Vodnářka

Aljaška, hory, freeride, tuny sněhu a snowboard. A hlavně nejlepší snowboardisti, jejich jízda, skoky, pocity, soutěže a nevěřitelná spousta volnosti a adrenalinu. Skoro dvouhodinový dokument o tomhle všem vypráví tak úžasnými obrazy, výbornou doplňující hudbou a zážitky špičkových snowboardistů, že člověk jen nadšeně zírá na plátno, těší se na zimu a někde v podvědomí společně s hlavními protagonisty snímku tajně skáče z vrtulníku!

Už je té veverky nějak moc.

Vlakem až do Nebe, k dědovi. Tam prý nikdy nebude válka. Jen slunce, které koulí očima, děsiví čerti, vodníci a lesní stvoření v dědově chalupě. Jenže válka je a němečtí vojáci přijíždějí i na vesnici... Poetika dětství, her, lásky i přátelství však v Kachyňově snímku převažuje a bezhlavý rytíř na bílém koni a strach o dvě myšky jsou v tom momentě mnohem děsivější než tisíce Němců kdesi doma v Praze...

Krásná, bohatá, všemi obdivovaná Emma...která se ze spousty dobré vůle a taky trochu z nudy rozhodne dát dohromady co nejvíce (pro ni) ideálních dvojic. Vysní si dokonalé svatby, vymýšlí komplikované cestičky, spletité taktiky, snaží se ovlivnit své bližší i vzdálenější okolí, nehledě na to, jestli o to vše onen pár má zájem nebo jestli jim jejich společenské postavení sňatek 'povoluje'... Takže není divu, že většina její snahy lidem spíše než lásku přinese do života jen další komplikace. Emma ale do svých cílů dává vše a stále věří, že díky svému talentu opravdu lidem pomůže... Nepoznáváte se v tom trochu?

Ten pán mi už od začátku dost lezl na nervy. Ano, obdivuji jeho nadšení pro práci, to, že jí obětuje celý svůj život, že chce svou tvorbou něco vyjádřit... Jenže všechna ta díla si byla neskutečně podobná, většina lidí je stejně nikdy neuvidí a pokud ano, tak jim nic moc neřeknou. Nějak přestávám nacházet smysl ve stále stejných vlnkách, spirálách, hromadách materiálu a z nadšení ze stavění chýší jsem vyrostla někdy na základce. Samotnému dokumentu na druhou stranu nelze vůbec nic vyčíst, velkolepé záběry celků přírody střídaly zajímavé detaily Goldsworthyho výtvorů, celý snímek neopouštěl svou hlavní linii a myšlenku a snažil se "umělce" představit opravdu ze všech pohledů. Bohužel nudný objekt nezachrání ani sebelepší režisér....

Jak to žába všechno spískala, a pak jim zas zkazila zábavu, no ale slavný Waldo stejně roztancoval celou vesnici včetně krav, stodol, trávy i potoka... A všichni pili limonádu a jedli sušenky, protože to bylo zadarmo!

Akorát nechápu, proč ve všech pohádkách jsou ti nejmladší vždycky ti nejchytřejší, nejšikovnější, nejkrásnější, nejšťastnější, kteří vždycky všechno skvěle vyřeší...

Z hnusnýho nerudnýho dědka se stane skvělý roztomilý pohádkový princ. Viděli jste to už tisíckrát a zní to děsně ohraně, nudně, prvoplánově? Ne, pokud je jmenovaným herecký génius Jack Nicholson, který ze sebehorší role a následně i příběhu vykouzlí dokonalou zábavnou podívanou.

Některé divadelní hry by jednoduše měly zůstat na jevišti. Výborný scénář ani jako vždy dokonalí herci Janžurová s Abrahámem nezabrání pocitu, že snímku něco schází...

Geniální myšlenka, jen s animací konkrétních postav si šlo asi pohrát trochu víc...