Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (431)

plakát

Zataženo, občas trakaře (2009) 

Samotná myšlenka o "lítajících holubech až do huby" je skvělá a zvniklo z ní pár dobrých gagů, na druhou stranu si bohužel film o škatulce rodinná komedie může nechat jenom zdát. Je to čistokrevná U -12 (Přístupno pouze v doprovodu dítěte do 12ti let)....Na podruhé jdu ze tří * na plnou palbu. Ano, je tam ten schématický oblouk typický pro filmy pro děti, ale na druhou stranu je tam tolik geniálních nápadů, až mi zůstává rozum stát. Pobavilo mě to neskutečně.

plakát

Loudilové (2009) 

Krom toho, že Fired Up! je jednoduchej jak dietní vegetariánská jednohubka, a proto je třeba k ní tak přistupovat, bych chtěl po hodně dlouhé době poděkovat distribuční společnosti za krapet invence a citu pro vytvoření českého názvu film. Když si vzpomenu na naprosto zhovnabičovskej patvar Outlandera, kterej nejspíš naprosto nesmyslně odkazoval na Třináctého bojovíka, jehož název je taky zhovadilost, se tady Loudilové hodí jak prd*l na nočník.

plakát

Komici (2009) 

Stočtycetšest minut jsem čekal na komedii a ona nepřišla. Druhá věc je, že pár luxusních vtipů tam ale bylo. A ty tak jen okořenily velice slušné drama. Sandler si zahrál další roli, o které se bude mluvit jenom v dobrém světle, a tak nejvíc otravný je ten product placement RedBullu.

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Ani po 15ti letech a dalších sedmi filmech Quentin Tarantino svůj majsrtštyk nepřekonal. A já bych řek, protože jen tady se mu nerozsypal děj v kapitolách. Ba naopak zápletka, která kdyby se odehrávala chronologicky, by byla naprosto tuctová nabrala touto formou na zajímavosti. To co dostalo Historky z podsvětí až mezi legendy je herecké obsazení, přesněji řečeno, že každá historka má svého tahouna... Ať už je to Tim Roth ze svou kritikou semitských obchodů na 5th Avenue... Pat z Amsterodamu a Mat z Inglwůdu a jejich rozprava nad kvalitou tatarské omáčky v Evropě...Willisovo popření, že koupit si můžeš všechno (popřípadě jeho rychlokurz základů španělštiny)...Walkenova a Rhamesova analní oběť... Keitelovo rozlišování bílé od černé...Tarantinovův traktát nad kvalitou kávy ve Valley... nebo Pat kazatelem & Mat tanečníkem. Závěrem jen potvrzení vyjímky potvrzující pravidlo, že dabing nemůže být lepší originálu aneb tříska Vydra může namluvil metrákovýho negra.

plakát

Láska podle předlohy (2007) 

Jak říkal strejda Václav Šebek: "Průměrný muž myslí na sex každých 5 minut a průměrná žena každé 3 minuty, a to znamená......." A konec je sladší než v samotné Austenovce.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

S přibývajícím počtem mnou zhlednutých filmů QT mě napadá, že z nějakého důvodu se mi líbí, i když jsou vlastně úplně o ničem. Že krom toho jeho už klasického dělení na kapitoly, umění vybudovat luxusní dialog a samotnou atmosféru záběru, jsou jeho scénaristicko-režisérské představy strašně nudné. Tak třebas Pancharti jsou tak drsný, až mi lezou celej film krkem (hlavně přehrávající Roth nebo na Pittovu pózičku jsem si zvykal 4 kapitoly). A tak nakonec jsem se jen s radostí připojil do zástupu bezbřehých odbivovatelů sangvinika Hanse Landy, s nímž bych si sklenici mléka s kouskem vídeňského štrůdlu se šlehačkou dal tuze rád. Jedna hvězda jenom za něj.

plakát

Báječný svět shopaholiků (2009) 

Film s úplně stejnou zápletkou, charakteristikou postav, v některých případech i ze stejnýma hercama, bych byl schopnej vytvořit s průměrným střihacím programem a kolekcí romantických komedií cca 10 let zpátky. Týpka s divným přízvukem bych si vzal třebas z Notting Hillu, cérku ve značkových hadrech bych poskladal ze zaběrů z Ďábel nosí pradu vs. Isla v Nesvadbových a Určitě, možná. Postavu hodnýho papínka Goodmana bych si pujčil z Divokých koček (krom toho, kde říká, že je vdovec, protože tady je postava matky docela důležitá). Tu bych zas poskládal z matek ze Fotr je lotr 1 i 2. Na scény z terapie šopaholiků by jistojistě vystačil Kurz sebeovládání a na noční Miami Zná ji jako svý boty plus taneček z Hříšnýho tance 2. Takže sumasumárum. Film jsem dokoukal jen z toho důvodu, že jsem věděl do čeho jdu a co mám očekávat. Dvě hězdy jsou jen za ústřední dvojici (staffordshirskej přízvuk vs. zrzavý vlasy).

plakát

Inkoustové srdce (2008) 

Tak, skončilo to někde uprosřed cesty. Chvílema je to strašně přeplácaný, chvílema neskutečně prazdný a vcelku strašně nudný. Nechápu co ta předloha filmu obsahuje navíc, že se z ní stal bestseller. PS: To že občas někde nějakej herec přehráva je relativně normální, ale aby se to stalo celýmu osaznestvu v jednom filmu je doopravdy unikát. Je to otravný jak cyp.

plakát

Sedm epoch rocku (2007) (seriál) 

Sedmihodinový epos popisující historii rocku (především z britského pohledu) a potvrzující vysoký standart koní ze stáje BBC. První díl popisuje dobu, kdy mládeži lezl krkem přeslazenej popík, a tak na základu blues vznikl nový hudební styl při kterým se trhaly struny od kytar a prokopávaly bubny (Rolling Stones, The Who, The Kinks). Druhý díl prozměnu dobu, kdy performěři (Velvet Underground, Pink Floyd, David Bowie) hledali hranice, kam až mohou zajít se svými psychedelickými vizemi a co jim ještě posluchači pochopí, sežerou a zaplatí na vstupným a deskách. Třetí díl tu míru zhmotnil v podobě punku a začalo se za rytmu třech akordů "békat vo tom, co ku*va všichni známe" (The Sex Pistols, The Clash, Ramones). Čtverka zas osvětlila, že základ je rámus, pořádnej rámus (Black Sabbath, Deep Purple, Judas Priest, Iron Maiden, Metallica). V pětce ukázali, že Rock se musí hrát pro lidi, pro Hóóódně lidí (Queen, Bruce Springsteen, The Police, U2, koncert Live Aid). Šestka vyvrátila americkej sen o spokojeným životě, že Osmdesátky byly hlavně pěknej vopruz a že jeden mladej a milej pán se nato už nemoh dívat, a tak s tím praštil (Nirvana, R.E.M., The Pixies). A sedmička mi zas názorně ukázala, že na Ostrovech (hlavně teda v Manchesteru) se rodí namachrovaní řízci s pózou, co maj svoje fanoušky pěkně u prdele, a proto jim zobu z ruky (The Smiths, Stone Roses, Suede, Blur, Oasis, Libertines a Arctic Monkeys).

plakát

Gran Torino (2008) 

Ale no tak? Panové a dámy?! Suita příznivců Clinta Eastwooda je na čsfd doopravdy silná a i já se k ní rád hlásím, ale u Gran Torina jdu těžce proti davu. Né že by to byl špatnej film, to vůbec ne a moje hodnocení je i hodně na truc, ale hlavní důvod je ta Obrovská čitelnost děje a postav. Že Clint hraje už po "stý" toho samýho nas*anýho týpka (co jde proti všem a všemu), ten fádní motiv gangu na předměstí (buď se přidáš nebo ti uděláme ze života peklo) a ten konec SPOLIER: kdy Clint leží na zemi, v tolik známe ukřiženecké poloze a záběr kamery je tááák dlouhej, že by to došlo i slepýmu, mě vážně nakrk. Takže lidi, chtělo by to trochu odstup.