DJ_bart

P jako Prezidentka? Ale kdeže; P jako PAIN...... Danuše Nerudová hadr.

Rowan Atkinson je nesmrtelnej génius a jeho nestárnoucí britský komediální fištrón je out of this world, jenže jinak nemá tohle pásmo krátkometrážních grotesek krom pár vtipných gagů moc co nabídnout, což je škoda.... ale jako zábavná blbinka/nenáročná oddechovka na jedno odpoledne ujde. Ten koncept "nemotorný hlídač luxusního baráku vs. čmelák" mě celkem bavil.

Stylovej comeback krále body-horroru Davida Cronenberga, který lze chápat nejenom jako taktilní sebereflexi Cronenbergova autorskýho fetišismu (poněvadž jde o mimořádně fyzický film) a jeho morbidních fikčních vizí, ale i jako post-humanistickou a silně nekomfortní polemiku nad budoucími formami umění, tělesné autonomie a sexuálního potěšení. Ústřední trio Viggo Mortensen/Léa Seydoux/Kristen Stewart je doslova k sežrání. Nic pro masovýho diváka, i když masa je tam taky dost.... Fascinující zvrácenost.

no tpč, tak co CUMim. Jestli jste si mysleli, že The Boys už nemohou jít dál za tolerovanou mez toho, co dokáže 'rating R' v rámci televizního formátu nabídnout – jmenovitě explicitního vyobrazení sexu a násilí – tak tahle epizoda vás přesvědčí o opaku. Akorát ten koncept Herogasmu je tristně nevyužitej a nijak kreativní. Zlatý prciny....

"Sarah, you're going to die." "Oh, why aren't I crying?" ________ Karen Gillan v brilantní dvojroli, Aaron Paul, obzvlášť morbidní černý humor, minimalisticky bezemoční a chladná režie jak od Yorgose Lanthimose, a absurdní zápletka s existenciálním podtextem alá Black Mirror mi bohatě stačí k tomu, abych se vznášel v pětihvězdičkovým nebi. Prvotřídní slow-burner od kterýho nevíte co očekávat. ________ "Are there any styles of music you don't like so much?" "Metal. It's just a bunch of noise."

Pokud byste aspoň jednou za život měli vidět jeden bollywoodský trhák, je jím právě telugský spektákl RRR – neprohloupíte. Ta překombinovaná žánrová různorodost, která balancuje mezi epickým historickým velkofilmem [kritika kolonialismu i glorifikace mýtu indické revoluce nečekaně funguje], pompézním ale i bizarně stylizovaným akčňákem [jak se podařilo natočit některý akční scény mi fakt hlava nebere, protože ta dynamická a přesto extravagantní akce je neskutečnej randál], sentimentálním romantickým melodramatem, feel-good bromance buddy-movie [Bheem symbolizuje vodu, zatímco Raj oheň], a groteskním family-friendly muzikálem [Naatu Naatu taneční scéna je to nejlepší co jsem letos viděl] nemá sebemenší chybu, protože tenhle film má doslova VŠECHNO! Nic nechybí, nic nepřebývá. Pro jedny sice půjde o tříhodinový bollywoodský škvár, pro druhé zas půjde o dechberoucí 3áčkový over-the-top mind-blowing spektákl, který snadno strká do kapsy všechny západní blockbustery. Nehorázná pecka toto. Od teď chci aby každý vysokorozpočtový film byl jako RRR.... Co dodat? BOLLYWOOD AT ITS FINES! 9,5 turbanů z 10 🇮🇳🔥

Ach jo, to jsem si po fenomenálním teaser traileru, propagační kampani a celý reklamní masáži bláhově myslel, jak bude Kubík při sledování seriálu o jeho milovaném dětském hrdinovi Obi-wanu Kenobim zas to malý děcko, který neustále dokola čumělo na prequelovou trilogii. Jenže jak se říká "Myslet znamená hovno vědět.", hype jako takový může být stejně zrádný jako Temná strana Síly, a totéž chtě nechtě platí i pro Myšákovský korporát. Disney totiž pěkně kecalo s tím, že tenhle projekt bude pomyslnou vlajkovou lodí Disney+ a já jsem jen rád, že si tuhle streamovací platformu Strýčka Skrblíka neplatím a radši jejich produkty pirátím, protože ten content za moje prachy fakt nestojí........ První, druhá a poslední epizoda jsou báječnej fan-servis, který se nesnaží prvoplánově dojit pozlátko nostalgie do poslední kapky. Jenže vše mezi tím (hlavně čtvrtá epizoda je totální facepalm) by se dalo laicky popsat jako anti-fan-servis, který nefunguje ani jako crowd-pleaser, ani jako guilty pleasure. Fakt mi hlava nebere čím to je – jestli za to může režisérka Deborah Chow, producentka Kathleen Kennedy (já už se jen modlím ať ta arogantní bába konečně chcípne v bolestech), anebo pohlaváři v Disney – ale tvůrci prostě neměli sebemenšího tucha, o čem tahle show má vlastně být. Což ostatně potvrzuje i fakt, že původní scénář byl kvůli příliš temnému pojetí několikrát přepisován...... Zatímco v rámci kontextu a fikční komplexnosti Star Wars univerza je Skywalger sága klasickou pohádkou o archetypálním souboji dobra se zlem který využívá schéma o monomýtu, tak tahle Kenobiho sólovka měla být temným a dospělým příběhem o zlomeném muži, který ztratil vše. Zájmena parádní flashback s Haydenem Christensenem je totiž pomyslný highlight celého seriálu a esencí toho, čím tahle show měla být už od počátku – o konfliktu Obi-wana a Anakina, ne o redemption arcu Revy. Sice se mi líbila ta syrovost, jakou je pojatá ta nefalšovaná antagonistická osobnost Vadera jakožto záporáka, z kterýho jde obrovskej strach, ale ačkoliv si Hayden jakožto Anakin Dripwalker každou scénu krade pro sebe, má zde žalostně málo prostoru na to, aby zazářil. Nebudu ani lhát že třeba u závěrečnýho dialogu mezi Obi-wanem a Anakinem či u Leia's theme ve finální epizodě jsem uronil nejednu slzu, avšak všechno ostatní je extrémně tlačený na sílu, narychlo a na jedno brdo, a dokonce ani na avizovaný Duel of the Fates nedošlo. Je to hodně odfláklý a nedopečený polotovar, který promarnil svou šanci a jedinečnej potenciál být absolutním vrcholem celé Star Wars franšízy, kterej mohl být víc epic než Svarta Jump nebo když Yoda dropnul n-word...... Nakonec z toho však vznikla přímočará a zkraktovitá slátanina pro děti. Navíc ta šíleně krátká stopáž tomu taky neskutečně škodí, poněvadž 4 hodiny na půdorysu 6 dílů je sarka málo. Radši ani nemluvě o neustále se recyklujícím šablonovitým schématu "útěk - záchrana - útěk - záchrana kontra deus ex machina", který mě fakt nebavil. Každopádně Evžen MekŘehoř je hlavní tahoun, absolutní gigachad a král, který ani po 17 letech neztratil byť jen špetku kouzla svého charismatu, a který želbohu zas a znova nese celej příběh na svých bedrech. Krom Ewana je bezpochyby největším superlativem a nevýčislitelným komediálním zlatem chemie mezi rebelantskou Leiou (ta holka je totální girl boss 💞) a nihilistou Obi-wanem. A to fakt není moc dobrá vizitka.... Jinak tenhle nekonzistentní paskvil nemá nic – nulový napětí, nulová originalita, nulová kreativní vize, nulový character development, nulová pointa, nulový emoce, nulová satisfakce. Seriál sice dokáže zaujmout v jednotlivých dílčích momentech (flashbacky a finální konfrontace Anakina/Vadera s Obi-wanem budiž důkazem), ale jako koherentní celek prostě nefunguje. Fanoušci možná čekali příliš, jenže tvůrci zkrátka jeli až moc na jistotu a mě neuvěřitelně mrzí, jak moc ty zoufalý tvůrčí rozhodnutí, stupidní lazy-writting, naprosto debilní scénáristickej amaterismus (sice nejsem rejpal, ale těch nelogických scénaristických děr je víc jak v cedníku, až mě to kolikrát dokázalo zvednout ze židle) a ta sterilní low-budget režie (paradoxně od nejbohatšího korporátu) celý zážitek tak extrémně kazí – to už i Lucasova prequelová trilogie působí oproti tomuhle chaotickýmu mišmaši jako umělecké veledílo světové kinematografie. Již dlouho jsem doopravdy neviděl seriál, který by tak neschopně promarnil svůj unikátní potenciál. Jakožto SW fanboi tomu zcela neobjektivně nadržuju víc než bych měl a mně to láme srdce, protože tohle si Ewan a všichni fanoušci po tolika letech čekání fakt nezasloužili 💔 ........ [VERDIKT: hořký zklamání; 6,6 světelných mečů z 10]

"Hello there." ________ Kéž by tenhle fan-servis fungoval na výbornou i po celou stopáž seriálu – a nebudu ani lhát že u závěrečnýho dialogu mezi Obi-wanem a Anakinem a u Leia's theme jsem uronil nejednu slzu (ačkoliv onen rematch je zas a opět neuvěřitelně zkratkovitý). Všechno je to však extrémně tlačený na sílu, narychlo a na jedno brdo, a dokonce ani na Duel of the Fates nedošlo. Je to hodně odfláklý a nedopečený polotovar, který promarnil svou šanci a jedinečnej potenciál být něčím víc než jen přímočarou slátaninou pro děti.... satisfakce poloviční, pointa nulová.

Když tenhle song vyšel a byl doslova všude, až jste se báli jen otevřít ledničku, měl jsem k němu neuvěřitelnou averzi. S odstupem času však nikdy nezapomenu na to když jsme tenhle banger zpívali na slučáku totálně na mol ve 3 hodiny ráno a my si z toho všichni málem vyřvali hlasivky.... ah, sweet memories.

ok, kdo krájí cibulu?