Pohrobek

Třináctiletý Xiaochun (Tang Yun) vládne neobyčejným hudebním talentem. Jeho otec Cheng (Liu Peiqi) je hotov k jakékoli oběti - jen aby synkovi umožnil kariéru houslisty. Našel mu perfektního učitele: profesora Yu (Chen Kaige ). Avšak zatímco Cheng tvrdě pracuje, aby zabezpečil financování studia svého syna, poznává tento Peking i pěknou sousedku Lili (Chen Hong)... Citové drama s něžně poetickou kamerou.

Severní Itálie, 1945: vinařské městečko Santa Vittoria zatím zůstává relativně nedotčeno zmatky války. Když dorazí zpráva o smrti Mussoliniho, je vinař Bombolini (Anthony Quinn) takřka násilím přinucen ujmout se úřadu starosty. Jeho "vládnutí" je zcela bezproblémové, dokud se nerozhlásí, že přicházejí Němci. Což o to - jenomže oni přicházejí pro víno, na němž je obec zcela závislá... Podle románu Roberta Crichtona.

Kurtizána Marguerite Gautier (Greta Garbo) vede v Paříži rozmařilý život. K jejím zbožňovatelům patří také baron de Varville (Henry Daniell), jenž by ji chtěl nejraději jen sám pro sebe. Marguerite si však zakládá na své nevázanosti. Pak se ale zamiluje do mladého úředníka Armanda Duvala (Robert Taylor)... Jako předobraz posloužila spisovateli Alexandrovi Dumasovi kurtizána Marguerite Duplessis, s kterou měl poměr např. Franz Liszt nebo i Dumas sám. Natáčení filmu začalo v září roku 1936 a trvalo 75 dní. Garbo se do práce dostavila ze svého švédského pobytu a prožívala ještě větší melancholické období než obvykle. Bylo jí 30, ve Švédku těžce onemocněl a během návratu do USA zemřel její dlouholetý partner John Gilbert. Po dvou týdnech natáčení zemřel zcela neočekávaně legendární producent Irving Thalberg, z čehož byli všechni velmi otřeseni. Sama Garbo byla během natáčení stále nemocná a velmi slabá, což velmi napomohlo procítění její role - nápad na zfilmování této klasiky ostatně přišel od samotné Grety. V roli baron de Varville se měl původně objevit John Barrymore. Slavný kostymér Adrian vymyslel působivou strategii proměny Garbina zevnějšu - Garbo vstupuje do filmu s kučerami a v bílých šatech; ty postupně nabírají stále tmavší tón až ke konečné černé barvě a zcela rovným vlasům. Na přelomu let 1954 a 1955 šel film znovu do kin a setkal se s dalším kolem obrovkého úspěchu.

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER.

Tommaso (Sergio Rubini) je mladý ostýchavý Ital. Jednoho večera měl nehodu, při níž nedopatřením srazil ženu. Výjimečně krásná Christina (Nastassja Kinski) pak stojí i druhý den před Tommasovými dveřmi. Tvrdí, že si na nic nevzpomíná a neví ani, kdo je. Tommaso jí slibuje pomoc a velmi rychle se do ní zamiluje...

Britský ministr zásobování Duncan Sandys (Richard Johnson) má za úkol prozkoumat podivné německé vojenské aktivity na baltském pobřeží. Přes skepsi fyzika profesora Lindemanna (Trevor Howard) uvažuje Sandys i o možnosti, že tu Němci vyvíjejí nebezpečné rakety. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že tím Němci se své aktivitě ještě přidají. Sandys proto vybaví agenta Johna Curtise (George Peppard) identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby tu sabotoval výrobu raket. Curtis seskočí nad Holandskem a uchytí se u své kontaktní osoby - Friedy (Lilli Palmer): Pak se však objeví Italka Nora (Sophia Loren) - žena onoho holandského inženýra - a celé akci hrozí zmar...

Návrhář Cremer (Khaldoun Elmecky) vymyslí pro svoji firmu šaty, pro něž se nechal inspirovat pestrým sari své indické sousedky. Jenže brzy se ukáže, že tento oděv svým vlastníkům přivozuje samé nepříjemné zážitky... 1996 - cena kritiky v Benátkách, 1997 - speciální cena poroty v Postupimi.

Bohatý světák Don Giovanni (Ruggero Raimondi) má v životě pouze jeden cíl - svést tolik žen, kolik bude jen možno. Již během předehry se divák dozví, jak Don Giovanni přišel ke svému blahobytu a co ho nutí činit milostné nástrahy takové spoustě žen. O jeho úspěších by se dala už napsat řádná kniha. Ale ta opravdová tragédie se začne odehrávat až poté, co Don Giovanni uzří mezi svými hosty Donnu Annu (Edda Moser), dceru místního komtura... Scénář podle libreta stejnojmenné Mozartovy opery Lorenza Da Ponte.

Na začátku 20. století se podaří ruskému šarlatánu Rasputinovi (Gert Fröbe) pouhým přiložením ruky vyléčit těžce nemocného careviče. Od té doby jeho vliv na panovníkově dvoře stále roste. Pijácký Rasputin si však svým vystupováním získá i zavilé nepřátele. Když nabádá cara k separátnímu míru s Německem, rozhodne se mladý kníže Felix Jusupov (Peter McEnery) jednat... Podle autentických vzpomínek knížete Jusupova.

Langobardský král Alboin (Jack Palance) by rád po vítězství nad kmenem Gepidů uzavřel s jejich králem mír. Alboinovým cílem je totiž dobytí samotného Říma a Konstantinopole. Gepidové mírové poselství rádi přijímají. K pojištění svých plánů požaduje Alboin ruku gepidské princezny. Krásná Rosamunde (Eleonora Rossi-Drago) však miluje mladého Amalchiho (Guy Madison), s nímž již ostatně má malého chlapečka...

Warren Quimby (Richard Basehart) zbožňuje svoji atraktivní ženu Claire (Audrey Totter) až nezdravou vášní. Celé noci tvrdě pracuje v lékárně, zatímco Claire se baví, jak se jí zrovna zachce. Poté, co ho začne podvádět s bohatým obchodníkem Barney Deagerem (Lloyd Gough), a navíc se přestěhuje za Barneym do Malibu, je Quimby zcela vyveden z míry. Warren nejprve zkouší svoji ženu pohnout k návratu. Když jeho snaha nepřináší ovoce, vypracuje si dobrodružný plán nemilosrdné pomsty... Podle povídky Johna Klorera.

Afrika 1943: při akci amerických speciálních jednotek je několik spojeneckých vojáků zajato německým oddílem. Při následném zničujícím pochodu pouští jsou na sebe obě nepřátelské strany odkázány a mezi veliteli jednotek se postupně rozvine vztah ne nepodobný přátelství. To však nemá být jejich poslední setkání...

Irsko roku 1916: Tom Ryan (Leo McKern) vlastní a provozuje jediný hostinec malé pobřežní vísky Kirrary. Chudoba, nezaměstnanost a nenávist vůči Britům určují život v tomto zapadlém koutě světa. Ryanova jediná dcera Rosy (Sarah Miles) se zamiluje do učitele Charlese Shaughnessyho (Robert Mitchum). Vdovec opětuje její pocity, má ale obavy vázat na sebe příliš mladé děvče. Rosy svého ale dosáhne a svatba se nakonec koná. Její naděje na naplnění života, s nimiž do manželství vstupovala, však zůstanou nevyslyšeny. Charles se snaží, seč může, ale všední den ve skromném učitelském bytě postupně ubíjí Rosyiny romantické představy o manželství...

V roce 1800 si rybář Gilliatt (Rock Hudson) vydělává na živobytí pašeráctvím mezi Francií a ostrovem Guernsey. Je ochoten dopravit přes Kanál krásnou Francouzku Droucette (Yvonne de Carlo), která chce údajně zachránit svého bratra před gilotinou. Cestou se do ní ale zamiluje... První film Rocka Hudsona, jenž se natáčel v "zámoří". Raoul Walsh původně pro hlavní ženskou roli chtěl Joan Fontaine, studio mu ale "vnutilo" Yvonne de Carlo, pro kterou se tak jednalo již o čtvrtý film po boku Rocka Hudsona. Velmi volně inspirováno románem Victora Huga Dělníci moře.

Patnáctiletý Louis (Sam Jones) je autistou. Kvůli své poruše pohybu je přezíván ZigZag a na pracovišti stále šikanován. Ale ZigZag je taky počtářským géniem. Na nátlak svého nevlastního otce vykrade trezor svého šéfa. Kamarád Dean (John Leguizamo) mu chce pomoci pochybnou půjčkou... Režijní debut Davida S. Goyera.

"Links um, rechts um, vorwärts marsch ...!" 34 let zněly tyto a další podobně řízné povely kasárnami a cvičišti NDR. Dohromady 2,5 miliónu mladých mužů muselo od roku 1956 oblékat jednotvárnou uniformu východoněmecké NVA. 3. října 1990 pak přestala NVA existovat jako samostatná armáda. V prvních letech byla NVA ještě koncipována na principu dobrovolnosti. Vojáci se zavazovali dva roky, důstojníci deset, bránit stát dělníků a rolníku proti jakémukoliv nepříteli s nasazením vlastního života. Poté, co vstoupil v platnost zákon o všeobecné vojenské službě - krátce po stavbě Berlínské zdi -, musel každý mužský občan NDR počítat s tím, že 18 měsíců svého života stráví značně nepříjemným způsobem.

V prvním dílu dokumentu německé televize MDR sleduje Thomas Kuschel nejprve první léta Nationale Volksarmee, okolnosti a pozadí jejího formování. Popisován je její vývoj až ke konci šedesátých let, kdy se Ulbrichtovy ctižádostivé jednotky staly plnohodnotným členem koaličních armád zemí Varšavské smlouvy. V druhém dílu se Michael Erler zaměřil na období mezi začátkem sedmdesátých let a rokem 1990, kdy NVA zanikla spolu se "svým" dělnicko-rolnickým státem.

"Ich bin zu Tode fotografiert worden". (Byla jsem fotografována až k smrti.), tak zdůvodnila tehdy dvaaosmdesátiletá Marlene Dietrich svoje odmítnutí stát před kamerou v dokumentu Maximiliana Schella. Ten se ale nevzdal: šest dní s ní hovořil a zhotovil okolo dvanácti hodin nahrávek, které použil ke vzniku skutečně nebývalého dokumentu.

Stárnoucí pracovnice muzea Maria (Monica Bleibtreu) s laskavým úsměvem pozoruje návštěvníky prohlížející si muzejní exponáty. Při tom vzpomíná na svoje mládí a svoji první velkou lásku... Režisérka Mirjam Kubescha se narodila v roce 1971 v Gießenu. Studovala v Itálii a ve Francii. V roce 1996 začala studovat režii na mnichovské "Hochschule für Film und Fernsehen". GERMANIJA je její absolventský film, produkovaný společností Confine Film, kterou v roce 1997 založila sama režisérka.

Patnáctiletý Tom (Freddie Cunliffe) se nedávno se svými rodiči a o tři roky starší sestrou Jessie (Lara Belmont) odstěhoval z Londýna do Devonu. Otec (Ray Winstone) si zkouší najít nové zaměstnání a matka (Tilda Swinton) je v pozdním stádiu těhotenství. Na cestě do porodnice ztrácí otec kontrolu nad automobilem, který havaruje a převrátí se; až na malé oděrky z této nehody naštěstí vyjdou všichni nezraněni a nový člen rodiny spatří světlo světa právě na místě nehody. Jednoho večera se Tom na cestě z nákupu náhodou stane svědkem podivného chování otce k Jessie. Když se jí však na to Tom ptá, ona všechna obvinění vehementně odmítá...

Režijní debut Tima Rotha. Podle románu Alexandera Stuarta. Film byl oceněn mnoha cenami - mezi jinými Evropskou filmovou cenou za nejlepší film v roce 1999.

Bitva v Ardenách - poslední, zoufalá Hitlerova ofenzíva, která byla zahájena 19. prosince 1944 a doznívala během ledna následujícího roku, zpustošila jižní Belgii a Lucemburko. Za oběť jí padlo mnoho vojáků i civilistů. V centru zájmu filmu stojí ženy, které prožily jedno z posledních dějství "totální války" na vlastní kůži a přežily řádění nemilosrdných mladíčků v uniformách SS i spojenecké bombardování, které nebralo nejmenší ohled na civilisty nacházející se v Němci obsazených městech. Tehdy jim bylo kolem šestnácti let, všechny přišly o matku. Dnes jsou babičkami, které, ač se to navenek jen těžko pozná, stále trpí traumatickými vzpomínkami a bolestnou ztrátou. Monique, Arlette a Marcelle na vlastní oči viděly pomstychtivě německé vojáky vraždící jejich matky a sourozence. Andrée a Nelly byly u toho, když jejich rodiče zahynuly při spojeneckém bombardování, o čemž se navíc po válce dlouhá léta muselo mlčet, aby nebyl poškozen zářný obraz osvoboditelů.

Film se natáčel od prosince 2003 do října 2004. Renomovaný belgický režisér André Darteville navštívil mnoho míst beznadějné německé ofenzívy a rozmlouval se spoustou pamětníku.