Belphegor

Od Renfielda jsem nečekal nic víc než jednoduchou komedii a přesně to jsem dostal, a že mě to bavilo. Příběh o sluhovi, kterému se zachce vymanit ze spárů svého pána, bohužel čelí nízkému sebevědomí a tak je seberozvoj pořadu dne. Nicolas Cage v roli Drakuly se mi dost zamlouval, působí neotřele a stylově a Cage si to očividně užívá. Potěší odkazy na původní film, na který nepřímo navazuje, ale tedy klasická vstávačka z rakve chybí. Škoda. Film si neužijete, bude-li čekat něco převratného, je to především blbost, a tou to taky zůstává. Struktura příběhu i dějové zvraty se nevyhnuly klišé, ač pár zajímavých věcí se najde - zejména krvavé scény jsou bombové, ale samozřejmě dost přehnané. Film občas rychle přechází od jednoho k druhému, ale vzhledem ke směru, kterým se udává, by nějaká větší hloubka kazila pospolitost. Myslím si ale, že postavy mohli být víc motivovány. Nicholas Hoult v roli Renfielda se mi zdá být sympatickou postavou, mě ale vůbec nesedla Awkwafina. Její nadání totiž tíhne ke komedii a jako komička je výborná, jakmile ale přechází do vážných scén, vůbec jí to nevěřím, a to jich tu má. Jsem rád, že se autoři nesnažili přehnaně zavděčit young teen žánru, díky tomu film potěší každého, kdo chce nenáročnou zábavu s poměrně dobrou atmosféru a nebude si připadat, že už to je mimo jeho věkovou kategorii. Za mě dobrá odreagovačka, kterou si rád někdy pustím znovu.

Islandský film o čtrnáctiletém Baldurovi, outsiderovi z rozvrácené drogové rodiny, kterého si pod křídla vezme parta kluků. Společně se prodírají problémy v letech, které nás nejvíce formují. Podle mě by se snímek dal přirovnat k Bylo nás pět, liší se ale svou surovostí, šikanou a vůbec si nebere servítky. Zamrazí to v zádech nejednou scénou a díky prostému technickému zpracování servíruje autentičnost na zlatém podnose. Herci tomu vdechli naprostou reálnost a to je pochvala i směrem ke scénáři, za což si tvůrci zaslouží poklonu. Moc se mi líbí, že vyprávění netíhne ke klasickým klišé a hledá krásu v ohavnosti. Za mě je to velké doporučení!

Původní filmy si pamatuji jen zkratkovitě, ba dokonce mám pocit, že jsem je viděl po částech, když se na to koukali doma. Srovnání s originálem si tedy rovnou odpustím. Když jsem usedl v kině a film začal, vyděsilo mě, že v originále bylo napsané francouzky 'část první', a už od té doby jsem se obával, jak bude film veden. Noví Tři Mušketýři nabízí opravdu krásné kulisy a kostýmy, ze kterých atmosféra první poloviny 17. století vyloženě srší. Všechno je to tak pěkně nasvícené. Na záběry mě bavilo koukat asi z celého filmu nejvíce. Souboje byly dostatečně surové, většinou točeny roztřesenými záběry, při kterých jsem se hlavně v temných scénách ztrácel a nevěděl, kdo je kdo. Obecně bych uvítal víc akce, respektive kromě úvodní bitky a honbě na koních mi jinak neutkvěla v paměti. Říká se ovšem, že tito mušketýři jedou víc na příběh, což je asi pravda. A ačkoliv se mi obsazení líbí a postavy mi přijdou sympatické, nemám vůbec pocit, že bych je poznal, a to se týká kladných i záporných postav. Budování bratrství je vesměs zrychlené a film se mohl soustředit víc na to. Eva Green je fajn, ale přál bych se o její postavě něco dozvědět, přišlo mi to takové odtažité. Hlavní dějové zvraty mě navíc nijak neoslovily. Je to ovšem rozporuplné, myslím si, že to je spíše osobním nastavením. Nemohu ovšem říct, že bych z toho byl unesen a těšil se na druhý díl, nechává mě to nějako chladným. Hodnocení je tedy trochu oříšek, protože je to jinak velmi dobře zvládnutý film a věřím, že fanouškům se noví mušketýři budou líbit. Ja osobně potřebuji ještě jednu projekci, ale zatím s odřenýma ušima 4 hvězdy.

Film spíše než o světoznámé hře vypráví o problémech s právy na ní. Je to příjemně osvěžující film s poctivou hravou režijí a dobrým tempem. Taron Egerton si krade každou scénu pro sebe a že mu role obchodníka opravdu padne. Moc se mi zamlouvala dobovost, ale nejsem žádný expert. Potěší i ohlédnutí za starými herními stanicemi. Za mě je Tetris milý a povedený snímek, který nikoho neurazí.

Musím uznat, že natočené je to pěkně. Celkem pěkné obrazy ale nezmění to, že Papežův vymítač v žánru nepřináší nic nového. Pokud jste viděli už podobný film, vlastně dostanete to samé, jen v jiných kulisách a s jiným příběhem na pozadí. Horší je, že všechna ta hrůza je už naservírovaná na podnose, takže není z čeho mít strach. Další minus je, že tu vlastně chybí tíživá atmosféra, takovéto očekávání s naběhlou husí kůži, kterou jsem měl třeba při sledování Kruhu nebo Znamení. Po stránce hororu u mě selhává, jako thriller to funguje o něco lépe. Nalézám ovšem pěkné nápady, které nebudu vyzrazovat, ale dosti mi chyběl nějaký twist na konci (jenž se podle mě dost vybízel). Protože na mě posednutý kluk a mávání s křížkem působili spíš komediálním dojmem, společně s odlehčenou vtipkující osobností hlavního hrdiny jsem si občas říkal, jaké by to bylo fajn, kdyby to byla parodie. Mě obecně filmy o ďáblu moc neberou, protože je to vyčerpané téma, které nikdo neposouvá dál. Osobně bych preferoval, kdyby hlavní kápo ďábel byl chytřejší a zmohl se víc než jen na řvaní a kroucení hlavou vzad s červenýma duhovkama. Vždycky si říkám, proč by na něj měla modlitba a znalost jeho jména platit, když je to padlý anděl a vyšší bytost, se kterou se člověk nemůže srovnávat. Třeba někdy někdo natočí něco revolučního. Co se týká Russella Crowa, rozhodně neurazí, ale mě ani vyloženě nenadchl, jeho postava je spíše sympatická, ovšem rozhodně mohla být vedena více do hloubky. Pokud jste moc filmů s touhle tématikou neviděli, určitě vás to potěší, pro velkou část obecenstva to bude jedno velké klišé.

Modrý kaftan je pro mě velmi těžké ohodnotit. Snímek je moc moc komorní a přestože naráží na pár témat, nepřechází do žádného vyvrcholení. Je tu téma tabuizované homosexuality, které je vedeno mírně, bez žádného rozuzlení ani narativních bodů. Stále nevím, zda byl Youssef milencem Halima už od začátku nebo se jejich vztah budoval po celou dobu někde na pozadí snímku. Zřejmě je to ta druhá možnost, ale jak říkám, film to úplně neřeší. Rozhodně divák dostane vhled do Marocké kultury, což mě osobně se líbilo, a pokud rádi šijete, určitě se vám bude líbit i to, jak jsou tradiční kaftany vyráběny. V tomhle mě film zaujal, protože dokáže poučit. Je škoda, že se tu neděje žádný přerod, rozhodně ne teda pro diváka, ale opět někde mimo plátno a bůh ví, zda se nestal někdy dávno předtím. Taky je pravda, že jsem někdy ve třičtvrtě vyhlížel konec, který byl, stejně jako zbytek filmu, ležérní. Když to skončilo, přemýšlel jsem, že ohodnotím sedmičkou, ovšem když jsem si to nechal projít hlavou, zjistil jsem, že jako výpověď o jedné velmi úžasné ženě, aneb Halímově manželce Míně, to vlastně vcelku funguje. Film totiž vypráví spíše o oddanosti. Je otázka, zda chcete pocity dostat nebo hledat, Modrý kaftan si je rozhodně schovává pod pokličku. V závěru se mi některé věci z filmu vryly do paměti, zejména herečka Lubna Azabal hrající Mínu, když to tedy shrnu, i já na ní vzpomínám v hezkém tak jako hrdina. Snímek to dokáže vyvolat, i když plyne pomalu bez větších dramat.

Seriál si bere na paškál zombie téma a míří ke stejného úspěchu jako herní předloha. Téma zombíků není mé nejoblíbenější, ale The Last Of Us bylo a pořád je výjimkou. Pracuje se zdrojem nákazy totiž jinak. Mutace je způsobená houbou, která prorůstá do mozku a seriál to vysvětluje ještě o něco lépe. Scénář napsal stejný člověk jako herní předlohu - Neil Druckmann, a kdo hrál hru, tak ví, že se od původního námětů odchyluje jen maličkostmi. Pro nás polibené se tedy překvápko nechystá, ale já jsem ve své podstatě rád, že se moc změn nekonalo, protože hra měla sama o sobě pěkně napsané scény, a seriál si kvalitu drží velmi dobře. Chtěl bych rozhodně zmínit úvodní dvojici - Ellie a Joela. Nejdřív jsem měl rozporuplné pocity, zda Bella Ramsey a Pedro Pascal jsou ty pravé tváře, ale moje obavy se hned rozplynuly, jejich chemie je totiž znatelná a horkotěžko si vlastně dokážu představit někoho jiného. K seriálu nemám žádnou zásadní výtku, nazval bych to jako kvalitně odvedenou práci, jenž toho ovšem hodně namluví, což někoho může nudit. akčních scén mohlo být trochu víc, ale je to víceméně na pomezí vkusu každého. Já jsem spokojený. Mě do očí bila jedna věc a to byl třetí díl s názvem Long Long Time, jenž vyprávění soustředil na úplně jiné postavy a myslím si, že ideu tohoto dílu šlo zakomponovat do děje jinak.

Nikdo nečekal, že nový Ant-man bude nějaký zásadní film v MCU, dokud Kevin Feige neprohlásil, jak zásadní bude a v závěru kromě představení nového zaporáka se o nic moc zásadního nejedná. Ono je sporné, zda vůbec Kang v novém Ant-manovi zaporákem je, protože film si to ani neujasnil. Možná by to všechno dávalo větší smysl, kdyby si všechny postavy sedly u čaje (nebo něčeho, co se v subatomárním světě pije) a popovídaly si. Ovšem film má hybnosti jen díky tomu, co si postavy zatají. Film je natočen podle šablony, která je tak křečovitě vsazená, až to bije do očí. Námět je prostý - ant-man rodinka se dostane do subatomárního světa, kde se snaží zabránit Kangovi, aby se ze svého vězení dostal ven. Když pomineme, že snímek vůbec neřeší fyziku, jako třeba co v subatomárním světě lidé dýchají, pijí, z čeho jsou zbraně a lodě a vlastně všechno, co tam je, protože jsou menší než atomy, z kterého se náš svět skládá, tak i přesto nezbyde nic než hra barev a efektů (ano, vím, že je to jako další dimenze, někde za kvantovým něčím, ale i tak se o ní postavy baví jako dole a o našem jako nahoře). Je škoda, že se autoři víc nevěnují světu, který nám ukázali. Je tu spoustu zajímavých nápadů, ale zůstávají jen kulisou bez interakce, beze jmen a především lóru, takže vás ty krasy nevtáhnou. Autoři by měli více vysvětlovat, protože hodně věcí asi bylo myšlených dobře. Bohužel film na nás hází vizuální orgie a akci, abychom na tyto otázky zapomněli. M.O.D.O.K. alias Darren z prvního filmu mi až tak nevadil, ale jeho náhlá proměna na dobráka a smrt je jen důkazem, jak moc si Marvel odškrtava klišé ze šablonovitého seznami. Nelze soucítit s takovou postavou, ale i přesto tu máme velmi dojemnou umírající scénu. Zakončení pro mě bylo haluz, film se totiž vyřeší, tak je se to snímku hodí. (V Marvelu se opravdu může stát všechno) Myslím, že pro někoho hodnocení může růst i na 6 nebo 7 (větší už znamená nevkus), a to asi určuje, kolík filmů od Marvelu jste viděli. Já viděl všechny a dokázal bych tomu něco odpustit, tenhle počin ovšem vznikl bez lásky k filmu. Před sledováním doporučuji uvést mozek do stavu hibernace.

Španělsko-francouzký film vypráví o francouzském manželském páru, který se přestěhoval do malé vesnice ve Španělsku, aby zde poklidně žil. Spokojený život jim narušují dva věčně opilí bratři, s jimiž sousedí, a postupně se z malicherných naschválů stane čiré terorizování. Atmosféra filmu je hmatatelná, mě osobně vtáhl po prvních minutách. Ukazuje nám ty nejhorší lidské vlastnosti, s kterými se člověk může potkat. Podle mě dokáže pohnout žaludkem, protože nezobrazuje jen příkoří, které se jeden člověk dopouští na druhém, ale i potřebu někoho ovládat strachem. Je tu i pěkná stavba povahorysů, jenž jsou podle mě vykresleny naprosto geniálně a především reálně. Líbí se mi takováto studie společnosti. Věřím, že poslední půl hodina se ne každému bude zamlouvat. Snímek totiž dost zpomalí a hledá spravedlivost jinou formou, než by si divák přál. Me osobně to přišlo zajímavé, protože se tím vyvaroval klišovitému vypravování. Místo toho nám film ukazuje tíživou bezmoc. Ja jsem po strukturních stránkách velmi spokojen a překvapen. Film je natočen jednoduše, ale vlastně by se sem nějaké experimentální záběry nehodily. Pro mě je film As Bestas velkým překvapením a moc doporučuji.

Zajímavý film o tom, že zlo plodí jenom zlo. Moc dobře zahrané, jen by mi nevadilo, kdyby se viník vraždy doopravdy našel.