Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Horor

Recenze (191)

plakát

Uteč (2017) 

Námět ma potenciál jít k pěti hvězdám, film buduje příběh velmi rozvážně a podmanivě. Všechno je dobrý až na závěr - je totiž příliš urychlený včetně rozuzlení.  Klidně bych zvládl delší stopáž, kdy dostanu pořádný survival, takhle mě to až tak nezasáhlo a působí to spíš jako jednohubka, jež mohla klidně ještě pokračovat dál. . Taky mi příjde divné, že když používají černochy k převtělení, tak pak pracují jako sluhové. Jako proč? Žádný důvod jsem nepochytil nebo jsem to možná nepochopil... Čtyři hvězdy s odřenýma ušima

plakát

Vetřelec vs. Predátor (2004) 

AvP je jeden z filmů, který se mi zapsal do hlavy, i když vím, že není úplně správně. Hodně na to má vliv "syndrom mladého diváka" - to je, když je vám teen let a nekoukate na logicnosti, jen spíš na efekty. Film jsem viděl několikrát a zdravý úsudek mi nedovolí dát víc než tři. Nejdřív klady: líbí se mi námět; pyramida pod ledem, první kultura a nápad, že Predátoři pěstovali a pak lovili vetřelce. Mohl to být stark nového a zajímavého universa. Dál se mi líbí kulisy a celkem i efekty, královna byla fajn. Atmosféra občas je a občas není, a odtud se dostávám k negativům... Atmosféru totiž kazí halda nelogičností. Nejvic ze všeho se mi nelíbí, jak rychle se Vetřelec vyvine. V pyramidě neuběhne ani hodina a už se stihne vyvinout v lidském těle, prorazit a vyrůst do dospělce. Film špatně vykresluje predátorovu kulturu a zvyklosti, kdyby se do toho víc ponořil a servíroval to v postupném rozklíčování, bylo by to určitě působivější než jeden rychlej flashback. Hlavní hrdinka není sympatická a vůbec se s ni divák neztotožní, ani k žádné jiné postavě, žádná totiž nedostane prostor. Taky nechápu, kde se na nějakých lokacích v pyramidě bere světlo. Co se týká akce, je průměrná, občas padne zajímavý nápad nebo pěkný obraz - třeba první setkání dvojího druhu. Velká škoda je, že snímek skončí celkem rychle a napětí se ani nesnaží vybudovat. Konec je taktéž rychlovka. Je to škoda no, mohl to být fajn začátek nového univerza, bohužel autoři do toho nevložili srdce ani "lore".

plakát

V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz (2021) 

The conjuring 3 ztroskotává na tom nejdůležitějším - navodit mrazivou atmosféru. Film zůstává u levných lekaček a neumí vytvořit tíživé momenty. Koukal jsem se na něj sám v noci a měl jsem pocit, že místy sleduji komedii. Možná je to tím, že nejsem úplně fanoušek vymítání, věřím totiž, že démonovi jako entitě nelze jen tak rozkazovat. Když ovšem pominu mé osobní rozpoložení, musím i tak konstatovat, že snímek nepřináší nic nového, snad jen ty rituály, ale jsou zase jiné horory, které se zaměřují přímo na to. Kolikrát tam byl potenciál na vytvoření něčeho mrazivého, ale autoři to prostě odflákli. Dokonce ani postavy mi nepřišli nijak zajímavé, ani hudba nijak výrazná. Působí to na mě jako finanční povinnost, kterou štáb nějak splnil, ale nenaplnil.

plakát

Jackass Forever (2022) 

Je to vtipný, zvrhlý a plní to účel pobavit. Zábava to není ale pro každého, protože účinkující sází na levné pleskačky a zábavu nejnižší úrovně, zejména bolest na pánskén přirození zda se být jejich múzou. Ale po tolika dilech to není snad už ani vtipné, na ženách se to nedopustí... No nevadí. Nemůžu se zbavit dojmu, že jsem spoustu kousků už viděl. Intro je ovšem bombastické.

plakát

Banda - Série 3 (2022) (série) 

Velmi dobré, brutální a bez servítek, třetí série servíruje všechno v těch nejlepších hodnotách, rozvíjí postavy a neztrácí na kvalitě. Dokonce bych řekl, že je lepší než druhá - ta mě místy nudila. Miluju, jak seriál sám sebe paroduje a je přes čáru, přesně to co Marvelu a DC chybí - surovost a realismus, ale i prostě odpovědi na zásadní otázky jako; jsi li něco jako Aguaman, rajcujou tě ryby? Ne ne, spíš chobotnice a miluju, když mi to dělají... Jediné mínus je, že jsem čekal, že tato série bude finální, tak se trochu bojím, že čtvrtá bude nastavovaná kaše. Upřímně by to mohlo skončit a mě by to stačilo. No dobrá, ještě jednu zvládnu strávit.

plakát

Prometheus (2012) 

Prometheus je můj quilty pleasure kousek, přestože vím, kolik věcí je tam špatně, mám ho rád. Viděl jsem snímek již po páté a čím vícekrát jsem ho viděl, tím víc chápu vizi Ridleyho Scotta. Cítím z toho potenciál, ale nepovedlo se mu to. Teď už vím, že měl v plánu větší cestu k vývoji světoznámého vetřelce a Prométheus vůbec nemá něco propojovat, spíše měl být pouhou ukázkou, co všechno organická hmota od Mimozemšťanů dokáže za zvěrnosti. Člověk si to bohužel pojí hned s vetřelcem. Trochu si za to může sám režisér, míchá totiž spoustu nápadů do jednoho a divák je zmatený a občas ani nedostane objasnění. Například mrtvoly mimozemšťanů s dírou v hrudi je jasný odkaz na vetřelce, jenže kde je mršina toho aliena? Není, teď už vím, že to tak RS nemyslel, ta hmota dokáže vytvořit spousu asi náhodných forem. Tady je to právě špatně napsaný obsah, protože rejža to myslel dobře, ale vyznívá ti zmatečně. Snímek se totiž kolikrát vysvětluje mezi řádkami, jestli je to dobře, záleží na každém z nás. Co se týká hlavní otázky, po které film bádá, zůstala nezodpovězena, a to je největší mínus, kdyby to byl seriál, tak ten clifthanger na konci beru, ale vím, že nadcházejí Vetřelec Covenant na otázku taky prachsprostě neodpověděl a to mi přijde nefér k divákovi. Navíc to občas postrádá logiku a postavy jednají jako bez pocitu sebezáchovy. Místo Noomi Rapace si dokážu představit více sympatickou herečku, protože tato filmu nedokáže vtisknout nic výjimečného, naštěstí jsem si na ni už zvykl. Obecně postavy jsou vedeny prazvláštně a člověk se s nima neztotožní. Film mám, jak jsem řekl, rád, má totiž dobrou atmosféru a je moc dobře natočen, efekty a potvory mi přijdou fajn, jako sci-fi si to nálepku hravě uhájí. Dal bych čtyři hvězdy a to s odřenýma ušima, ale protože teď už vím, že R. Scott svou vizi nenaplnil ani v Covenantovi a nezodpovězené otázky prostě smetl ze stolu, zůstanu nakonec u třech.

plakát

Tomb Raider (2018) 

Sérii Tomb Raider jsem měl vždycky rád, je to má oblíbená hrdinka. Reboot hry z roku 2013 má velmi dobrý příběh, akci, surovost a atmosféru. Otázkou je, zda film hodnotit na základě her nebo nikoliv. Avšak... film vznikl na základě tohoto rebootu a jeho příběhu, a je tedy jasné, že se porovnávání nelze vyhnout. Laťka byla opravdu vysoko, protože hry měly mnoho výjimečných věci. Byly například dělané motion capture technologií (herec hraje a takový speciální obleček snímá jeho pohyby a grimasy), hry jsou tedy sami o sobě celkem filmově provedený, zejména dvojka a trojka. Další věc je dabérka, hlas Camilli Luddington je velmi výrazný, podmanivý a jiný, čímž definoval ráz celé postavy, navíc herní tvář Lary je jí inspirovaná a opravdu vám přiroste k srdci. Je tedy velká škoda, že Camilla Luddington tu nehraje postavu, pro kterou se podle me narodila. Alicia Vikander se sice snaží a je to dobré, bohužel nepřináší nic výjimečného. Podle mě ale největší mínus celého filmu je dramaturgie. Zatímco hra nás zavede na ostrov Yamatai s Larou a kámoškou Sam (pokrevní potomek princezny Kimiko), film nas tam zavede z otcových zápisků. Zatímco ve hře se Lara pomalu mění a je tu hodně survival momentů, ve filmu to je takové uspěchané a ne až tak atmosférické. Zatímco ve hře Lara čelí Mathiasovi a jeho stoupencům, jenž se zoufale snaží dostat z ostrova rituálem provedené na Sam, film tady má Trinity sektu, jenž se objevuje ve hrach až v druhém díle úplně v jiných lokacích. Působí to dramaturgicky trochu divně, ne že by mi vadily změny, ale ve filmu to odsekne kus tajemna. Navíc nám za celou dobu ani neřekne, proč ti lidé nemohou odjet (Mrtvola Kimiko chrání její hrobku bouřemi, proto tam je tolik ztroskotaných lodí a letadel) ovšem ve filmu mám pocit, že se jezdí tam a zpět. Jak jinak by Richard Croft umístil zápisky do Londýna, kdyby se nevrátil? Jakože působí to dramaturgicky trochu nedomyšleně. Dále nám hned po ztroskotání na ostrově záporak Mathias oznámí, že zabil Lařinia otce a ja si říkám, proč nám film tolik kazí moment překvapení? Jak zajímavé by bylo kdyby Laru chvíli vodil za nos a tohle se dozvěděla až ke konci. Ještě k tomu přežití jejího otce je celkem netradiční, v každém předchozím filmu a hře byl Richard Croft prostě tuhej, jako... dejme tomu, ale je to celý zbytečný. Taky bych od dobrodružného filmu s hrobovou tematikou čekal víc objevování, luštění a taky těch hrobek, aby se nám to ke konci pěkně pospojovalo a rozklíčovalo, bohužel ve filmu se hledání hrobky s vodítky nekoná, dozvíme se, kde je, hned jak Lara skončí na ostrově. Podle mě to je strašně špatně, protože luštění a objevování dělá Tomb Raidera Tomb Raiderem. Nakonec ve finále dostaneme onu hrobku a pár pasti, ale je to málo. Poražení záporáka je též nemastné, neslané, nutnost, kterou si film nějak odškrtnul ze seznamu, ale je to klišé bez nápadu. Jinak akční sekvence jsou podle mě pěkně udělané - scéna s letadlem a ztroskotáním vyzvednou hodnocení o trochu výš. Nemůžu říct, že by se autoři nesnažili fanouškům dát nějaké reference ze hry, bohužel všechno to padá na snaze změnit originál, jenž je sám o sobě téměř dokonalý. PS oceňuji konečnou scénu, která odkazuje na klasickou Laru a její duální pistole - to mi ve hře chybělo!

plakát

Irma Vep (2022) (seriál) 

Jsem z toho unesený, Irma Vep je natočena pro milovníky, ale opravdu pro ty, kteří milují kinematografii se vším všudy. Debat o umění je tu spoustu a podle mě seriál nesedne každému. Pro někoho to bude nuda, protože zakončení je dosti jemné, ale pro mě dokonale podané. Seriál výstižně vyobrazuje "ducha" kinematografie a umění herce stát se hranou postavou. Je to podané jistotu formu nadpřirozena, trochu mi to připomíná mojí milovanou Magnolii, kde se, tak jako tady, stane něco né úplně realistického, a to vynikajicně kontrastuje s jinak realistickým laděním snímku. Ten je vlastně o natáčení seriálu a problémech na place, spojené s problémy režie, produkce a herectví a svých vlastních pochybách ve vytváření umění. Obdivuji kolik postav (i vedlejších) se seriálu podařilo vést a vystavět jen v osmi dilech. Natáčení dokreslují archivované černobílé záběry z původní serie Irma Vep, o kterou se idea minisérie opírá, ještě to je proloženo "novými" materiály, který jakože se natáčí v tomto seriálu. Občas šikovně navazují a prolínají se. Režisér, jenž je také scénáristou, si zaslouží poklonu. Co se týká herců, všechno je to trefa do černého. Alicia Vikander mě udolala, což je co říct, protože její obsazení a hraní v nedávném Tomb Raider filmu mě nijak nenadchlo a tudíž jsem kvůli tomu Irmu Vep odkládal. Tady je ale dokonalá. Moc dobrý seriál, který udělá radost lidem, kteří věčně hledají duši ve filmech.

plakát

She-Hulk: Neuvěřitelná právnička - Normální nával zlosti (2022) (epizoda) 

Normálně nepíšu recenze na jednotlivé díly seriálů, protože jeden špatný díl nemusí hned znamenat špatný seriál, tady si to ovšem nedokážu odpustit. V zásadě vsechno, čím by Jenn Walters AKA She-hulk měla projít, je vtěsnané do jednoho dílu. Úplně nevím jestli je dobře to brát takhle šupem, rozhodně jsem neočekával, že její automobilovou nehodu, změnu, výcvik a přijetí nového já zabalí do jednoho 40 minutového dílů. Mám trochu pocit, že o tomto by seriál měl především vyprávět a přijdu si ošizen o přerod. Jako by Marvel hned utíkal k akci a opomínat základy, chápu že konsumní divákům záleží hlavně na efektech a tak jim to Disney dopřává, mě to ale už nebaví, vytváří to sterilní podívanou a opravdu nelze vystavět děj a postavy s odfláklou expozicí! Navíc to vůbec nepůsobí dobře, je to zkratkovité a skoro jakoby herci odříkávali prázdné fráze. Jinak se mi líbí, jak je CGI She-Hulk udělaná. Na seroš jsem se těšil, tak snad mě ještě překvapí.