Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Horor

Recenze (190)

plakát

Mezi živly (2023) 

Pixarovky mám moc rád. Na tuhle jsme se těšil hned po uvedení traileru. Animace dosahuje vytyčené laťky a stylizace umí být nápaditá. Na toto jsme u Disney zvyklí, po vizuální stránce není, co vytknout. Narozdíl od jiných Pixarovek, tahle příběhově vypráví jednoduchý, předvídatelný děj, který opakuje všechna možná klišé. Ani mi nevadilo, že námětem se stalo téma spojení dvou rozdílných světu, chybí tomu totiž hloubka, které dosahují její předchůdci. Taky bych uvítal, kdyby film více rozebral některé zákonitosti. Nicméně dětem to k zábavě postačí. Protože šablona vyprávění není tlačena tak na oko, i dospělák dokáže nedostatky přehlédnout a film si užít. Za mě je to stále doporučení.

plakát

1917 (2019) 

Bombastický film. Dávám 5 hvězd, ale za plný to u mě není, protože mě to příběhově zas tak nevzalo. Co se týká kamery, tak klobouk dolů. Vizuálně jsem se do snímku zamiloval.

plakát

Transformers: Probuzení monster (2023) 

Transformerům číslo 7 se nedá odepřít, že se na ně dobře kouká. I se ztrátou režie Micheala Baye jsou akční scény zajímavé a krásné, a možná to sérii dokonce prospělo, protože Bay měl ve zvyku rvát akci za akcí, zpomalovat každý záběr a vůbec se nevěnovat vyprávění. Film nyní není až tak přervaný akcí a explozemi a po této stránce mě na rozdíl od předchozích dílů bavil. To opomenuté vyprávění ovšem zůstalo. Dialogy působí jako výplňová vata, která slouží jen k tomu, aby se tomu dalo říkat film. Však i námět je naprosto stejný jako u předchozích filmů - jistou věc, jež se stane v následujících dvou hodinách McGuffinem, je zapotřebí získat dřív než ti druzí zlí roboti. Přesně tohle je obsah všech Transformerů. Nic přidaného nehledejte. Shrnutě říct, že pro náctileté to bude mít stejný efekt jako orgasmus. Přitom by stačilo se věnovat postavám a vyprávění a hned by to mohlo být o dost lepší, i s tisíckrát opakovaným stěžejním dějem. Ani jednoho herce z hlavní dvojice neznám, ostatně věřím, že by jejich výkon mohl být o dost lepší, kdyby někdo napsal něco v čem lze něco hrát. Co s takovým filmem? No jako oddechovka, u které se nemusí přemýšlet to vlastně jde. Kvůli VFX bych si to pustil i znovu, je ovšem radno říct, že mimo to člověk kouká do telefonu.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Animovaný spidey je prostě zábava, je vidět, že k němu tvůrci nepřistupoval jako k povinnosti, a podle mě se jim povedlo vytvořit zajímavou zápletku ještě se zajímavějším záporákem. Líbí se mi, že příběh se z části přesouvá ke Gwen a její Spiderwoman, která se ukázala být zajímavou superhrdinkou. Příběh se nebere natolik vážně, díky čemuž se tvůrci vyhnuli trapnosti. Animace je navíc zajímavá a výtvarné pojetí dalo představivosti volnou ruku. Bohužel v některých rychlých scénách nastává problém zorientovat se. V druhé polovině jsem ale zjistil, že by přece jenom vážnější nota neuškodila a celkově vyprávění teenage stylem mi začalo trochu vadit, což je prostě můj osobní styl, takže bych to nebral jako něco zásadního. Bohužel jsem omylem rezervoval český dabing, který mi misty přišel přehnaně teatrální, doufám tedy, že takový není originál. Film skončil cliffhangerem, takže si na závěr musím ještě nějaký čas počkat, než vznikne pokračování. K povaze zakončení by nebylo od věci oba díly hodnotit dohromady.

plakát

Malá mořská víla (2023) 

Malou mořskou vílu jsme miloval a tuhle budu milovat taky. Úplně nerozumím hodnocení 33% tady na ČSFD a nechvalné divácké kritice. Mám pocit, že nová Ariel tomuto všemu čelí jenom proto, že přinesla několik radikálních změn. Po stránce řemeslné je to totiž moc dobře odvedený film. Ano, je naivní a dětský, s pohádkovou logikou, ale to byla původní Malá mořská víla taky a nikomu to nevadilo. Narativně je téměř identický (takže tím to nebude), když tedy pominu přidané písničky a trochu jinačí způsob finále. Mě osobně přijde, že lidé film shazují hlavně kvůli volbě hlavní herečky. Já vám nevím, ale mě se Halle Bailey líbila už od začátku. Je mi jedno, že je tato Ariel tmavší a má na hlavě něco jako dredy. Podle mě je kouzelná. Navíc tomu dodává kapku exotiky a v pohádce mi to fakt nevadí. Reálnější krab Sebastian sice ztratil trochu z emoční gestikulace, ale není to tak hrozné, jak se říkalo. Hůř na tom je Šupinka, ta mohla být opravdu lepší. Ano, uznávám... Taky mě překvapila královna černé pleti, což mě nejdříve dopálilo, protože v té době nic takového neexistovalo. Dokonce sestry Ariel jsou všechny z jiných kontinentů, jedna černá, druhá asiatka, což uznávám, dost protiřečí Mendelově genetice. Zase na druhou stranu nikdo neříká, že mají stejnou maminku. Když ale vezmu v potaz, že to není historický film nýbrž pohádka, kde jsou si všechny rasy rovnocenné, proč ne, tohle mě nijak ze židle nezvedlo. Jinak to má opravdu efektní scény a animace, super písničky, nádherné vodní scenérie, úžasné záběrování a celkově mě to potěšilo. Je mi líto, že mnoho lidí tomu dalo tu nejhorší známku jen kvůli výše zmíněnému, myslím si totiž, že tento rok vyšly mnohem horší filmy. Pokud tedy dokážete přenést přes srdce, že Ariel je tmavší, v tomto případě radím, abyste nevěřili hodnocení tady na ČSFD a na film vyrazili, nejlépe s dětmi. (Mimochodem na IMDB má film 7/10). A ačkoliv snímek svá minus neuhájí, za mě je to moc milý film a užil jsem si ho. Rob Marshall natočil úžasnou pohádku a rád si ji pustím znova.

plakát

Rychle a zběsile 10 (2023) 

No, na to, že je to desátý díl, stále si to lze s přivřenýma očima a odřenýma ušima užít. Kvalitní zábava vesměs pro pubertáky. Musíte přistoupit na hru, že fyzikální zákony si vzaly předčasnou dovolenou, a že hlavním hrdinům všechno vyjde, jako by měli v hlavě simulační kalkulačku. Záporák má taky záložní plán na všechno, ačkoliv občas nechápu, jak mohl předvídat, že tam a v tu dobu se jeho nemesis ocitne. Věci se v Rychle a zběsile dějí, protože děj se tudy má posouvat, s logikou a přirozeným vývojem scén nepočítejte. To dokresluje i scénář, který nám hází velké dialogy, ale působí občas hloupě. Námět je skrze vytažený ze zadnice, ale rodina jako Mcguffin postačí. Osobně me celkem bavil Jason Mamoa jako záporák. Ve filmu Sluberland hrál podrobnou roli, ale skončilo to tragicky. Tady už působí o dost lépe, ale je mi líto, že tvůrci jeho postavu odflákli a blíž ho nepředstavili. Jinak tu obecně hraje až příliš mnoho herců. Většinou ovšem nemají co hrát, protože jak jsme již psal, odříkávají se velké fráze jako na běžícím páse. Charlie Theron a Michelle Rodriguez zůstávají vesměs sympatickými. Co se týká akční stránky, občas to bylo působivé, klasicky přepálené, ale některé efekty odflaknuté. Někde jsem četl, že napětí konce desítky je rovný naletí u zakončení Avengers Infinity War, ja si ale říkal "to těžko". Pokud ale potřebujete uvést mozek do stavu hibernace, tento film na vás rozhodně nebude klást žádné nároky. Takže proč ne, ale zároveň mi vyvstává i otázka, proč jo? V závěru o nic nepřidete.

plakát

Ostrov (2023) 

Čeští trosečníci mě jistým způsobem zajímali, jsem ale nakonec rád, že jsem návštěvu kina oželil. Exotické kulisy neschovají, s jakou prázdnotou k filmu tvůrci přistupovali. Zajímalo by mě, co bylo v papírech napsané jako stěžejní myšlenka. Po dobrodružné stránce tomu totiž chybí jakékoliv dobrodružství, což je škoda, protože z motivu přeživší se dalo rozhodně něco vymáčknout. Po stránce znovunalezání staré lásky to je ještě horší. Film jede bez větší inovace velice předvídatelnými scénami a nedodá nic, co bychom už neviděli jinde. Navíc je to tak nudné a nepropracované, hlavně co do povahorysů. Snímek totiž představuje na dnešní dobu celkem nudné archetypy - nevděčný chlap X chudák ženská slepice. Pointa toho všeho je, že se dají opět dohromady, nutně ale připomínám, že postava Plodkové je opravdu hloupá, přesně taková, kterou každej chlap opustí. Myšlenka celého filmu tedy říká, že má člověk být šťastný s někým opravdu na tečku. Co se týče scénáře, žádná hitparáda se nekoná, hašteření těch dvou mi přišlo na sílu a celé jejich dramatické výstupy dost o ničem. Herecky taky nic moc, takové to odříkání replik bez významu, ale možná to jde v ruku v ruce s hloupým scénářem. Takže nejlepší hercem se stává pilot, kterej hraje vcelku přirozeně. Musím ale uznat, že na český film to poměrně pěkně vypadá. Některé záběry se vyvedly, jak letecké l, tak i obrazy ostrova. To je ale ke spokojenosti málo.

plakát

Mafia Mamma (2023) 

Občas mi přijde, že komedie od diváků automaticky dostávají nižší hodnocení, přestože dodají přesně to, co slibují, a to i když zvládají mít dobře strukturované vyprávění i dotáhnutý konec. Mafia mamma vypráví o Američance středního věku, která omylem zdědí mafiánské impérium v Itálii po svém dědovi, a protože ještě donedávna jen přežívala svůj nudný život jako tichá myška, musí se v tom naučit chodit. Bohužel nemá dostatek času, protože jejich klan je ve válce s jiným. Podle mě film má všechno, co taková komedie má mít. Celkem originální námět, dobré herecké obsazení a spoustu vtipných situacích, a navíc to není vždycky ten hloupý humor (občas ano). Moc se mi líbila Toni Collette v hlavní roli, mám tuhle herečku prostě rád, podle mě nemohli vybrat lépe. Monika Bellucci cíleně přehrává, ale myslím, že to byl účel, protože autoři vedou film v jakýmsi italským klišé a dělají si srandu z mafiánských filmů. Kromě trochu zidealizované konce tomu není nic moc, co vytknout. Mafia mamma utíká a pobaví, navíc tu najdeme několik celkem drsných scén, a ještě k tomu to umí být krásně stylové. Možná trochu nadhodnocuji, ale film mi vlastně dal více než jsem čekal, a proto si myslím, že si to zaslouží.

plakát

Divnosvět (2022) 

Opravdu nevím, proč Divnosvět čelí takové kritice. Za mě je to milý animák plný barev s hezkou animací, ač nepřináší nic nového a jde na jistotu. Zakončení se mi líbilo, nese to zajímavé poselství, ale to už jsme taky viděli jinde. Mám tedy za to, že se na animák strhla lavina kritiky z linie ochranitelských rodičů, jež prostě nedají připustit, aby ve filmu pro děti byla homosexulní tématika. Taky si myslím, že na to má vliv rovnoměrné rozložení černých a bílých, což někomu v období podobnému středověku může přijít zvláštní. Mě to ale nevadí, film se nijak neopírá o náš svět. Má největší výtka je spíš ta, že to má hluchá místa a vtipy nejsou nijak originální. Podle mě v žánrů animáků vnikly horší filmy, které jsou hodnoceny lépe než Divnosvět.

plakát

On se bojí (2023) 

Film vypráví, jak už název napovídá, o strachu, ale pro mě osobně bylo překvapením, jak moc zachází do abstraktní formy. Pokud hledáte čirý artový počin, tohle bude jistě ono. Máte-li raději pevné vyprávění s určitou pointou, raději se snímku vyhněte. 'On se bojí' spadá jistojistě do škatulky bizarních filmů. Umí rozesmát, ale spíše od svého tvůrce Ariho Astera dostal hororové tóny se spousty nechutných scén. Nebojím se říct, že bude často promítán na Festivalu Otrlého diváka v kině Aero. Někoho by mohla odradit i tříhodinová stopáž, ale v závěru jsem to vůbec nepocítil, protože film dokázal budovat atmosféru a chytit do svých spárů. Navíc jsem byl jsem zvědavý, co z toho vyleze. Režisér opravu dobře pracuje s pomalými záběry, zvukem a rozhodně umí napnout, umělecká forma se mi mnohdy tak zamlouvala, že jsem v hlavě režisérovi tleskal a hnal hodnocení k deseti dřív, než byl konec. Jenže pak se to zlomilo. Snímek totiž nikam neplyne, v podstatě nikdy nevíte, co se reálně stalo nebo nestalo a zůstává (zřejmě) jen u strachu dovedeného do extrému. Bizarní situace střídá bizarní situaci a v posledních 45 minutách už jsem hledal nějakou pointu toho všeho a ona nepřicházela. Můj tip byl, že snímek vyobrazoval mysl autisty nebo schizofrenika v pokročilém věku, který zabil svou matku. V hlavě se mu přehrávají skutečnosti po svém společně se strachem a vinou, přičemž čeká na soudní řízení. Některé scény tomu odpovídaly. Tak to ale zřejmě nebylo (stále nevím, zda se režisér jen značil ukázat hloubku strachu jednoho věčně ustrašeného člověka nebo v tom je schovaná větší pointa, která mě minula). Film je to rozhodně rozporuplný. Někdo v něm uvidí genialitu, protože snímek zřejmě nějaké stopy k dekódování svého záměru má. Jiní to budou vnímat jako nedotaženost. Já patřím do té druhé skupiny, protože věřím, že valná většina lidi si krizové situace, kterých se bojí, idealizuje o dost méně extrémně. Ovšem stále smekám klobouk za nápady, scénografii a Joaquina Phoenixe, který je prostě dokonalý.