Deleatur

Exkurze do historie - pochod amerických nácků židovskou čtvrtí Skokie: "Vy máte svoje práva, oni mají svoje práva." "Nemají právo přesvědčovat ostatní, aby mě poslali do plynu!" V zásadě se Hoback stále vracel k otázce, jakou cenu má svoboda projevu a do jaké míry jsou jí třeba konspirační teorie, které poškozují konkrétní lidi. Po dalším spojení komunity 8chan s masovým vrahem, který se v El Pasu "snažil postřílet co nejvíce Mexikánců", došla trpělivost i hostingové Cloudfare a vypověděla imageboardu služby, protože to podle ní nebylo "svobodné fórum", ale jen "žumpa nenávisti". Taky se ale vracelo, že slovo není čin. A překvapivě i novináři, kteří důsledně odhalovali lži a konspirace nejen QAnonů, byli velice opatrní v otázce cenzury. Např. Jared Holt trefně poznamenal, že s tak bezbřehou svobodou se lidstvo setkává poprvé a tedy se v ní teprve musí naučit orientovat a sžít se s ní. Znovu se upozorňovalo na to, že cenzurní algoritmy technologických gigantů jsou navenek šikovný nástroj, ale můžou blokovat i příspěvky, které na kontroverzní téma odkazují, a vůbec být zneužitelné.

Jak výtky, že film byl o rasistech a xenofobech, tak i ty, že jen propagoval snášenlivost, byly na místě. Nešlo přehlédnout ani to, že si bílé katoličky nepřitáhly domů ortodoxního žida, muslimského fundamentalistu, čínského maoistu, ani černošského kriminálníka, ba to byli podle všeho rodilí Francouzi (ostatně asi jako jejich představitelé). Nicméně já se nekorektním humorem na všechny strany bavil a nejvíc rejpy do nesnášenlivosti katolíků, kteří mimochodem s všeobjímající láskou přišli daleko dříve než sluníčkáři. Zvláště když byla spojena s nezamýšlenou chválou jejich největších nepřátel: "Proboha, co je to za rodinu, že jim nevadí žid, muslim ani ateista? To jsou ňáký komunisti?“ A ještě navrch když si jejich katolické děti - běloška s černochem - vzdychaly, jestli by vzhledem k problémům nebylo pro ně lepší registrované partnerství (ve Francii je otevřeno i heterosexuálním párům ve smyslu legalizace vztahu druh-družka). Nemám ani důvod se pošklebovat závěru, když to dopadlo dobře. A to je vždycky dobře. // 75%

Zádumčivá tragédie ze soudobého chudého maďarského venkova, která přesně ilustruje popularitu tamních pravičáků a že si matka před vyzrazením synovy orientace měla uvědomit, že tohle v kombinaci s křesťanskou výchovou nepovede k tomu, že zmíněného syna jen zavrhnou, ale i zmlátí, znásilní, popálí a pochčijou. A nechci obviňovat oběť ani omlouvat pachatele, ale závěr se mi zdál i logický – byl to způsob, jak se zbavit své "slabosti" a znovu získat aspoň náznak respektu okolí. // 75%

Pro změnu nejhorší česká realitka, jakou jsem dosud viděl, ale částečně to zachránily navazující netové diskuze (pod jednu jsme psali ještě 2 roky po konci realitky). Nápad nebyl úplně marnej, ba ani casting, ale táhlo se to odnikud nikam, žádný pořádný příběh, fandit nebylo komu a Bouček je možná sofistikovaný moderátor, ale na reality show se opravdu nejvíce osvědčila Tereza Pergnerová. K tomu nešťastné nasazení prakticky hned po konci kontroverzní 2. série VyVolených… // 15%

Sotva jsem ty divoženky za 1. sérii pochválil, tak se na začátku druhé nechaly ovládat sentimentem. Ještě že to jistila zrádkyně. A už i mně, sodomitovi, začíná být z těch sexuálních praktik šoufl; to po šlapkách nikdo nechce normální sex? Po tom kozelci bych se vůbec nedivil, kdyby se aspoň ve vedlejší roli objevila šlapka s vytrhanými zuby právě z toho důvodu, který uvedl jiný recenzent. Tfuj.

Samozřejmě srdcervoucí: "V mých snech si doma se mnou.” Hlavně ale oceňuju uměřenost, s jakou dávkovali emoce. Že zbytečně netlačili na pilu ani v případě lidí, kteří stáli proti gayům. Že se v takovém filmu nebáli ani erotických homoscén, ani toho, že truchlící člověk ještě nemusí žít v celibátu. A nakonec - že příběh uzavřeli realisticky. Právě proto mám ale s odstupem problém s postavou matky/babičky, resp. jejím utrpením z nemoci a událostmi, které se na to nabalí. To mi přišlo jako extrém. // 85%

Poměrně působivé, ale jinak tuctové krimi drama o dobrých zlých policajtech a otrlých kriminálnících. Tvůrci svým hrdinům navíc okatě fandili a ušetřili si práci tím, že divák měl hned informace, které neměl jejich vyšetřovatel kvůli pozdějším obviněním z korupce a zapojení do organizovaného zločinu. Exarchopoulosová to celé prosvětlila. // 73% // P. S.: I kdyby byla v hlavních rolích čtveřice "poturčenců horších Turka" (Civilův otec se aspoň narodil na Francouzi kolonizovaném Tahiti), film byl odrazem pomýlenosti multikulturalismu asi tak, jako byly věrným a úplným zrcadlem prohnilosti kapitalistického Západu o generace starší kriminálky stejné provenience a s bělejšími padouchy, které hojně dovážel minulý režim. A třebaže jsou hlavním problémem drogy, je vizionářství Pirátů aspoň v tom, že se snahou o (vedle alkoholu a tabáku) další dekriminalizaci jejich výroby a držení snaží nabídnout nové řešení dosud i u nás neúspěšného boje bezpečnostních složek s organizovanými gangy.

Tan mi sice v Queer týmu nebyl moc sympatický, ale neodolal jsem, když to ženský v rodině probíraly. Navíc jsem si vzpomněl, že mě bavila 1. série Project Runway. Ve srovnání stejné plusy a ještě úchvatnější vítězná kolekce. Soupeření tentokrát daleko méně vyhrocené. A to tam snad nebyl návrhář heterák. A hlavně ženský neměly svoji Wendy; ta, co jí byla nejblíž, se nejvíc rozčílila kvůli časovému presu a že ji nutí, aby poslala na molo nedodělek a tím ji kazí pověst. Zajímavá byla i situace, kdy se porotci nedokázali dohodnout na tom, koho ten díl vyřadí. Ale celkově to nebylo tak napínavé. A přehlídky byly na komorní studio zbytečně bombastické a s necitlivě výrazným pozadím. // 68%

Mám rád horrory a velké herečky (i jmenovitě Langeovou nebo Batesovou), zajímají mě gay postavy a nevadí mi camp, tudíž by seriál měl být pro mě ideální. Jenže nejstrašidelnější bývají fantastická proma, žánrově tvůrci sahají až k melodramatu, tematicky to vždycky přeplácávají a ačkoli tam gay postavy cpou horem dolem, bývají zapomenutelné a často jen pro okrasu. Z queer postav zatím nejzajímavější lesba Lana Wintersová (Asylum) a transka Liz Taylorová (Hotel). Podobně bývá obsazení vždy zajímavější v ženské části, mužští jsou spíš jen snaživí. // 75% (po 5 sériích)

Jestliže jsem měl dojem, že ve Freak Show mělo množství negativních gay postav kompenzovat množství gay postav a campu v předešlých sériích, Hotel mě vyvedl z omylu. Tvůrci to s perverzemi přepískli a dost neprozřetelně hodili do stejného pytle i homosexualitu (a transsexualitu). Nejen tím, jak to bylo celé gay (ikonická Lady Gaga v ikonické roli, množství gay postav a mužské nahoty, touha po věčném - a povrchním - mládí), ale byly tam hned tři případy, kdy anální sex vedl přímo (brutalitou) nebo nepřímo (AIDS) k smrti. A do toho ještě odkazy na neblaze proslulé skutečné homosexuální sériové vrahy (prostitutka Aileen Wuornosová, kanibal Jeffrey Dahmer a pedofil John Wayne Gacy). Z těch relativně normálních queer postav byla nejzajímavější ta nejzženštilejší (výtečný O’Hare), ale konec jejího příběhu opsali z předešlé série. A pro mě nezapomenutelná hláška se týkala bělení řitě... ještě že k tý Sodomě byla i neméně ohavná Gomora. // 50%