KennyKoctar

Strašidlo, do pr*ele mně vskoč!

Depresivní, až bezvýchodný pohled na osamělou a nicotnou existenci jednoho muže. Skvělá hudba od Mihály Víga a úžasně temné industriální prostředí chátrajícího města, kde pořád prší a všude je bláto, vytvářely melancholickou atmosféru, jakou u filmů Bély Tarra miluji. Pod tíhou tak výborného černobílého vizuálu, který na mě působil až hypnoticky, se mi jen těžko soustředilo na děj filmu, který přitom nebyl nijak složitý. Tři scény, které mě naprosto dostaly: úvodní scéna, kdy hlavní postava sleduje lanovku v kamenolomu, nekonečná scéna opileckého tance v kruhu, závěrečná scéna se psem. 4,5* - ale asi zvýším na 5*.

„For myself, my work has been largely preoccupied with BIRTH, SEX, DEATH AND THE SEARCH FOR GOD“ - Stan Brakhage. Na tuto filmovou sérii to ze všech filmů, co jsem od něj kdy viděl, sedí nejvíce - snad jen NATURE bych možná přidal... Neslyšný, zoufalý výkřik směrem k bohu o uvědomování si vlastní existence a nicotnosti fyzického těla autora, jehož vědomí a duše přesahují tento svět a jsou věčné. Za věřícího člověka se nejspíš nepovažuji, ale pokud u mě něco vyvolává pocit dotyku něčeho božského a nadpozemského, jsou to právě filmy Stana Brakhage, ne kázání v kostele a podobně. Transcendentální zážitek a geniální dílo. Za mě jeden z nejlepších avantgardních snímků vůbec. Tleskám.