Lukys

Film který mě svou nakažlivou radostnou náladou vtáhl do svých spárů...nebo spíše...do náruče Mary Poppins, protože ta je tu opravdu kouzelná. Jak na venek, tak uvnitř.

Naprosto generický, rutinní a hlavně nadbytečný pokus o návrat největšího lovce vesmíru, po kterém ho pěknou řádku let zase na velkém plátně neuvidíme. Řeknu vám proč. Black se tu snaží napodobit stylovost prvního filmu, což mu ani trochu nevychází, díky neustálému tlačení na pilu a neprofesionálnímu přístupu, jak k režírování, tak k samotné látce. Nebudu se tu zbytečně vypisovat o všech průměrnostech jako - nezajímavá parta hlavních postav, nepřehledná akce, zběsilý až neprofesionální střih, televizní vizuál, rutinně napsané dialogy, snaha vytvořit novou ikonickou hlášku každou další minutu nebo dokonce odkazování na perfektní jedničku, což jenom kazí dojem. To co tento kus dělá podprůměrným je práce se samotným predátorem a jak zachází s jeho odkazem a jaký po sobě zanechává. Rozvíjení mytologie je tu totálně mimo mísu, a třešničku na dortu tomu přidala poslední minutovka, po které jsem si před odchodem z kina dovolil lehké odplivnutí před velkým plátnem. A stálo to za to.

Geniální béčková scifárna, která krásně pracuje se svým tématem a skvěle ho postupně rozvíjí až do gradujícího finále. Jediné co tomu, pro mě, podkopává trochu nohy je uchopení, které mi přišlo někdy až příliš chladné a necháváte se spíše unášet tunou nápadů a technickou stránkou, než hrou na city. I přes to se jedná o výjimečné dílo.

Řemeslně i herecky na amatérský snímek zvládnuté, leč uvnitř jednoduché až banální. Kdybych byl člověk se zlomeným srdcem a miskou čokoládové zmrzliny, litující se v posteli, bylo by to povzbuzující, ale takhle vážně ne.

Hrozně jsem chtěl, aby se mi časem film zalíbil, ale on ten název je skutečně trefný. Chladný přístup k látce připravuje jinak nadějný materiál o jakékoliv hlubší a výraznější emoce, jak na straně postav, tak diváků. Celkovému zážitku sice vizuál nezanedbatelně přidává, ale jestli tu mrazivou, až nepříjemnou atmosféru pomáhalo vytvářet vybrané časové prostředí nebo to sledování filmu v letňáku v deset večer, to si nejsem jistý.

Nezastavující akční jízda jak z 90-tek. Sázka na akci tu vychází na jedničku s hvězdičkou, protože ta je tu, jak se říká, opravdu top. Ať už mluvíme o dynamické syrové bitce jeden na jednoho nebo tempo zvyšující honičce či pompézním a hlavně gradujícím finále. To vše navíc dovádí k dokonalosti pro někoho nenápadný, leč nepřehlédnutelný detail - realističnost. Díky té vypadá vše naprosto uvěřitelně, což pomáhá také hezkému vizuálu. A právě díky tomu všemu je nová cruiseovka téměř dokonalým filmem. Ovšem ne výjimečným. Na to až moc jako celek působí příliš chladně, než aby dokázal z diváka vyždímat silnější emoci, než napětí. Některé scény si přímo říkají o to, být dojemné až smutné, ale to zkrátka není hlavní prioritou filmu. Ale komu to vadí, když za pár minut Cruise nasedne do vrtulníku, že jo?

Jsem zklamán. A to dost. Po dlooohých 14 letech tvůrci hlásí zlepšení pouze v akci, která je opravdu skvěle natočená i nápaditá a ve vizuálu, což je díky neustálému vývoji techniky předvídatelné. I tak se tu ale nachází spousta vymazlených záběrů laděných do pestrých tónů barev. Mám říct ještě nějaké pozitivum? Giacchinova hudba je tu zase skvělá. Ne tak skvělá jako minule, ale je zase tak super nápaditá a retro, tak jak jsem doufal. Bohužel tím chvála končí. Tím největším kamenem úrazu je tu bezprostředně příběh plný nepříliš chytlavých dialogů, politických keců, nechápavě dementního chování hrdinů a také překombinované, roztáhlé a málo ucelené zápletky. Ta se navíc točí okolo nevýrazného a velmi slabého záporáka, jehož motivace a přednes zkrátka nebyly využité naplno. Děj je rozdělen na dvě linky, z nichž mě nebavila ani jedna. Nebavily mě dějové linky hlavních hrdinů, protože mě ubíjeli jejich neslané nemastné dialogy. Zkrátka mě ke konci nebavil celý příběh, protože měl mnohem větší délku, než dokázala jeho nevábně zpracovaná a hlavně průhledná zápletka unést.

Vizuálně promyšlené, akce skvělá, mlčící Gosling je super, leč scenáristicky lehce nedomrlé a bez nápadu.

Pošahaný! To je to správné slovo, kterým nejlépe popsat tento zhýralý, chaotický a za mě špatně uchopený pokus o výjimečné dílo s přesahem obsahující převratný zvrat. Ona by ta samotná myšlenka filmu i šla dobře zpracovat, ovšem způsob jakým ji tu zpracovává Aronofsky a jaké příběhové pochody kolem ní vystavuje, to je opravdu totální mindfuck.

Dříve přesahový snímek, dnes už spíše pohádka, i když s obrovským významem pro světovou kinematografii.