Necrotongue

Tohle byla i na druhý pokus typická nenáročná komedie s až nečekaně kvalitním obsazením, u níž si divák v žádném případě nezavaří mozek usilovným přemýšlením nad nadčasovým filosofickým poselstvím. A právě proto, že snímek výrazně nezatěžoval mou momentální mentální kapacitu, jsem mohl v klidu vypnout a nechat se bavit humorem, jehož kvalita sice chvílemi kolísala, ale ve výsledku jsem si to u něj vcelku užil, několikrát jsem se mohl i naplno zasmát, takže si myslím, že film přesně splnil účel, pro který jsem si ho pustil. Za mě byl ze všech tří šikanovaných zaměstnanců v nejhorší situaci Dale, protože jsem si uvědomil, v jak frustrující se ocital situaci pokaždé, když dorazil do zaměstnání a byl po něm vyžadován nadstandardní fyzický pracovní výkon, aniž by se to zároveň odrazilo na jeho finančním ohodnocení. Jen těžko bych si dokázal představit větší nápor na psychiku. A to jsem ještě pominul to, jak by to bylo všechno nehygienické. / Poučení: Neřež kokain prachem.

Úvodní epizoda druhé řady mě nedokázala naplnit nadšením jako většina dílů první série, protože Tony ztratil část své osobnosti. Ten bezohledný cynik zmizel a zůstala jen jeho sebelítostivá, depresivní součást. Chybělo málo a hodnotil bych jen třemi hvězdičkami, situaci ale zachránila jóga, pošťák, psycholog, lovící Kath, ale hlavně nejstarší obyvatelka Tambury, která byla naprosto dokonalá. / Poučení: Nepouštěj pošťáka přes práh. 4*-

Poprvé v sérii jsem hodnotil "jen" čtyřmi kousky, protože mi v závěrečné epizodě velice chyběl Tonyho obvyklý, depresivní pohled na život. Nový Tony byl sice jistě pro své okolí mnohem přijatelnějším Tonym, mně ale původní Tony citelně chyběl, protože jsem si k němu vybudoval moc pěkný vztah. Ta odhalená lidskost mě už bez té krycí slupky tolik nebrala. / Poučení: Pokud po tobě půjdou nacisté, dobře se ukryj.

Nemile mě překvapilo, že se dosavadní vzestupná tendence kvality seriálu zastavila; proti předchozímu dílu byl děj sedmé epizody znatelně slabší (ale ne slabý), byl prostě na úrovni pátého dílu. Tvůrci se evidentně rozhodli přijít před finále s poklidnější záležitostí, aby to mohli v závěru pořádně rozbalit. Alespoň doufám, že to mají v plánu. Každopádně bylo znát, že výrazně zvolnilo policejní vyšetřování a že i rozbroje v jakuze poněkud ustrnuly. No, jak říkám, tato epizoda mi silně připomínala klid před bouří s tím rozdílem, že se na rozdíl od obyvatel pobřežních oblastí těším na pořádný rachot. / Poučení: Nezadlužuj se. Někdo by mohl chtít peníze zpět.

Některé seriály přepálí začátek, který je skvělý, ale s přibývajícími díly pak kvalita upadá; tato záležitost začala spíše pozvolna, ale stále se zlepšuje. Šestá epizoda mě bavila natolik, že jsem už ani nehledal důvody pro snížení hodnocení a rovnou jsem tam fláknul pět pěticípých. Tvůrcům se daří postupně proplétat zatím volnější dějové linie do jednoho logického celku, který na mě teď působí kompaktním dojmem, má velmi slušnou atmosféru, obsahuje solidní porci manipulací a intrik a jako bonus nechybí ani dávka nespoutaného násilí. / Poučení: Kdo hledá, najde. Někdy i to, co nechtěl.

Teď už je mi jasné, že si tvůrci našli své tempo i styl, a já mám to štěstí, že mi oboje vyhovuje. Tak jsem si mohl i v páté epizodě užít další návštěvu Tokia, aniž bych pociťoval nějakou nespokojenost. Pořád mě fascinuje život podle kodexu cti a je mi docela líto, že se u našich politiků neuplatňují stejné tresty za jeho porušení jako v jakuze. Úplně vidím ty desítky poslanců a senátorů, kterým by nezbývalo nic jiného, než se naučit ovládat mobilní telefon nosem pro absolutní absenci prstů. Je to tak, i zločinci mohou přijít s dobrými nápady. / Poučení: Kdo se moc ptá, moc se dozví. Nebo taky někdo umře.

Myslím, že bych se v ději seriálu zorientoval mnohem rychleji, kdybych netrpěl syndromem běžně rozšířeným mezi Evropany. Mám velké potíže rozpoznat jednotlivé aktéry, protože se mi Japonci zdají být velmi podobní jeden druhému. Až na občasné výjimky. Ve čtvrté epizodě jsem už byl ale poměrně zorientovaný, tvůrcům se navíc podařilo přijít se zajímavým děním, které se dramaticky vyvinulo jak ve vztahu k jakuze, tak i novými zjištěními ohledně článku o lichvářích. Takže ano, i přes pomalejší rozjezd seriálu si mě scénář zaháčkoval. / Poučení: Neušpiň si textil předčasně.

I pátá epizoda byla stejně jako všechny předchozí díly charakteristická hlavně tím, že jsem na ní nenašel žádnou chybu. Možná bych na nějakou při důkladném pátrání přišel, ale scénář byl pro mě opět příliš dokonalý, než abych si kazil skvělou náladu zapšklým hnidopišstvím. Tentokrát mě navíc zaujalo, že se Ricky Gervais věnoval i problematice obnovitelných zdrojů. Moc bych si přál, aby tento seriál vidělo co možná nejvíc našich filmových a seriálových tvůrců; snad by jim to pomohlo psát smysluplné dialogy. / Poučení: Obloukem se vyhýbej všem školním pozemkům.

Čtvrtá epizoda jen potvrdila všechno, co jsem napsal v předchozích komentářích/recenzích. Ricky Gervais ve svém scénáři dokonale provázal humor s depresí a cynismus s empatií, a protože já takovou kombinaci můžu, způsobil mi kvalitní divácký zážitek, u něhož jsem se mohl i slušně zasmát. Znovu musím vypíchnout všechny ty skvělé dialogy, kterých jsem se tu dočkal a u nichž se můžu smát a zároveň naplno přemýšlet nad jejich obsahem. / Poučení: Když ti někdo řekne, že už to horší být nemůže, hanebně ti lže.

Pokud jde o mě, já jsem si i u třetí epizody chrochtal blahem, a i kdyby Tonyho nepotkala životní tragédie, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby ho k sebevražedným myšlenkám dohnala jeho práce. Ricky Gervais si opět vyhrál se scénářem a má bránice dostávala s každým dalším dialogem těžce pohulit. Ani tentokrát nešlo o nějakou prvoplánovou taškařici, protože tahle záležitost má vrstev jako Tiramisu. / Poučení: Nikdy nevíš, kdo tě obdaří životní moudrostí.