Leira

Hodina a půl ztraceného času. Nechápu, odkud se berou kladné odezvy, co se na tom komu mohlo líbit. Bylo tam několik málo scén, při kterých se mi lehce pozvedly koutky úst a za ty tu jednu hvězdičku vydoluju. Jinak je to slátanina plná nechutného fekálního humoru a idiotsky se chovajících postav (včetně Evy Faris, která sice hraje fantasticky, ale díky debilně napsanému scénáři působí její postava stejně idiotsky nesvéprávná jako všichni ostatní). Tisíckrát omleté téma v rádoby moderním pojetí doplněné o trapné dialogy a trapné scény může nadchnout jen podobně smýšlející jedince, kteří k životu nepotřebují kvalitní humor. Já tedy ano a jen s obtížemi nedávám "odpad".

Kde nic není, ani režisér nebere. Když někdo sebere odvahu zfilmovat knižní škvár, nemůže se divit, že by z něj vyždímal skvost. O tom se přesvědčil už Stefen Fangmeier, když se rozhodl převést na plátno chvilkově oblíbeného (ale rozhodně ne kvalitního) Eragona. Byť film vydělal miliony a v žebříčcích popularity dohnal Harryho Pottera, jeho fanoušky je jen velice úzké spektrum náctiletých dívek poblázněných do emo stylu, Roberta Pattisona a plytkých zamilovaných dialogů. Stejně jako kniha nabízí Stmívání pouze jednu závěrečnou zajímavou scénu s trochou dramatu, nicméně kvůli jedné scéně (a to ještě s rezervou nazývám "celkem dobrá") vícekrát trpět dvě hodiny nebudu. Soundtrack stál za starou Bellu, kameraman působil jako opilý rohlíkem, snad jen některé herecké výkony možno obdařit hvězdičkou.

Starého psa prý novým kouskům nenaučíš - ale ve filmařině to neplatí. Tron je důkazem, že klasická témata o otcovské lásce, touze po moci a záchraně světa se dají zabalit i do úplně jiného kabátku. Daft Punk ve mně vzbuzovali nejistotu, nevěřila jsem jim, že stvoří plnohodnotný soundtrack - ale zbytečně, předvedli to nejlepší, co v nich je. Je to soundtrack k filmu a přesto samostatné dílo, které si i příznivec tak odlišných stylů jako já dovede po večerech pouštět sólo. Do filmu sedí jako zadnice na hrnec a z dua se tak stalo trio. ________Kromě hudby, která zaměstná vaše uši, je zde celý Grid, digitální svět, který zaměstná vaše oči. A je tu příběh, který se postará, aby vám naskočila husí kůže a je přitom dokonale zasazen do prostředí, s nímž pracuje (Flynn: "In there is our destiny!" - Clu: "Out there is our destiny!"). A vůbec, postava Kevina Flynna je geniálně napsaná... ______Zkrátka, Tron má vše, co správný příběh a dobrý film mít má - napětí, akci, absenci zbytečných zádrhelů. Tron zkrátka jede jako namydlený elektrický impuls a člověku je jedno, že se nedívá na klasickou pohádku. Kdo ji čeká, bude zklamán, příběh a nosnou myšlenku nejspíš vůbec nepochopí a odejde s pocitem "To je ale blbina". Kdo očekává "audio-vizuální žrádlo", ten bude nadmíru spokojen a rád se k Tronovi vrátí. Rozhodně totiž stojí za to - i pro ty, kteří neviděli jeho stařičkého předchůdce.