Devadesát Dva

Možná úplně nejlepší cimrmanovská hra, které ale v mých očích konkuruje Švestka. Kadence humoru už v semináři je oproti ostatním značně vysoká, hned co Svěrák spustí, prakticky nemáte šanci se nudit. Smoljak "Blesk" Frištenský a legendární česká výprava. "No, tak už to nebudeme tajit, bydlí na Kulaťáku..." (...) "Opona je hezká... ale omrzí." (...) "Všichni byli da bé premiéře, jenom ty jsi debil." ____ 91% (1985)

Cimrmanovci uzavřeli svoje více než čtyřicetileté působení symbolickou hrou v nebeské kavárně. Zdá se mi skoro až neuvěřitelné, že nejnovější a poslední hru DJC jsem viděl poprvé 12/2010 a že byla napsaná v podstatě už v momentě, kdy jsem měl čerstvě dokončenou ZŠ a začal SŠ (2008). Zase jsem se seznámil s něčím v momentě, kdy to končilo a skončilo (v roce 2010, pět dní po Smoljakově smrti, jsem viděl 'Akt' a 'Němého Bobeše', ne vlastním přičiněním). Tehdy jsem definitivně netušil, že se ze mě stane během několika následujících let takový fanoušek. A i navzdory tomu je mi poněkud líto, že musím nakonec Českému nebi při této druhé projekci jednu hvězdu ubrat, tentokrát byl ten humor spíš úsměvný, jako když se staří kamarádi loučí a neví, co si samou nervozitou naposledy říct. A jednak taky kvůli tomu, jak silné jsou některé jiné hry. "Karle, nech toho, prosimtě!" (...) "Ten to schytá, co, Jane Ámosi?" ____ 68% (2008)

Není sporu o tom, že 'Cimrman v říši hudby' je nejslabší hrou DJC a i s tím se kritika drží až překvapivě u země, což jen dokazuje, jak silné postavení cimrmanovci mají i s tak špatným dílem. Za neúspěch bych označil fakt, že se pánové vydali na půdu opery, přičemž jsou sami jen divadelní neherci, co si občas zazpívají, jako při opeře bez hudby, která sama o sobě ještě fungovala. Ale jakmile se spustí ty instrumenty... Další drobnou chybu vidím ve Vondruškovi, ten mi díky svému pitvoření vyloženě vadí (a nejen zde). Jeho herectví působí oproti ostatním "dřevům" příliš křečovitě, nuceně a zkrátka mi tam vůbec nezapadá. Harmonikář v Hospodě, to je Vondruška, jak bych si ho rád pamatoval. "Nikdo netušil, přátelé, potom, co dítě tak lehce zvládlo předchozích osm lekcí, že devátá bude osudová." (...) "První soused, Zdeněk Svěrák... také dost hlavní postava..." ____ 45% (1973)

Zvláštní, že zrovna 'Hospoda Na mýtince' je z repertoáru DJC nejhranější. Hra mi nepřipadá nějak zvlášť výrazná, hodně se v ní zpívá a je spíše úsměvná, než vyvolávající smích. Ve výsledku ji vidím dokonce jako jednu z nejslabších. Jakmile se u Cimrmanů přehnaně prozpěvuje, veškerá zábava jde z kopce dolů. "Absolutní rým: Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny." (...) "..prostě, nedávno jsme se tam dočetli, když nám to přeložili..." (...) "Snad nechceš říci, že v této pustině s tebou žije něžné pohlaví." "Nejen pohlaví." (...) "...ale jo, klidně, já sním všechno." (...) "Máme se rádi?" "Jsme!" (...) Vídíte, spravedlnost nakonec vždycky zvítězí." ____ 67% (1969)

Scéna, kde Kašparův Smil Flek z Nohavic koordinuje souboj mečů je nezapomenutelná, hlavně Weigelovy lakonické poznámky. Relativně hustá koncentrace humoru bez jakéhokoliv žvanění okolo. 'Blaník' je jednoduše jedna z nejikoničtějších a nejzábavnějších her DJC. "To není možný. Chvojka, přečti, co tam je." "Pozemšťanům je zakázáno nahlížet do blanických knih." "To tam je?! Podívej se jestli to tam je!" "To má právě Chvojka zakázaný." (...) "Kdo je pro?" "Já." "Kdo je proti?" "Tady!" "Nikdo." (...) "Chceš vidět jak zmizí? Ona umí mizet." "Jo, to by mě zajímalo." "Zmiz..." (...) "Veverko, tebe to bolí a chceš nás nasrat." (...) "Moment, moment, co je to kuželník?" "Napiš 'vozová hradba'." ____ 84% (1990)

Další ze skvělých malých rolí Ladislava Smoljaka, pan Smrtka. Obdobně jako u 'Němého Bobeše', střídání seminář / hra / seminář / hra funguje skvěle. A univerzální ptakopysk už je dnes taky pojem, zajímavé, jak v tomhle dokázali cimrmanologové rozvést klasického ptakopyska ad absurdum. "Když si vzpomenu, že jsem tě kojila vlastní hlavou." (...) "Nikdo z našich sportovních historiků se např. nezmiňuje o Cimrmanově účasti na olympijských hrách. A přitom se přihlásil již na 2. olympiádu v Paříži r. 1900 jako skokan, sprinter, diskař, vzpěrač a maratónec. V poslední chvíli však onemocněl zánětem žil, zánětem středního ucha, zánětem slepého střeva a zánětem plic a tak sledoval olympijské soutěže jen jako velmi zanícený divák." (...) Takový výzkum v terénu může provádět skutečně jen silná vědecká osobnost. (...) "Povolání?" "Uhlobaron." "No, to musí bejt zajímavý povolání." "Mě to baví." (..) "...já nejsem žádný pedant, ale mě stojí práce. V Tanvaldu u Labutě je teď rvačka a ten cikán jim tam běhá už půl hodiny po lokále s nožem v zádech." ____ 74% (1977)

Střídání semináře s hrou způsobuje, že 'Němý Bobeš' má velice slušné tempo. Po 'Aktu' druhá hra, kterou jsem od DJC viděl (11.6.2010) je s odstupem času mnohem záživnější. -Koho to sem čerti nesou? -Až na věky, Mikovče. -Vyšli jsme si se starým papouškem na zmije. (...) Je na malinách. (...) -Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju. (...) Pozorovali jsme srny tři noci a na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak jsou plaché. Například do míst, kde jsme je čekali, vůbec nepřišly. ____ 74% (1971)

Seminář patří mezi absolutní TOP, taky je velmi zajímavé, jak moc byla tato hra cenzurována, upravována a dřív i zakázána. Herberk a Vymýšlení anekdot jsou extrémně silné a zábavné části, ale samotná hra už se spíše jen táhne. "Možná si říkáte, proč také nepřemýšlím... to je tím, že já to organizuji." (...) "Na slepé koleji..." (...) "A dál?" "No dál... já to dál ještě nemám..." (...) A nevadí, když to bude takové pánské košilaté...? Na slepé koleji stojí už měsíc vagón plný pánských košil...(...) ...ještě je nechytili." (...) "Ale já nejsem Karel. Karel je tady Alois." ____ 72% (1982)

Dialog o jmelí zná snad každý, ale teprve v Africe je oficiálně osvětlen. Dědové měli asi strach, že už se moc opakují a tak zbytečně zabředávají do moderních témat typu internet. A je to skutečná škoda, protože jeden z aspektů, který DJC, dle mě, dělá unikátním, je téma národnostní, připomíná Čechům, na co v historii máme být hrdí, dnes to skončilo u fotbalu a ledního hokeje a takový jsem z téhle hry měl tak trochu dojem. Hra 'Afrika' má lacinější humor a celkově je nevýrazná a slabá. Když jsem ji poprvé viděl, zpátky o zhruba dva a půl roku, choval jsem tehdy DJC v největší úctě a tak jsem jim sežral cokoliv. Ale, očividně, nové tisíciletí už pro cimrmanovce nebylo tak plodné, nebylo to to pravé ořechové. Jedna hvězda jde dolů. ____ (2002) 65%

Seminář, ač zábavný, zdál se mi tentokrát spíše než inteligentní, blíže situačnímu humoru. Jako kdyby si předešlý Akt pro rok 1967, kdy obě tyto první cimrmanovské hry vznikly, utrhl téměř všechno pro sebe. Jedinou vyjímkou je Smoljakova část o filozofii. "The ping pong with the words." (...) "Podle Cimrmana je na konci poznávacího procesu omyl zcela vyvrácen. A my nevíme nic." Ačkoliv se cimr-filozofii smějeme a víme, jak je DJC koncipováno a z čeho si dělá legraci, svým způsobem k nám Ladislav Smoljak v těchto částech možná mluví vážně. Během jeho výkladu Bohlen vs Cimrman: "... abychom na konci stanuli před tváří všehomíra s hlavou jasnou a prázdnou." To je prakticky buddhismus, velmi inteligentní způsob, jak nazírat na Svět. "V procesu poznání se blížíme k místu, kde věc není. Nedostáváme se k jádru věci, nýbrž šlápneme do prázdna. Takže na konci poznávacího procesu sice nevíme nic, ale zato to víme správně." To mi zase trochu nepřímo připomnělo tou inverzí Slavoje Žižka, který má v oblibě (a to rád používám) metodu třetí pilulky pro Nea v Matrixu. Chodíme doleva nebo doprava. Ale co třetí možnost? Co když je špatně celá cesta a ne jen naše možnosti, které z ní vyplívají a které zvolíme? "Ale teď už se opravdu žerty stranou. Už mě to na mou duši žádná legrace." Vedle Frištenského je role ředitele nejtrefnější rolí Ladislava Smoljaka, evidentně v tom chodil. A ta psí hierarchie ve školním systému, nebo obecně v jakékoliv formě systému, je taky pravdivá a úsměvná. Ale ve výsledku je to jedna ze slabších a nudnějších her. Bez Smoljaka prakticky o ničem. ____ 74% (1967)