integer

Světem zuří Studená válka a v Americe se v době konce Stalinovy éry prosazují praktiky (sice v mnohem menší míře) srovnatelné se samotnými komunistickými režimy. Film o svobodě slova i ovlivňování médií. Je vidět, že George Clooney se toho u Coenů co se týče noir atmosféry hodně naučil.

Nemám rád, když s druhou polovinou filmu přijde absolutní nezájem o osudy takřka všech hrdinů a já jen pozoruji skvěle natočené obrázky...

Když odhlédnu od hereckých výkonů, scénáře i béčkových hororových scén tak zbývá skvělá atmosféra zamlženého lesa.

Musím přiznat, že vysoké hodnocení většiny mě překvapuje. Chabý střih a prkennou režii sice vyzdvihává několik kvalitních okamžiků, jako je umírající býk, solidní hudba a přítomnost Alaina Deloina, který hraje pro něj velice netradiční roli, přesto však převažuje nuda a konvenční pohled na notoricky známé historické události.

Jsou filmy, které mi po projekci kolují v mysli jeste pořádně dlouho a při vzpomínce na něž mě vždy příjemně zamrazí. Patří mezi ně například Fight club, Pornografie, filmy Darrena Aronofského a patří mezi ně právě Memento. Tak originálních a neotřelých scénářů současná americká produkce potřebuje více. Dějová linka je sice poměrně jednoduchě, ale úchvatná forma a zasazení pointy na začétek této obrácené linky spolehlivě zbavuje veškerých argumentů proti. Závěrečných pět minut podkreslených skvělou hudbou mi z paměti rozhodně nevymizí tak snadno jako Leonardovi to, koho ma vlastně zabít...

Film po dlouhé úvaze raději nehodnotím a rozhodl jsem se pouze pro slova. Moloch neobstává jako dokument o Hitlerovi ani jako pohled do soukromí jednoho z největších masových vrahů historie a to z jednoho prostého důvodu - NENÍ jím a nikdy jím být neměl. Moloch však naopak je alegorií na totalitní a fašistické režimy obecně. Osobitým zbůsobem je paroduje a satirizuje. Podobně jako Farma zvířat i v Molochu jednotlivé postavy nabírají metaforické podoby určitých lidských archetypů. Martin Bormann jako šašek a Goebbels jako anální speleolog. V paměti mi uvízla diskuse u oběda, kdy Hitlerova otázka: "Dáte si něco mrtvolného" mířená na hovězí vývar ostře konstrastuje s praktikami zavedenými v koncetračních a vyhlazovacích táborech.

Slovy Kurta Vonneguta: "It's painful to watch". Měl jsem vážné problémy dokoukat film do konce a přesvědčil mě jen fakt, že jsem za film zaplatil 99kč. Udělat z tak geniální knihy takovou impotentní zrůdnost chce opravu velice 'schopného' režiséra a nepomůže ani přítomnost Bruce Willise a Alberta Finneyho. Za co tedy tu jednu hvězdičku? Asi za název a jméno v kolonce námětu.

Rozhodně nemohu filmu upřít jisté kvality, přesto však nerozumím glorifikaci Forresta Gumpa a už vůbec ne umístění na druhém místě v databázi. Film ma svou sílu, zručnou režii i dobré herecké výkony, rozhodně však není tak vyjímečný.

Nepřehlédnutelná kronika následků zmizení milované osoby zaujímá především kvalitním scénářem a originálním řešením, tak i výbornými hereckými výkony. Film veskrze francouzský připomíná Kieslowskeho Tři barvy: Modrá, přesto však úroveň Modré hlavně po technické stránce nedosahuje.

Odmyslete si debilní scénář, schematické opakování příběhů v každém díle i herecké (ne)kvality Chucka Norrise a zůstane pořád odpad. Proč? Seriál, přestože se tváří spravedlivě je jen odpornou oslavou jihu a jižanských křesťansko-rasistických hodnot.