remy

Po vynikajícím Wind River sešup. Vlastně mě to ale nijak zásadně neuráželo a neřekl bych, že je to tak špatné, jak se říká. Jako drsnou naháněčku jsem si to v rámci možností užít dokázal. Ve svých nejlepších momentech to dokáže to být dostatečně vyhrocené a napínavé, aby mě to nenechávalo chladným. Bohužel v práci s postavami to značně pokulhává - nerozumím například tomu, proč tu vlastně ono ohňové finále je, když absolutně netěží z traumatu hlavní hrdinky. Celé je to hlavně o dvou zabijácích, kteří jdou po krku nevinnému klukovi a Angelina Jolie je jako náhodou u toho. Flashbacky, skrze které na její trauma nahlížíme, jsou vesměs zbytečné. Ve finále nevyužité. Doufejme, že se Sheridan na příště vyspí lépe a naservíruje zase pořádnou pecku, jak jsme od něj zvyklí.

První Fincher, u kterého jsem vyloženě trpěl a měl co dělat, abych ho dokoukal. Možná zajímavý a hezky natočený film, který v životě nechci vidět znova.

Přelomové dílo, které mě ale kromě nadčasové technické vypiplanosti, ve všem ostatním totálně míjí. Třeba jednou pochopím víc, než jeho obrazové kvality.

Jsme na konci, ale kvalitativně jsme se vrátili na začátek. Zakončení Erikovy linie těžce nezvládnuté...

Budu nečekaně "pozitivní", protože tu vidím díky bohu alespoň velmi průměrnou epizodu, což je po té tragické úvodní docela úspěch. Na druhou stranu čekat do příště ještě víc, než jen narativně tuctově vystavenou detektivku s až parodicky působícími konci s Heřmánkem (bojím se, že tohle je teprve začátek...) je spíš naivní sen. V pohodě koukatelný.

Velice solidní úvod. Bojím se ale, že avizovaných 13 dílů bude kapánek moc. Rád se spletu. :)

Opět poctivej popcornovej nášup od Ric Romana Waugha. Kýčovitost a jednoduchost skryta za neutichající napětí a strhujícnost, že jsem si to zase moc užil. V týhle době takovejhle film působí skoro jako zjevení.

Český Tenet s protagonistou Menšíkem. Pozoruhodně vymyšlená, chytrá a vipná podívaná, u které se každá divácká nepozornost počítá. Těžko napodobitelný klenot, který je potřeba vidět. A určitě ne jednou.

Nolan tentokrát vyžaduje od diváka soustředěnost víc, než kdy předtím. A protože jsem všechno nevstřebal tak, jak jsem chtěl a cítím, podobně jako u Inception, že tomu další a další zhlédnutí mohou částečně prospět, beru prozatimních 75% lehce s rezervou - i přesto ale nemám pocit, že to docením absolutně, protože už teď mám konzistentní výhrady k tomu, jak moc velký odstup si Nolan (a tím pádem i divák) drží od svých postav. Hlavním hrdinou je pro něj časoprostor, kterému se musí všechno podřídit a proto postavy působí spíše jako upozaděné, nastrčené figurky na šachovnici, které jsou pouhými zprostředkovateli hry a od nichž se král distancuje pravděpodobně úplně nejvíce ze své dosavadní filmografie. To způsobuje, že katarze z prožití velké story s Protagonistou a spol. ve výsledku není katarzí, jako spíš údivem nad originálně a řemeslně brilantně zrealizovaným spektáklem. Zklamání u mě zatím převládá, ale jsem rozhodně rád, že Nolan vytváří originální premisy, které přímo podněcují k dalším projekcím (na které se převelice těším) a dlouhým debatám s kámošema u piva. Tentokrát se ale láska na první pohled nekoná, za to "jen" nezměrně vypiplaný, typicky Nolanovsky ambiciózní a originalitou chrčící blockbuster, který by i za přijatelnějších okolností v normálně nabušené filmové sezóně neměl příliš konkurence.

Nelze tomu upřít řemeslné kvality. V tomhle směru je to dobře odvedená práce a čeští tvůrci zase jednou dokazují, že jakmile mají na stole historická a životopisná dramata, řemeslo prostě umí. Bohužel všechno ostatní stále pokulhává. Když už se někdo rozhodne natočil snímek o Havlovi, o zásadní postavě novodobých československých dějin, tak trochu bych doufal, že skutečně budu cítit, že koukám na film o někom takovém. Kdybych nevěděl, že koukám na film o Havlovi, myslel bych si totiž, že sleduju nějaký obyčejný život řadového politika. Není tu nic zajímavého. Nic moc atraktivního. Všechno je jak z rychlíku. Prapodivně se tu přeskakuje ze scény na scény, chemie mezi postavami tu prakticky neexistuje... a takhle bych mohl pokračovat. Zbytečná a nedůstojná vzpomínka, kterou ani Dvořákovo poměrně zdařilé převtělení nezachrání.