivní), zda se mu podařilo dostát mým představám. Myslím, že tvůrcům se podařilo jak najít vhodné představitele hlavních rolí, tak vystihnout ponurou a neutěšenou atmosféru venkovského sídla. Z tohoto důvodu je pro mě toto zpracování atraktivní i po mnoha letech od jeho vzniku.

Na pozadí blíže neurčené války se odehrává příběh dvou žen - tchyně a snachy - které žijí na odlehlém místě v nuzné chatrči a snaží se protloukat životem, jak se dá. Všudypřítomné šumící rákosí naruší až příchod muže, který zasáhne do života obou žen a změní jeho dosavadní stereotypní chod. Lidské pohnutky a vášně jsou prakticky neměnné v každé době, a tak celý příběh spěje k závěrečnému dramatickému zakončení, které zanechá diváka s ústy otevřenými úžasem a donutí ho přemýšlet nad tím, co to vlastně právě viděl...

Nenáročná podívaná plná klišoidních situací a předvídatelných událostí... nicméně diváka nijak neuráží a neobjevuje se v něm trapný humor. Nevadí, pokud uprostřed filmu odběhnete, protože vám nic zásadního neuteče.

Asi jsem měla zase nějaká nereálná očekávání anebo to bude tím, že jak vidím v televizním programu sci-fi, zatmívá se mi před očima a je mi jasné, že se zase nechám zlákat a na film budu koukat... a budu očekávat nějakou pecku. V tomhle případě se konalo v podstatě béčkové představení, které i když mělo chvílemi ambice na něco víc, nenaplnily se. Pro mě je film z kategorie těch, u kterých za pár měsíců pomalu ani nevím, o čem byly.

Když v roce 2016 byla v českých kinech uváděna zrestaurovaná Ikarie XB 1, zajásala jsem. Film jsem totiž viděla už kdysi dávno v televizi a pamatovala jsem si jen to, že byl dobrý a že se na něj "dalo koukat". Po shlédnutí v kině musím konstatovat, že se jedná o film vysoce nadčasový a nadprůměrný. Navíc je skvěle obsazený a kromě dějových zvratů se věnuje i osobním liniím hlavních protagonistů, celkově působí vyváženě. Vzhledem k době svého vzniku jde vskutku o výjimečný film.

Nenáročná televizní zábava, když nemáte náladu o něčem (čemkoli) přemýšlet. Musím ale uznat, že zvířátko bylo opravdu roztomilé.