Thorian

67 minut absurdních monologů/dialogů, něco by možná chtělo zkrátit (třeba dialog manželů o tom, kde se poprvé potkali... Ovšem když o tom tak přemýšlím, byla to jediná scéna, kde už té absurdity bylo na můj vkus až moc, jinak se ale Ionescovi klaním, napsat přes hodinu blábolů tak, aby to byla výborná hra...) a úžasný Pavel Langer v roli služky. Mohu jen doporučit.

Hodnotit zatím nebudu, film jsem neviděl, ale rád bych napsal pár slov k neuvěřitelnému traileru, který mě rozesmál až k slzám. Tak tedy, pan tvůrce traileru se zřejmě domníval, že JMÉNEM KRÁLE bude jakýsi obrovitý historický epos, který v české kinematografii nebude mít obdob, a proto také v traileru jistě využil veškerý svůj um spočívající hlavně v plagiátorství a kopírování trailerů na americké velkofilmy. A tak si řekl "Když Američané můžou mít akční trailer, proč něco takového nemůžu dát do tohoto filmu, který se svou výpravou, efekty a vším možným jistě takovým filmům vyrovná." A tak si nebohý tvůrce traileru vezme hudbu, která je podle něho dost epická a dost známá. Bohužel, tento nebohý tvůrce jaksi pozapomněl na to, že Requiem for a dream je skladba, která nejenže je již mimořádně ohraná, ale také si ji můžeme poslechnout třeba v traileru na PP: Dvě věžě... V Pánovi prstenů!!! To je teprve epos (a ani nezmiňuju Da Vinci Code, Sunshine...). No a do hudby nám Mistr autor samozřejmě nezapomněl vpálit ta stará klišé - čest, zrada, pomsta atd., a hlas, který denně slýchám na Nově, nám se zaujetím vyjmenoval všechny ty herce, kteří se zúčastnili. Já vím. Jdeme moderní cestou. Učíme se... Ale někdy je třeba seznat, že ne všechny věci fungují tak, jak si je teoreticky představujeme.

Čtyři hvězdičky za silně depresivní filmový zážitek se skvělou Jane Fonda a ještě lepším (ano, ten Oscar je zasloužený) Gig Youngem... Vždyť je to tak jednoduché, zapište se do tanečního maratonu a nepřestávejte tancovat! Tancuje se pořád dokola, dokola, dokola! Poslední zbylý pár vyhraje 1500 dolarů! Ne, tady to tak jednoduché není. Tady to jsou gladiátorská zápasy a jatka v jednom, to vše v podání obyčejných lidí. Jestliže vás nedostane únava, bolest a stres, tak vás jistě dostane Derby. A tam padnete.

Oskara pro pana Pitta, prosím! Dlouho jsem se rozhodoval, jestli si Benjamin Button zaslouží 5* a dospěl jsem k tomu, že ano, i když film to rozhodně není dokonalý. Od plného hodnocení mě odrazovala přeci jenom přílišná délka skoro tří hodin, což byl nebyl takový problém, kdyby se ve filmu neobjevilo pár hluchých míst, při kterých jsem se v kinosále mírně ošíval a pokoušel jsem si protáhnout ztuhlé nohy v titěrném prostoru přede mnou (ano, chápu, že majitelé kin potřebují v tom sálu co nevíc řad, ale někdy je to prostě moc...). Pro plné hodnocení naopak hovořily herecké výkony všech zúčastněných - vynikajícím, excelentním, úžasným Pittem počínaje, přes nádhernou Cate Blanchett, při jejíž noční taneční kreaci (v altánku či co to bylo) jsem snad přestal dýchat - Až později jsem si vybavil film 300 a podobně působivý magický tanec dívky ve scéně s Efory - a samozřejmě nezapomenu na Taraji P. Henson, které bych Oskara za její roli také moc přál. Ale Benjamin Button může ohromit i jinak, což jeho nominace na 13 oskarů prokázala. Dostane vás výpravou, dostane vás digitáně maskovaným Pittem, dostane vás vizuálními efekty (pro mě hlavně válečná scéna, na kterou jsem jen fascinovaně hleděl a nechápal) a jistě vás dostane scénářem, i když jsem na konci čekal větší nával emocí. Jediná nominace, jejíž důvod nechápu, je hudba, která mi přišla nevýrazná a víceméně stejná a po poslechu OST jsem se v názoru jen utvrdil (Pro představu - Na prvním CD vám Alexandre Desplat servíruje 24 skladeb, které se bohužel ničím NELIŠÍ!, prostě hodinu posloucháte to samé. Druhé CD už je složeno z jiných skladeb a mluveného slova, což je daleko přijatelnější.) Podivuhodný případ Benjamina Buttona je film, který mi v hlavě zůstane dlouho - nádherný a magický příběh, který vás emočně může docela minout, ale stejně z kina budete vycházet s výrazem "Tak tohle byla pecka."

Další film Bratří Coenů, jehož hrdinové nejsou bez slova fuck či nějakých jeho obměn vytvořit souvislou větu, ale... Kdo by si trochu nezanadával, kdyby našel v šatníku to co Clooney. Abych BaR celkově zhodnotil - čekal jsme větší nářez - kinosál se celou dobu jen tak pochectával, někdy míň a někdy víc, a decibely šly nahoru jen při třech scénách (ano, bylo toho tak málo, že jsem to stihl počítat), a to byly dvě konfrontace Malkovich vs. Pitt a úplný závěr. Přesto si ode mě tohle dílko 4* zaslouží, hlavně díky hereckým výkonům, jimž vévodí Pitt a jeho ztvárnění poněkud přihlouplého trenéra ve fitcentru a Malkovich, který počtem použitých sprostých slov překonal i Čtvrtníčka s Lábusem v Ivánku, kamaráde.

Já vám nevim. Je to tady označeno jako Komedie/Drama, tak si jedno ujasněme - jako komedie Sněženky a machři naprosto selhávají. Opakují se vtipy z původního filmu, které samozřejmě teď nefungují jako tehdy, hlášky ženských sou ultramegatrpané, tak trpané, že i na úmyslnou trpanost je tahle trapnost prostě moc, a zasmějete se možná tak Koptovi a Freimanové. Ovšem jako drama jsou Sněženky a machři na docela jiné úrovni, dokonce řekl bych velmi nadprůměrné. Zvláště mě potěšila příběhová linie mladých, to jest Prachař s Johanedis(ovou), jejichž milostné vrkání pro mě vrcholí scénu s kulečníkovou koulí, která konečně potěšilo mé srdíčko toužící po alespoň trochu originálně zpracované scéně. Neméně mě také potěšily další dramatické motivy - fotograf, Prachařova minulost, uspávání dětí. Nebýt těchto prvků, šli by Sněženky a machři rovnou do odpadu, takhle mohu dát s čistým svědomím 3* s tím, že se mi rozhodně nedostalo toho, co bych od ambiciózního pokračování čekal, ale ani se nedá říci, že bych z kina odcházel vyloženě zklamán.

Pohodová záležitost. Není to žádný zázrak, ale určitě neurazí, Thorton je prostě týpek a jako manipulativnímu parchantovi mu tleskám, pár scén mě i docela pobavilo, jen ten Heder je takový nějaký... Nijaký. Není to vrcholné dílo, ale za slušnou komedii se Škola svádění jistě považovat dá.

Jednoznačně za 5*. Odporný a zároveň fascinující film o zaslepené církvi, která ve své absurdní honbě za neexistujícím fantomem zmařila až moc lidských životů na to, aby se jí to dalo někdy odpustit. A to samé platí o komunistech, kteří svou manipulací a moderní inkvizicí dohnali nespočet lidí na popraviště. Těm by také nemělo být odpuštěno, ovšem zdá se - podle jejich stoupajících volebních preferencích -, že někteří lidé zapomněli na zvěrstva, která tady rudí pánové během čtyřiceti let vlády pacháli. Ale zpět ke Kladivu. Pokud jste někdy věřili, že církev byla a je hodná a milující instituce, po tomto filmu vás ten pocit přejde a zůstane jen silné mrazení v zádech spolu s otázkou "Jak se sakra tohle všechno mohlo stát?"

Tudorovcům jsem původně zamýšlel dát "jen" 4*, a to hned z několika důvodů. Ten první - přeci jenom až moc počítačové pohledy na Londýn, při kterých jsem měl pocit, že mám do televize píchnutý PlayStation a koukám na hru. Za druhé - zbytečný příběh Thomase Tallise, jehož příběhová linie je... Prostě zbytečná. A za třetí - za HROZNÝ český dabing, který - jak jsem se původně mylně domníval - nepochází z Novy, ale ze samotného HBO. To, že Thomas Moore na krále bez okolků volá "Jindro", bych ještě přešel, ale co mě dostalo vůbec nejvíc je dabing Sama Neila. (Ano, Alfred Strejček je sice výborný na vyprávění dokumentů, ale jeho užití pro seriálovou tvorbu je zde velmi nešťastné. Samu Neilovi tu přiřazuje nepřirozený robotický hlas tak o 30 let staršího člověka.). Co mě ovšem donutilo dát seriálu pět hvězd byl konec první serie, a to především - jak už tu bylo mnohokrát napsáno - Wolseyho modlitba smíšená s divadelní fraškou podkreslená geniální hudbou Trevora Morrise. (Mimochodem, celý soundtrack je velmi dobrý.) Neuvěřitelná, dechberoucí, úžasná scéna, při níž mi šel mráz po zádech. Genilání. A když už u Wolseyho jsem, sledovat jeho proměnu v nabubřelého a sebejistého člověka v nejistou trosku je opravdu zážitek. Tleskám, Same Neile!_____ Po druhé serii zůstávám na pěti, i když je to slabších pět. Za zmínku zde stojí Cromwell v podání Jamese Fraina (a dobře nadabovaný Martinem Stránským), jehož zjev a herectví jsem si opravdu užíval, a poslední dva díly, které znovu výborně zakončily druhou řadu. Těšme se tedy na další._____Po třetí sérii stále zůstávám na pěti. Znovu zářil James Frain, Anabelle Wallis jako Jane Seymourová byla po hysterické Anně Boleynové příjemnou změnou a Trevor Morris připravil hudbu z říše snů.

Martin Kraus se celý film jen tajemně a potutelně culí nebo se vysmívá a dělá tvrďáka, slečna Tenorová se zase snaží o jakési sexy pohledy, které naopak spíš odpuzují, a jak už tu mnozí napsali, muzikálové číslo aneb reklama na Želetavu celou pohádku srazila až k zemi. K tomu si připočtěte scény jako "dramatický" útěk z vězení nebo jakýkoli pokus o vážnější dialog a je jasné, že z tohohle prostě dobré hodnocení vzniknout nemůže. Klasické české pohádky, které se opakují rok co rok už jenom z principu přepínám, ale po tomto tak mohutně inzerovaném kousku na ně budu příští Vánoce ještě rád koukat.