dawe04

Režisérská prvotina Danzela Washingtona je adaptací divadelní hry a ta stopa je opravdu výrazná v celém snímku. Trochu Danzel-fetišistické drama ve třech lokacích by na divadle mohlo být působivým zážitkem, dialogy jsou brilantní, ale bohužel dost o ničem, rozmělňují tempo a filmové stavbě prostě úplně neladí. Ano, Danzel podává životní výkon, Viole stačí jedná pořádná emotivní scéna se snoplem a Oscara si letos na poličku konečně postaví, ale suma sumárum, jde asi o nejslabší Oscarovku a nejméně přátelskou běžnému filmovému divákovi.

Hidden Figures jsou hrozně loveable filmem. Je to kvalitně natočené a odehrané drama, které navíc komerčně zaválelo a hovoří se o možné budoucí klasice ala Forrest Gump. A proč vlastně ne. Hidden Figures jsou přesně tím filmem, jehož vítězství by zase semknulo odbornou i laickou filmovou veřejnost a Oscarům by zase navrátil punc filmového svátku pro filmové diváky, ne jen fajnšmejkry.

Návrat chlupatého parťáka Godzilly se jednoduše moc nepovedl. Tak generický blockbuster aby člověk pohledal. Kong je trikově vydařená vizuální podívaná, celá sekvence Kong vs vrtulníky je big screen worthy a pár dalších scén taky. Potěší i super áčkoví herci v čele s Hiddlestonem, Larsen, Jacksonem a Rileym, jenže problém je, že nejcharismatičtější živá entita byl pouze Kong. Příběh je banální utíkání a boj s X příšerama a nic víc. Nesympatické postavy padají do chřtánů monster, které se neblíží ikonickým hmyzákům a t-rexům z klasického King Konga. Teenage hlášky ala Marvel taky nepomáhají, zvlášť když si Kong chvílema hraje na válečnou kritiku. Je to tupá zábava která logicky cílí svou jednoduchostí na největší diváckou obec, odvážnému pojetí Godzilly se však vyrovnat nedokáže ani za mák.

Villeneuveovo jméno je potřeba si zapamatovat. Zmizení, Sicario, Enemy a nyní Příchozí dávají lidstvu velký kinematografický dar. Arrival je vše, co chtěl být Interstellar. Výpravný, tajemný, dechberoucí, inteligentní a mindfuckový. Zatímco Nolanova bigbudget sci-fi ohromila snad jedině myšlenkou a triky, Příchozím vyšlo vše, na co jejich chapadla sáhla. Výborná kamera a mrazivá hudba připomínají vstávání chlupů, které loni vyvolalo Sicario. Scénář neuvěřitelně přesně balancuje mezi rodinným patosem a mimozemskou linkou o odbornici na jazyky (nepřekvapivě skvělá Amy Adams), která se snaží zjistit, co příchozí chystají s naší planetou. Příběh na sebe skládá několik filozofických vrstev: samotu, vztahy, rodinu, kontakt, technologie, mimozemské civilizace, mezinárodní vztahy, globální krize, národní identity až po metafyzično, které nebudu dál rozvádět. Film vlastně vůbec není o střetu lidí s mimozemšťany, ale o střetu nás lidí (jako národů), paradoxním nedostatku komunikace a pohrdání člověkem jako živočišného druhu. Zatím nejlepší film roku a dost možná jedno z nejlepších sci-fi.

Neuvěřitelně napínavý, chytrý a nápaditý thriller o třech zlodějíčcích a jednom slepém veteránovi, který to nemá v hlavě tak trochu v pořádku. Levná produkce pokračuje ve válcování té blockbustrové.

The bitch is real. A je opravdu děsivá. V kraťasu. V trailerech. Příběh je na horor hodně zajímavý, ale nedostane se mu pořádného vystupňování stejně jako ústřední mrše, která by si zasloužila víc záře reflektorů. Paradoxně.

Co kdysi bývaly skvělé letní jízdy, jsou dnes malé filmy aneb jak můžou jedna herečka, jedna pláž a jeden digitální žralok totálně rozcupovat všechny očekávané letní velkofilmy.

Neskutečná chlama už od osazenstva kina (nerdi a přerostlí mamánci letos válcují sály). Pokračování legendárního spektáklu, který definoval letní blockbuster, je neskutečně dementní podívaná plná omletých nápadů, devadesátkových zápletek a pitomých hlášek. To, že nic nedává smysl je OK, to že se místo ničení památek dočkáme akorát senilních dědků a koule od Applu, je už horší. Ten film prostě vypadá, jako kdyby ho natočili přibližně rok po jedničce a doufali, že to bude znovu fungovat. Na jednoho člověka v sále, jehož poslední film, který viděl, byl nejspíš...Den nezávislosti asi zřejmě jo. Ale prdel to fakt je, ať už to vezmete jakkoliv, mozek pro dnešek zcela odstaven.

Na první zhlédnutí se Jamesi Wanovi bez debat povedlo navázat na superúspěšnou jedničku. Yep, trochu se příběhově sebevykrádá, ale Warrenovi vás vtáhnou do neustálého dvouhodinového strašení, které opravdu zvedá husí kůži a udržuje v permanentním napětí. Milé překvapení je, že většina bubu scén je nesmírně originální a vynalézává, zejména hra s obrazem jeptišky, dětský stan a rozhovor otočeného Eda s Janet (Billem). K tomu skvělé obsazení a Wanův jedinečný smysl pro detail a načasování... Podruhé se film zaryje do kůže snad ještě dravěji. Strach se dostaví i podruhé, objevují se milé chytáky na diváka (jméno démona lze zahlédnout skrytě rozmístěné v domě Warrenových), vyplývá na povrch skutečná podstata filmu a to je nesmírná láska mezi oběma hrdiny, boj za rodinu... A jeptiška je pořád hnusná mrcha. Kdyby to nebylo příběhové podobné jako jednička, tak plná palba. Lepší horor tu už dlouho nebyl a v některých ohledech překonává i originál. Neskutečná pecka.

Nezničitelný Dicaprio si jde pro Oscara. Ale ne, je toho mnohem více. Na dvanáct Oscarů nominovaný epos A. G. Innarity je artově natočený thriller srozumitelný širšímu diváctvu. Neřešíte tak příliš, že příběh je skrz na skrz viděná historka o honbě za pomstou. Protože hudba Ryuchiho Sakamota. Protože nádherné exteriéry. Protože fantastická kamera. U těch zarámování se mi chtělo brečet dojetím, jak je to všechno tak strašně krásné - dokonce i kruté nebo krvavé scény jsou tady nějak mnohem "hezčí". Herci jsou moc fajn, DiCaprio si pro toho Oscara dojde a bude to zaslouženější než za Vlka, hrozně překvapil herecky Tom Hardy. Ta pomalá, nádherná, plynoucí nekompromisnost, krutost, nešablonovitost prostupovala celý film, Innaritu je prostě génius. Scéna s medvědem top letošního roku - ta krutost, reálnost, bezmoc dokreslená kamerou... Nominace zaslouženy.