Recenze (120)
Musíme si promluvit o Kevinovi (2011)
ani tak velká deprese jako velká úzkost.
Šestej smysl (2012) (seriál)
(klasicky povedená) americká variace na britského sherlocka. jen by mě zajímalo, kterého chytráka napadlo vyměnit logiku za směšnost a charisma za nýmand-nost. asi nějakého američana. krystalicky klišoidní běs. běsně nudný, běsně bezvýznamný.
Deset důvodů, proč tě nenávidím (1999)
myslím, že se tomu sofistikovaně říká "guilty pleasure"...
Misfits: Zmetci (2009) (seriál)
některé seriály si prostě zaslouží druhou šanci. takže mé loňské tříhvězdičkové protrpění prvního dílu bere za své a přichází hvězdičkový nášup... :o)
Expendables: Postradatelní (2010)
možná to omlouvá to víno, ale...
Nestyda (2008)
možná jsem jen měla méně intelektuální den, ale dobře jsem se bavila- hlavně duem liška-babčáková.
Děti moje (2011)
ani by mi tak nevadilo to přílišné tlačení na emocionální pilu jako ta nuda. byly tam sice světlé momenty černého humoru, ale z filmu jsem si odnesla jen toliko - že shailene woodley je fakt kočka.
Bobule (2008)
možná kdyby z nás opět nedělali idioty...
Warrior (2011)
tak takhle to vypadá, když herec umí hrát (hlavní role, asi tři věty - a člověk z toho učůrává. jojo, mluvím o hardym, zralém na nějakého toho oscara, i když ho stejně dostane gosling) a režisér režírovat. jeden ze tří letošních filmů, které jsem po závěrečných titulcích chtěla vidět znova. // (po hodně necelých 24 hodinách) a viděla.
Dylan Moran: Yeah, Yeah (2011)
pět hvězdiček - protože monster je za deset. trochu starší, trochu se opakující, trochu zmatený a (i když mě to vyloženě fyzicky bolí, tak) trochu nudný moran. tak trochu jako by james dean (z monstera) objevil karbohydráty a ortopedickou obuv.