Reklama

Reklama

Pension pro svobodné pány

  • angličtina Bedtime Story (více)
TV spot

Obsahy(1)

Dámské návštěvy zakázány! Chez Marcel je malý, chudý pension pro svobodné pány. Je však veden přísnou slečnou Mossieovou, která dbá na nekompromisní zákaz přijímat dámské návštěvy. Pokud některý z podnájemníků zákaz překročí, dostane nemilosrdně výpověď. Přesto však mladý pan Mulligan propašuje do svého pokoje slečnu Andělu. K ránu dívku nutí, aby opustila jeho teploučkou postel, neboť se má z plesu vrátit spolubydlící Halibut. Andělka se brání tak dlouho, až se musí chvatně schovat ve skříni, aby ji Halibut neviděl. A kolotoč nejneuvěřitelnějších situací se rozjíždí… Bláznivá česká komedie Pension pro svobodné pány vznikla v roce 1967 podle stejnojmenné divadelní hry irského spisovatele Seana O’Caseyho. Příhody jedné noci a časného rána, kdy byl trestuhodně porušen přísný řád solidního pensionu, zpracoval Jiří Krejčík nejdříve pro televizi a pak je uvedl na scéně Činoherního klubu. Po velkém úspěchu na divadle se rozhodl tuto lehkou konverzační komedii zfilmovat. Hereckou příležitost dal Ivě Janžurové, Josefu Abrhámovi, Jiřímu Hrzánovi, ale i hvězdě předválečného filmu Věře Ferbasové. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (125)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Jak se dovídám, Hrzánovu postavu původně měl hrát Pucholt. Což je kuriózní zjištění, protože (nikoli Hrzán, nýbrž) Abrhám mi od začátku skoro po celý film připadal stylizovaný zcela nezaměnitelně pucholtovsky (ne sice neustále, ale velmi zhusta a to tak, že naprosto). Pucholtovština ve spojení s Abrhámem byla ovšem zážitkem velmi nečekaným a lehce bizarním, ale nedosti na tom: ať mě hrom, jestli i Janžurka neměla nejméně dvě ryze pucholtní repliky! Nicméně, ať pucholtovsky nebo nepucholtovsky, sledování obou hlavních představitelů (zejména však Janžurky) v tomto filmu bylo zážitkem nad míru pěkným. Překrásně doplněno Ferbasovou, rovněž dosti kuriózním Lanďákem, epizodním Hálkem, ale i řadou pro mne bezejmených (legendární zlatou slavici Naďu Urbánkovou jsem bohužel nepoznal). Pravým králem této komedie byl ale naprosto neuvěřitelný Hrzán. Pohříchu je celá střední sekvence, počínající jeho vstupem na scénu (a končící někde tam, kde se - cituji PollyJean - "začne charakter postavy Ivy Janžurové ujasňovat"), jedinou opravdu zábavnou částí celého filmu, zábavnou tak nekomromisně, že místy přechází až do hypnotických poloh. Se zbytkem je to horší. (Dál poněkud SPOILERY): Zpočátku předlouze sleduji, jak se Abrhám snaží vystrnadit Janžurku, které se nechce z postele, pak se zase dlouho dohadují, kdo koho svedl. Ačkoli, jak už přiznáno, sledovat při tom oba herce stálo za to, hra samotná se jeví jako nepřesvědčivá zbytečná etudka. Mírný šok mi způsobil nečekaný Janžurové muzikálový vstup - sice dobře zvládnutý, ale přesto: wtf? Stejně tak při jejím odchodu ze scény. (Naopak muzikálový nástup Hrzánův vplul do filmu zcela přirozeně.) Pak rozuzlení: Dokud jen pomalu vychází na jevo a musím se jen postupně dohadovat, o co Janžurce jde, je to ještě dobré, ale jakmile se otevřeně provalí, pracně, namáhavě vybudovaná konzistence celé hry začíná korodovat, což je ve finále korunováno naprostým úletem stran domnělého Abrhámova šílenství (byť jednotlivé kousky s tím spojené jsou velmi pěkné, viz např: "Přeju tis spááánek, spýýýš" "Néé, já ti přeju spááánek, spýýýš.."). Celkově je to hrozná kravina. Proč je to celé tak pěkné a při tom tak blbé a nedržící? Myslím, že nejzdařilejší odpověď (byť možná jen částečnou) podává gudaulin. Tudíž vyjadřuji souhlas i se Šandíkem či Tosimem. Přínosným příspěvkem k pozadí vzniku je komentář Oskarův, doplnit ho lze Marthosovým. ()

myself24 

všechny recenze uživatele

Jako mala jsem ho nemusela, stvalo me, kdy ta zenska odejde! Jenze ona neodejde a o tom to cele je. Kdyz nemate radi tento typ komorni komedie, ani se nedivejte. Me je ale tento typ humoru vlastni a Janzurova s Abrhamem tam hraji skutecny filmovy koncert, kdy jim skvele sekunduji Herzan a Farbasova. Povedene zpracovani divadelni hry, kterou rezie Krejcika povysila na krasne koukajici film. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Sean O'Casey byl spíše realista píšící žánrové obrázky života v Irsku (viz třeba Juno a páv zfilmované Hitchcockem) a tak mi Krejčikovo pojetí ve stylu francouzské frašky jako od Feydeaua nějak k textu nesedí. Na začátku padesátých let to mohla být pro Anglii odvážná hra, nemanželske vztahy a sex, ale na konci šedesátých už téma bylo tuctove a tak všichni přehrávaji, šklebi se a dokonce zpívají. A přitom ty postavy jsou skvěle napsané, zaletnik, lehčí děva toužící po prstynku a/nebo penězích, opilec.. Jen je vzít vážně a ne jako karikatury do frašky. ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

Zprvu vzácně a krásně zpracovaný pistolnický duel dvou pohlaví s báječným obsazením i dokonalými výkony, jenž se odehrávají v pěkných interiérech skvělé výtvarnice Ester Krumbachové. Stejně, jako ve Vraždě ing. Čerta, i zde stojí na miskách vah všechny základní povahové rysy mužů a žen, jdoucí dále svým tisíce let starým soubojem. Závěr filmu se však mění v přehnanou šílenost, která boří počáteční filozofickou pohodu tohoto jinak hezkého příběhu, škoda. ()

len.tilka 

všechny recenze uživatele

Když se vezmou v potaz samotné herecké výkony, je to naprostá paráda, protože Abrhám s Janžurkou jsou neuvěřitelní. Jenže, je tu ten problém - podle mého názoru je tohle prostě věc pro divadlo a ne televizi. Nemění se prostor ani herci, což diváka může za chvíli docela omrzet. Bohužel to se stalo i mě. V divadle bych brečela smíchy, ale tady se mi občas úplně vyplo a zjistila jsem, že jsem myšlenkami úplně někde jinde. Fakt škoda, všichni 4 "hlavní hrdinové" by v nezměněné podobě a skupině byli na jevišti okouzlující. "JE MI NĚJAK TĚŽKO, JAKO BYCH BYL OSEDLÁN." ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • Komedie Seana O'Caesyho patří k tehdejším slavným představením pražského Činoherního klubu. Když ji režisér Jiří Krejčík roku 1967 filmoval, využil i herců, kteří v tomto představení účinkovali. (Lynette)
  • Námět Penzion pro svobodné pány zpracoval Jiří Krejčík nejprve pro televizi, poté pro divadelní scénu a až do třetice jej zfilmoval. (Olík)

Reklama

Reklama