dvopet

Jackson mi provedl něco, co se mi stává málokdy. Oproti všem mým očekáváním, se kterými jsem se ocitl na projekci v sále, jsem viděl výborný film. A čím víc o něm s odstupem přemýšlím, tím lepší mi přijde. (A pojďme se zkusmo vsadit, že si P.J. najde skulinku, aby v závěru třetího dílu usadil oko draka na Sauronovu věž Barad-dûr)

Z výtvarného hlediska (barva, kompozice záběru, kostýmy...) se jedná o jednu z nejúchvatnějších věcí, jakou jsem kdy viděl.

Dokonalá sázka na diváckou jistotu. Ale hned je třeba dodat, že s vtipným (a na detaily myslícím) scénářem, vzájemnou hereckou chemií obou hlavních představitelů, skvělou prací s hudbou a výbornou kameramanskou koncepcí (plynulost pohybu kamery - a objektů před ní - ve vzájemných střizích, bez triků nasnímaný let s paraglidem ad.) Dopředu jasně čitelný snímek s hollywoodským vyústěním, ale s formálními prostředky ryze současného evropského filmu.

Když potlačím osobní námitky (např. bylo nutné zařadit společně faunu třetihor a čtvrtohor, když je od sebe dělí miliony let, i přestože tu o pravděpodobnost zjevně nešlo?) můžu říci, že Quest for Fire je ukázkový příklad, jak funkčně vyprávět pouze a jen obrazem a přitom se "jen tak mimochodem" dotýkat zcela primárních otázek lidského bytí.

Hodnocení v tomto případě odpovídá zejména (+ - konstantní, ale zcela subjektivní) míře zábavnosti a hereckého umu. Viděno v létě:)

Zcela podprůměrný scénář zachraňuje nakonec to, že jej režisér dotvořil formálně způsobem, který se nebere příliš vážně. Na poměry televizní produkce - např. ve srovnání s obdobně laděnými snímky německé provenience - tu figuruje i dobré kameramanské řemeslo. Český dabing, se kterým tento film zařadily tuzemské tv, tu paradoxně pomáhá výsledku, když zcela viditelně umírňuje ztřeštěnost (přehrávání) originálního hereckého projevu.

Ostrá kritika nejen sektářství, ale církevního systému obecně. Fesser pracuje s černobílými modely - dcera s čistou duší, dominantní fanatická matka, submisivní dobrák otec atd. Do centra je pak postaven průběh dceřiny nemoci a s ní propojené jednotlivé vlivy. Co je možno spatřovat jako neduh filmu je jednak poněkud přehnané herectví obou mladých představitelů (mimika, oči) a jednak silný akcent na emoce diváka. Na druhou stranu to byl ale zjevný záměr, jak v (nejen) katolické zemi přivést na takto zaměřený film co nejvíce diváků. A co se musí snímku přiznat, je právě to, jak skvěle funguje divácky. Fesser totiž určitou prvoplánovost a jednoduchost scénáře překonává důsledným rozpracováním všech dílčích motivů ve struktuře snímku, často klade důraz i na bez-dialogové scény, které vyznívají zejména kriticky a pak i na rámování snímku - úvod a závěr. Tím nejlepším jsou pak z mého pohledu žánrově variované scény Camininých snů a představ, jež jsou výrazně stylisticky odlišeny a v nichž naplno dominuje "prostá" radost ze života nijak nesvázaná řády, doktrínami či dogmaty. Chytře zvládnutý film. (Dny španělské kultury 2012)

Třetí (pro mě překvapující) spolupráce režiséra Hillcoata s Nickem Cavem, takto nejen hudebníkem, ale zejména autorem scénáře. Ten sází na na přímočaré drsňáctví v rámci gangsterského žánru, které je v mnoha scénách záměrně ironizováno vtipnými dialogy. Podobně postavy jsou pojaty jako typy, herectvím skoro až k hranici karikatury (zejména agent Rakes - Guy Pearce). Cíleně tak nejvíce vyčnívá plastická postava Jacka (Shia LaBeouf). Zábavný film s promyšleným vizuálem, jenž mimo jiné dává vyniknout charismatu Toma Hardyho a Garyho Oldmana, a jehož neduhem je lehce přestřelená stopáž. (47th KVIFF)

Co nejvíce sráží Promethea, je hloupý scénář - nebo chcete-li to, co ve filmu zůstalo po finálním střihu. Nelogičnosti a a snaha o řešení návazností na Aliena mi při sledování způsobovaly ne zrovna příjemné vnitřní stavy. Shrnuto do jedné věty - sotva průměrný film s podprůměrným scénářem, nabušeným vizuálem a rutinním režijním stylem. ----------------------- Poznámka pod čarou: Scott udělal neskutečný kvalitativní přemet - v případě Aliena vykřesal z béčkového námětu fascinující áčkový film, aby na stará kolena s áčkovým rozpočtem natočil v případě Promethea totální béčko. Trailer je asi o dva levely lepší než snímek samotný.

Buď na to jdete z hlediska pokusu o rekonstrukci historických událostí, a nebo ... nebo takhle. Tarantino pro mě nikdy neznamenal tvůrce, jehož filmy bych hltal. Ale u tohoto jsem se bavil skvěle. Filmařsky výborné.