Seti

Ridleyho kultovní fantasy pohádka mě až na masky a kulisy vůbec nezaujala. Příběh je plytký, kouzelný svět plochý a postavy povětšinou otravné (ne, z mladého Toma Cruise si vážně na prdel nesednu). Od svého oblíbeného režiséra jsem čekal o dost propracovanější záležitost.

Celý koncept byla kravina (nejen že hlavní hrdina samozřejmě neřešil svůj problém logicky a jednoduše, jak by to udělala většina normálních lidí, ale i když se v ženských moc nevyznám, tak jsem přesvědčen, že manželka by po 13ti letech manželství tak nějak poznala, že její muž je někdo jiný), klišé střídalo klišé a Nick neuměl hrát ani před 11ti lety. Přesto se mi to docela trefilo do nálady a první polovinu jsem se až nečekaně bavil. Pro mě neškodná záležitost, která dokonale vyplňuje škatulku "vánoční romanťárny".

Já na tyhle rozjuchaný veselohry klasickýho Holywoodu (a vlastně ani český produkce) moc nejsem, takže moje hodnocení je tentokrát čistě subjektivní.

A na závěr roku nám George Clooney připravil trochu té politické šlehačky, po které by se spoustě lidem mohlo udělat řádně nevolno. Máme tu ideály zastávané Paulem Zarou, jež byly sice úctyhodné, ovšem politika se většinou bohužel dělá způsobem, pro který se ve finále rozhodl Stephen Meyers. Závěrečná třetina, zobrazující vskutku zásadní "ideovou transformaci", je strhující, o což se stará nejen opět skvělý Gosling (letos vážně vydařený rok), ale především samotný Clooney v režisérské sesli. Film, jenž není určitě pro každého, ovšem pro příznivce politických dramat povinnost.

Téměř ve všech směrech laciné a klišoidní, ale já se kupodivu velmi dobře bavil. Rozhodně horký kandidát na guilty pleasure tohohle roku.

Po shlídnutí jsem přemejšlel, jestli se v Hallerovi vážně hnulo svědomí, nebo byl jen nasranej, že se ho snažili přechcat. Jednoznačně se klonim ke druhý variantě :-) Jinak soudní drama je muj oblíbenej žánr a Mick Haller výtečná postava. Zamlouvala se mi jak jeho etická odolnost, tak jeho styl a jsem rád, že se konečně objevil film, který se snaží zprostředkovat alespoň částečnou perspektivu te "špatné" strany soudního sporu.

Nemůžu si pomoct, ale mně přišla čtvrtá Ethanova mise taková nemastná neslaná. Návrat ke klasickému konceptu byl vytvořen z různých variací na již viděné v předchozích dílech a pouze doplněn o spoustu nových hraček a udělátek. Stěžejní Birdův příspěvek sérii, totiž výrazné odlehčení, s moc velkým povděkem nekvituji, protože vážnější pojetí mi sedělo víc. Akce mě také moc neuspokojila, jelikož byla až na pár výjimek rutinní, ne-li sterilní. Z celkového pohledu na mě působila nová Mission Impossible vzhledem ke stopáži docela utahaně a postrádala ten správný drive. V dnešní době se řadí spíše k akčnímu průměru.

Oliver Stone chtěl po krizi v roce 2008 upozornit na fakt, že bankéři se za těch necelých 20 let vůbec nezměnili a jsou stále nenasytní až hanba. Nebylo nic jednoduššího, než vyhrabat svoji starou značku a vytáhnout z akvárka toho největšího žraloka. I když se dvojka Wall Streetu týká zásadnějších a bohužel také skutečných věcí, tak přesto nemá takovou atmosféru jako první díl. Pro obyčejného smrtelníka je navíc hantýrka peněžních trhů dost obtížně dešifrovatelná, proto si některých zásadních skutečností, na něž se Stone snaží poukázat, stěží všimne, což samozřejmě není režisérova chyba. Ti, kdo se ve finanční sféře pohybují, nebo se v ní alespoň orientují, si určitě druhý díl Oliverovy kritiky chamtivosti užijí o něco víc. Základní sdělení, totiž že proti Wall Sreetu je peklo jako dovolená ve švýcarských Alpách, bude však zřejmé úplně každému.

Režisérka a scénáristka v jedné osobě vyjadřuje tímto filmem nejen svůj boj proti stereotypu muslimské ženy, ale také se snaží poukázat na možnosti, jež liberální Evropa k prolomení podobných kulturních tabu nabízí. Její film však může působit jako dvousečná zbraň a odpůrce vstřícné evropské imigrační politiky utvrdit v názoru, že dobrovolně zvolený život v určité kulturní oblasti s sebou nese také přijetí tamních kulturních konvencí. Určitě ale zajímavý příspěvek k věčnému tématu střet civilizací.

Ne, ne tohle ne! Tenhle film se mi nemoh líbít hned z několika důvodů: 1) Muzikály zrovna nemusim, 2) nicneříkající, přbarvičkovaný filmový guláše už vůbec ne a za 3) k hipíkům mam stejnej vztah jako Eric Cartman!