Carthorias

Celým filmem prostupuje téma nadměrného egoismu a konspiračních teorií, už od úvodních titulků, které jsou celé o režisérce (mě sledovali, mě naháněli, já jsem na seznamu nejhledanějších), přes Snowdenovu hru na špiona (mluvil jsem s manželkou, je naživu, je v pořádku) až po neustálý strach před NIMI (oni nás hledají, co oni udělají až nás najdou, jak oni zatajují pravdu atd.). Nejvíc je to ale patrné ve scéně, kdy se investigativní reportér ptá experta na bezpečnost, jak má postupovat při utajení svých zdrojů, teď když je sledován. Všimněte si, jak se reportérovi na vteřinku rozšíří zorničky a na tváři se mu objeví mírný úsměv, když je mu řečeno, že by musel následovat techniku Hlubokého Hrdla a scházet se se svým zdrojem po garážích. Je z toho nadšený! Tohle je totiž konečně pravá investigativní novinařina, možnost ukázat to té velké hnusné americké vládě, která po nás nekompromisně půjde. Ve skutečnosti jsou novináři všem ukradení, protože USA, na rozdíl od třeba Ruska (kde se paradoxně Snowden ukrývá), své novináře nevraždí. Jediný kdo je opravdu v ohrožení, je Snowden, a to právem, neboť (a teď mluvím naprosto objektivně) se jedná o zrádce USA, který vynesl na světlo utajované vládní informace, a nyní se o ně dělí s FSB. Největší záhadou pro mne zůstává rozluštit, jestli je Edward Snowden tak naivní, nebo tak hloupý. Jedno je jasné. Může děkovat bohu, že je Američanem. Kdyby byl Rus, mohl by si o svých eskapádách už dávno povídat s Němcovem, Politkovskou nebo Litviněnkem.

Vynikající film, námětem připomínající Růže pro Algernona, Robin Williams je tady v další ze svých dobře podaných vážných rolí, Robert De Niro snad ani nemůže zahrát hůř než výrazný nadprůměr, určitě stojí za vidění

LFŠ 43 (Film 17): Dětský film pro opravdový chlapy. Nečekejte nějaký hrátky s časoprostorem á la Christopher Nolan, tohle je čiré SF z minulého století, následovník star treku, ztraceni ve vesmíru, twilight zone či doctora who. Nejlepší herecký výkon pak podává robot Vincent (a zdatně mu sekunduje robot Bob), který je stejnými dávkami roztomilý, vtipný, shopný a smrtící. Zápletka je překvapivě dospělá, s mírným přesahem do filozofie a hororu (tak jako ty nejlepší pohádky). Celý film ve mně vyvolával pocit, jako by mi bylo deset let a s kamarády jsme si hráli na roboty a vetřelce, pobíhali po školním dvorku a stříleli po sobě se zvuky pif, paf, popřípadě pííp (pokud byl někdo robot). Je to roztomilé, hravé, chytré ale zároveň lehce blbé, dojemné, akční a v žánru rodinných filmů bezkonkurenční.

Mám Aronofského rád, točí některé z nejlepších filmů posledních let. Tady to ale trochu přehnal s fantazírováním. Příběh Niny, baletky, která se zoufale snaží dosáhnout dokonalosti na úkor všeho ostatního, je sám o sobě silným motivem. Nemusí tam být výjevy, kterak hrdince rostou křídla nebo labutí krk, či halucinace typu vraždy nebo lesbického sexu s Milou Kunis (i když tahle scéna byla velmi zajímavá). Vůbec to není špatný film, ale Aronofsky to mohl natočit lépe, realističtěji. To je podle mě půda, které by se měl držet. Natalie Portman Oscara asi dostane (a vůbec ne nezaslouženě), ale přijde mi to nefér vůči Mickey Rourkeovi, jehož Wrestler byl minimálně srovnatelné úrovně, a který byl okraden Seanem Pennem, když tehdy šel "full homo".

Pozor SPOILER: Proč musel Defoe zase umřít? Ten chlap snad nepřežil v jediným filmu co jsem od něho viděl. Je ale fakt, ze ta umírací scéna byla lahodná.

Škoda chabého scénáře, film vypadá spíše jako videohra.

Letní Filmová Škola 2019, film 17: Roztomile kašírované "americké" kulisy, se standardní detektivní zápletkovou jak z šestákové knížky. Neurazí, ani nenadchne.

Daria výborná, ale co dělá tenhle seriál kultem jsou vedlejší postavičky jako neuvěřitelně tupá (a to i na Dariu) cheerleaderka Brittany, quarterback Kevin, "pracovní" matka, nebo můj nejoblíbenější učitel dějepisu s vyskakujícím okem.

Jeden z nejlepších porevolučních filmů, který se s každým shlédnutím stává čím dál tím kultovnějším.

Letní Filmová Škola 2019, film 16: Mírně pomalý rozjezd, s famózní gradací a lehce slabším závěrem. V hlavní roli vynikající Kirk Douglas (Michael jako by mu z oka vypadl, sémě je patrně silné), jako tvrdohlavý policajt s ledovým srdcem a neústupnými morálními zásadami, kterého podporuje v drobných rolích celá plejáda aktérů, hrajících obsluhu i obsluhované policejní stanice. Namísto zaměření na jeden případ zde jich je totiž asi šest, větších i menších, jejichž aktéři spolu navíc interagují, z čehož plynou nejkomičtější momenty (například typickej wiseguy dávající rady válečnému veteránovi, nebo ditzy panička nabalující oficíra). Tím pádem má film asi 12 postav, které musíte sledovat. Naštěstí si toho byli tvůrci vědomi, a omezili jednotlivé případy na prototypy kriminálních kauz,ve většině případů navíc i se známým pachatelem, takže se v tom divák celkem bez problémů vyzná. Tento propletenec, který střídá dějové linie až reklamovým tempem je asi největším tahákem filmu, především pro diváka zvyklého na pomalé tempo filmů 30. a 40. let. Celým filmem pak prochází jako nosná konstrukce případ gynekologa - aborcionisty, kterého si hlavní hrdina bere na paškál aniž by si byl vědom kladiva, které mu vzápětí dopadne na hlavu. Celkově neskutečně hutný hlavní chod.