Necrotongue

No, nebudu nic zastírat; oddechl jsem si. Ne proto, že už to mám za sebou, ale proto, že jsem měl celou dobu obavy z toho, aby tvůrci nevymysleli nějaký zoufale stupidní závěr. Ale oni ne. Finále bylo správně bezútěšně depresivní, prostě nic pro skalní fanoušky Disneyho nebo Rosamunde Pilcher. Atmosféra byla skvělá, páteře rovné jako serpentiny a já jsem si konec docela užil. / Poučení: Proč Karla Kryla znechutila porevoluční politika? Právě pro toto.

Vysvětlení toho, jak to všechno začalo, mě fakt dostalo:-) Předposlední epizoda mě vůbec jaksi bavila, různé drobné tvůrčí přešlapy jsem se rozhodl ignorovat, protože příběh není vůbec špatný a nechtěl bych rýpat jen proto, abych rýpal. Navíc mě převelice baví nasazení herci, skvělá atmosféra, dobový vozový park i dobové reálie jako celek. / Poučení: Takhle vypadal bod nula, z něhož odstartovaly divoké devadesátky.

K mé radosti se tentokrát tvůrci nepouštěli do organizování dalších stezek odvahy v ralských lesích, a tak jsem se mohl znovu vrátit k lepšímu hodnocení, přestože hlavní hrdinka stále více připomíná neřízenou střelu, a k tomu, abych uvěřil, že po ní stále marně pátrají, bych musel být hodně naivní. Jako celek mě ale epizoda bavila a zatím si stále myslím, že jde o jeden z našich lepších seriálových počinů. / Poučení: Nenos děravé ponožky. Nikdy nevíš, kdo ti je zkontroluje.

Stejně jako v předchozích epizodách jsem si užíval kvalitní atmosféru, příběh nabral špionážně thrilleroidní kurz, což mě bavilo, těšil jsem se, jak tvůrce zase pochválím, ale než jsem se dostal ke konci dílu, tak to takhle po..... pošlou do háje? Tohle přece není vědecká fantastika, takže abych si mohl děj užít musí být uvěřitelný. Tak co měl sakra znamenat ten orientační běh v sovětském vojenském prostoru? To byla ťafka...Alespoň ta hudba zachraňovala situaci; Planetu Hieronyma Bosche 2 bych tady nečekal. / Poučení: Chceš zhubnout? Dej si kyselou lázeň.

Tak, a teď k tomu mám napsat komentář... Já jsem měl s tímto filmem na jednu stranu problém, protože mě na rozdíl od jiných nepřitahuje násilí na ženách, ale na stranu druhou jsem sám sebe přistihl při tom, že se místy usmívám nad použitým humorem. A teď si nejsem jistý, jestli se už ze mě stává nenávratně narušený jedinec, nebo jen tvůrci zkušeně cílili na cynické svině (kterýmžto tvorem jsem už velmi dlouho). Doufám v druhou možnost, ale pro jistotu se budu radovat nad tím, že jsem jakožto kripl dokonale neschopný stát se kanibalem, a nad tím, že sám vypadám už na pohled nejedle. Jelikož v dnešní době jeden nikdy neví... / Poučení: Vždycky se zajímej o původ masa.

No, tak zatím to jde. Po první epizodě jsem byl spokojen, a to se nezměnilo ani po druhém dílu. Velice bych si přál, aby se v dalším průběhu nevyskytly nějaké tvůrčí přešlapy, protože by to byla škoda, když už si mě tahle záležitost tak pěkně zaháčkovala. Příběh mě zatím baví, atmosféra je velmi povedená, a kdykoli se naskytne příležitost, očumuju s pocitem nostalgie vozový park a nábytek. / Poučení: Nikdy nepředávej citlivé materiály v blízkosti otevřeného ohně.

Jak neustále postupuje vlna politické korektnosti, je pro mě skutečnou radostí, shlédnout nějakou tu balkánskou záležitost, protože tamní filmaři si pořád ještě neberou servítky a do snímků implementují svůj svérázný humor s pořádnou dávkou cynismu. A tahle srbsko-chorvatská záležitost mi poskytla přesně to, co jsem si přál. Už po větách: "Můj otec a já jsme zabili padesát tři lidí. Čtyřicet mužů a třináct žen. Dohromady s dědou jsme zabili šedesát šest lidí.", jsem věděl, že tohle bude film pro mě. Byl. Bavil jsem se skvěle (přestože jsem měl pocit, že v určité chvíli děj trochu ztratil tempo) nejen díky výbornému humoru, ale i díky nádherné lidskosti, kterou do svých filmů umí Balkánci dostat. / Poučení: Jízdní řád by se měl dodržovat. 5*-

Při kvalitě současné české filmové a seriálové tvorby zažívám často ani ne tak zklamání (protože takový výsledek pro jistotu očekávám) jako spíš tichou rezignaci. Přesto nepřestávám doufat, protože se čas od času solidně zadaří. I tak ale zůstávám realistou, takže jsem počítal s tím, že bych mohl u sledování Bez vědomí upadnout do bezvědomí, ale nestalo se tak. Děj mě udržel při vědomí a plně čilého, takže jsem sice zaregistroval nějaké ty nedostatky, taky jsem si ale všiml slušných hereckých výkonů, kvalitní dobové atmosféry i parádních historických reálií a po úvodní epizodě jsem mile překvapen. / Poučení: Vždy si lehej jen na suchý polštář.

Z mého pohledu to vypadalo tak, že měli tvůrci po celou devátou sérii problém s udržením setrvalé kvality. Jednotlivé epizody na mě působily značně odlišným dojmem, což se odrazilo na jejich hodnocení, a vše dokonalo to holé neštěstí, které na mě bylo vypuštěno v podobě finálního dílu. Můj výsledný dojem po shlédnutí deváté řady je, i přes hodnocení vyjádřené hvězdičkami, takový, že tato záležitost neměla být natočena. Závěr osmé série mě opravdu naštval a sotva po deseti letech vychladnu, přijde ještě horší pecka. / Poučení: Chceš si užít parádní seriál? Dej si Dextera a vynech osmou a devátou řadu.

Natáčení seriálů svého času ochromila stávka scénáristů a já mám zrovna teď pocit, že někteří z nich by měli stávkovat doživotně. Velké finále deváté řady a vlastně celého seriálu mi jen vyjevilo, jaký jsem kkt, když jsem se po zmršené osmé sérii (a hlavně jejím závěru) k Dexterovi ještě vrátil. Tímto přísahám a slibuji, že se na případnou desátou řadu- "Dexter X: Afterlife Kills" už určitě dívat nebudu. Děj deváté epizody naprosto postrádal logiku a její scénář v podstatě popíral všechna pravidla, která si tvůrci pro seriál nastavili. Děs. / Poučení: Člověk by měl mít děti, aby se o něj měl ve stáří kdo postarat.