Devadesát Dva

"Enjoy your night, mate."

Kevin Bridges si mě rychle získal. Je to normální týpek, Skot, co byl dřív tlustej, nevěřil si, měl za sebou trochu šikany, ale, jak říká, "bullies are just somebody who are good at being 15, while others, their time will come", našel si ženu, má dítě a vše "turned up allright". Musím uznat, že už párkrát jsem na něj narazil, ale vzhledem k obtížnosti jeho přízvuku a tak nějak "nevím, o koho jde" jsem okolo něj prokroužil. Ale jeho standup je hodně na tělo, hodně k věci a dost velká porce zábavy. V té přímosti jsou skvěle vypointovaný příběhy a situace ze života, ta pozorovací schopnost zachytit zábavný momenty obyčejnosti života je něco, co mu jde fakt skvěle. Už hned ta reflexe na covid-times v úvodní čtvrthodině mě dostala:(...) "But it got the whole world closed. That was impressive. We'll never see that again. Even McDonald's closed. Wow! Even churches, even places of worship forced to close. That was massive. What a time in human history. We witnessed a time where organized religion listened to science. Wow! That's a big one. For years, they've dismissed everything the scientists had to say. "The Big Bang? Nah. Evolution? Nah. A dry continuous cough and changes to your sense of taste and smell? ... Fucking shut the cathedral! These geeks have a got a point this time! Somebody sanitize the synagogue!" Two christmases got canceled. I don't think religion can ever recover." (...) "Im in the living room. I'm having to socialize with the people who I have mocked over the years for your entertainment. I'm sitting... "So, Kevin, do you watch Formula One, Kev? You and F1 fan, Kev? Big, er, big Grand Prix on Sunday, Kev." "Fuck me, man. Do you have any absinthe, Gav?" (...) "Don't listen to these protein extremists. Yeah, bread has been... Bread got cancelled. Bread has been treated like a sex offender since the Atkins diet. Every single diet involves cutting out bread. Everywhere you look, "Don't eat bread. Bread is making you tired." Really? You ever seen a duck yawning?" (...) Samozřejmě, Kev přináší spoustu drobných malých vtipků mezi tím vším balastem, ten přízvuk to celé nádherně podtrhuje. Já nacházím Skoty vtipný už jen tím, jak zní. (...) "And she said, first of all, Kevin, it's called Anyu-sol. Not Anusol. Anyus... I said Are we talking Spanish here? I don't see a squiggle above the N. You cannae... You cannae just conceal the word anus inside another word and expect people to manipulate the pronounciation. Do you look at the planets? Oh, look at Uran-yus? No. Don't try and defend big pharma." (...) "But he was ripped, Jesus. I don't think he gets enough credit for the shape he was in. Any time I'm in Mass and I just kind of daydream, it always strikes me when you see Jesus on the cross, he had a six-pack. He never touched the bread at that wedding. No way did he put starchy carbs in that wee welterweight frame of his. He'd be on Instagram if he came back, doing fitness tutorials. @JCPT, standing. "Only my da can judge me" tattoo." (...) "Violent clashes here between Sunni and Shiites. Come on, man. Religious violence in that heat. It's too nice a day for that. Come on. Leave that to Scotland and Northern Ireland, man. Sectarian violence is a winter sport!"

Nemyslím si že v reálu je Nikki až tak extrémním vrcholem americké sebestřednosti. Kdybych ji potkal, v normální den, možná bych si s ní i dobře pokecal. Koneckonců i já jsem opotřebovanej, unavenej a nebudu mít rodinu... ona má výhodu, že o ní někdo stojí, protože její tělo a její zvrhlost to u toho člověka prodává a každej chlap chce mít tenhle free pass - děvku, co nechce mít děti a chce vypadat dobře, ale musíte zvládat její ego... lhát jí o tom, co chce slyšet. Důležité je, jak moc se on podobá jejímu otci, nebo je ochoten hrát před ní její hru. Ale standup Nikki je tolik zaměřený na to, že tenhle image prodává a prodává ho tak prvoplánovaně - vtipy o její vagíně, jak je posedlá vzhledem, snahou nenechat své tělo stárnout, nemít děti, roleplay, je to pokaždé stejný, slyšet tyhle sebevědomý ale pěkný ženský a jejich revoluční názory, pokaždé si řeknu stejnou větu, ve své hlavě, "I bet you cry inside." Ženský víc než muži špatně snáší pocit sociálního vyloučení. Někdy to v nich zažehne podobné antiestablishment pocity, jako v mužích. Jenže na rozdíl od nás, jejich hodnota je jinde, takže i když se snaží být proti establishmentu, snaží se být cool, pořád se potí v gymu a šňoří jako nejnovější mladý masíčko na trhu (což už zde ukazuje kontradikci). A já nežeru tenhle akt, nemá to co dělat s tím, jak se cítíš, jinak by si šla v teplácích a mikině. Asi 2-3 věci mi přišly vtipný, ale nezasmál jsem se ani jednou... Je to tak děsně šablonovité - dokonce se smáli v publiku i muži, to jsem fakt nechápal. Třeba jim byla přislíbila účast na těch zmíněných orgiích. Já nevím, ne moc dobrý, ne moc chytrý. Fern Brady udělala standup oháknutá jako normální holka a mělo to hlavu a patu a bylo to fakt vtipný, fakt vtipný a byla tam sama sebou, levels, LEVELS above this. Tady přijde Nikki v průhledných lodičkách a skoro stejně průhledných šatech, což by bylo fajn, kdybych si objednal kurvu na hotel, ale ne pokud se jdu bavit na standup a dělá všechno, jen není sama sebou, ať už fyzicky, nebo mentálně... a nebo je, což by bylo ještě smutnější, protože to by byla jen dutá, prázdná (tykev) nádoba, co hezky vypadá, ale bez obsahu. Tohle je asi tak legit jako všemi milovaná Brenda Schaub. Sorry, ale fakt ne. Dvě hvězdy jen za ten úsměvně morbidní pohled na sebevraždu a roleplay "podvádět, bez toho, aby ho podváděla" (tenhle appeal chápu, jednou jsem zažil něco velmi podobného). Nicméně je to vše opět spláchnuto do záchodu, pro to, jak je to podané, jakožto to typické brečení o pozornost (ale s tímhle elementem nakládá ještě nešikovněji, než třeba Taylor Tomlinson, deprese je tu vyloženě dojená jako element, kterému se máte jen smát, i kdyby to bylo myšleno vážně, nebo jako vtip, to, co tu Nikki prodává je děsně nevyvážené - o co se ve svém standupu vlastně snažíš? Na to bych se jí asi zeptal jako první. A tím se snažím být vlastně chápavější, protože bych bez problémů mohl tenhle standup jen zdissovat, jak by si asi nakonec zasloužil. Nikki Glaser působí jako ženská, která se do své pozice spíše prokouřila, aby mohla standup prznit tím, že na něj nemá. Holka má na to být zábavná, když se s někým někde napije na party a mezi bandou nalitých přátel, ale nic víc. Je vtipný, jak častým je pravidlem, že u pohledných lidí atraktivita jde ruku v ruce s tím, dokud neotevřou pusu a vy pak zjistíte, že nemají příliš rozměr a jsou jaksi tupí, jednodušší, protože měli na tolika místech free pass (a ani si to neuvědomují a samozřejmě, že vám budou tvrdit, že se pro svou pozici tvrdě nadřeli). Ale co, chytit příležitost je taky skill. Dare to be great. Jen Nikki k tomu great nemá ani co by kamenem dohodila.

Ta snová atmosféra, způsob vyprávění a přechodů, surreálné prvky na pozadí obyčejných lidských generačních tužeb a životního mudrování a chytrákováni - a kdo k téhle slovenské živelnosti, moudrosti a mytologii sedí lépe než Kroner? A ještě s tou špetkou typického humoru: "Opil jich, bosorák starý." (...) "Bože, ty jsi krásná." -Dočolomanský stráví objížděním všech těch fajnových buchtiček slušnou část filmu. Zkusí jednu stokrát. Pak další a nakonec si vezme tu, kterou celou dobu ignoroval, dokud bylo z Hanky co, aby zaprofitoval finančně, jako všichni pohlední lidé, jen těží. Od Jakubiska jsem toho dodnes moc neviděl (vlastně jen 'Nejasnou zprávu o konci světa', ale líbila se mi), na tohle jsem se chystal roky, protože: Slovensko, Kroner, Slovácko sa nesúdí u bábi a dědy v TV, kteří oba přišli ze Slovenska, tak nějak mě to táhlo, zajímalo, v roce 1983 to byl úspěšný film a série pro Československo, Jakubisko má takový nezaměnitelný melodramaticko-mytologicko vyprávěcí styl.

Realita a kinematografie, kterou tu Chlupáček místy tvoří je něco, v tuzemsku, neskutečného. Baťovský industriál a dechberoucí vizuální shoty krajin (1937) kontrastují s místy až amatérský působícími herci vedlejších rolí (manžel, Saša), kteří tak působí o to víc, protože hrají vedle těch legitimních. Osobně mě téma nechalo rozpačitě někde uprostřed, stejně jako příběh i jeho zakončení a výsledné dojmy. Kdo patří ke queer komunitě a kdo je zarytým tradicionalistou, ti budou lámat tábory i názory. Je zvláštní tohle téma zasadit do třicátých předválečných let. Film často z téhle reality vybočuje malými detaily, mluvou, chováním postav (pí*a, mikina). Nedává to úplně smysl, jakoby to bylo z jiné planety. Stejně tak zvláštní je vidět zakřiknutou myšku Elišku Křenkovou jako lead, od Rafťáků slušnej progress, tu a tam ji zahlídnu v zajímavých věcech, tady ale v roli těhotné doktorky, která se snaží zjistit, co stojí za objevem hermafroditního mrtvého novorozeněte, aby pak začala protlačovat progresivní názor, že každý je ok, takový, jaký je, což se dočkává nepochopení ostatních v klasickém univerzálním motivu vyvržence proti společnosti. Já celou dobu s protáhlým ksichtem nevěda, jak reagovat na všechny ty variace a ukázky pohlaví, jako bych čekal na něco, co mi dá důvod, se někam přiklonit. A ono nic a pak konec.

"...The Abortion Princess." Hahahaha. Fern je na mojí vlnové délce. Není nad ženskou, nebo osobu celkově, co dokáže o svých neurózách mluvit takhle otevřeně, bez toho, aby se "snažila" z toho dělat komedii, nebo roubovala a tlačila šablony divakům do ksichtu... nechává tak zářit jen sebe, se svou osobností, jaká je, se vším, kompletně, ale v rámci humoru. Zajímavé, slyšet o tom důvodu k partnerstvi, "jako každá malá holka, chci přehodit zodpovědnost za odpojení od přistrojů z rodičů na přítele", vazba s nízkým sebevědomím, spojeným s traumatem z dětství. "So he's only gonna marry me if im terribly ill." (...) "What do you think we'll have to eat on our wedding day? And he just was like: Whatever they'll put into your feeding tube..." Love is powerful, but not as powerful as... a jo, po třicítce už nechcete začít nanovo. Fern fandím, na nic si nehraje, ale taky nechce ublížit, což pro spoustu lidí není samozřejmé (já to z osobních zkušeností chápu velmi). Prima úsměvný závěr.

Nádherně drsný film na motivy textu Květy Legátové, ke kterému jsem se později taky dostal. Film jsem viděl už roky zpět, ale rewatch tohohle vyvolává pořád stejný dojem - ten jiný, jednoduchý, skromný život, v té komunitě, vsi, během války, dodnes tohle považuju za nejlepší výkon Aňy Geislerové. A vždycky je cosi zajímavého na hrdince nebo hrdinovi vrženém do neznámého prostředí. Líbí se mi ten vývoj, to nalezení smyslu v něčem, co napřed bolí. Geislerové s filmem přibývají jizvy a šrámy, ale taky ukazuje, že když necháte dva ok lidi dohromady, najdou k sobě cestu a sblíží se snadno. No happy endings. But life goes on.

Sledovatelný průměr bratří Coenů, který jsem roky vědomě ignoroval, dokud jsem na něj nenarazil náhodně v bedně a hned v té scéně, kterou jsem zapnul jsem si řekl, "to vypadá jako něco od Coenů". Zaujalo mě, jak moc by Clooney seděl do role Caryho Granta v aktuální minisérii "Archie". Advokát se zamiluje do sňatkové podvodnice ve filmu, kde hrají dva sexsymboly svojí doby, to vše naservírované v odlehčené a absurdní formě známé režisérské dvojice. Ale nic víc. Jak romance, tak komedie je tu ale pomálu.

O pravdě a lžích. Tohle se mi v momentech líbilo, ten trefnej výklad Bible (symbolika stromu, jablka), Biden, kompletní rozbor pussy a vody a za čím stojí věda a za čím Bůh a jak nám lžou a realita je stále a pořád šilená. "Every woman is the right one."

V USA se Katt těší velmi speciálnímu místu, některým standup komikům přijde šíleně dobrej, některým jen šilenej a nutno dodat, že jeho humor je na americké publikum i silně orientovaný, takže dokážu snadno pochopit, proč někomu nesedne, nebo proč ho u nás moc lidí nezná. Koneckonců i já od něj dokoukal první standup teprve teď. 'Woke Foke' je hodně zaměřený na ani ne tak woke, ale celkově, realitu naší doby, šilenou realitu, ve které Katt Williams vystačí s citacemi skutečnosti, skutečnosti tak absurdní, že vám k tomu z ní udělat humor stačí jen dodat whaaaat nebo n-bombs. S nějakým časem mi to sedlo, ale Kat dokáže tím flamboyant stylem snadno nesednout, nicméně za tím vším sedí celkem obstojná kebule, co myslí sama za sebe a ještě rozumě a to se dá cenit.