Mariin

Sice velmi dobře herecky obsazeno (s výjímkou chorobně unylého V. Brodského, kterého rád nemám), ale jinak dosti primitivní příběh, navíc bohužel bez vtipných situací, které by mne opravdu rozesmály.

Ano, protože znám seriál, musím srovnávat a uznat, že seriál z konce 60. let je podstatně lepší. Ale toto je pořád velmi dobrý a příjemný film.

Barvitý dobrodružný příběh z 18. stol. podle literární předlohy J. M. Falknera. O sirotkovi, který přichází k příteli své zemřelé matky Jeremy Foxovi. Zjišťuje, že tento noblesní šlechtic vede dvojí život a je napojen na podsvětí mezi piráty a pašeráky. Po výtvarné stránce film obsahuje i některé prvky gotického hororu, zvláště působivá je scéna v hřbitovní kryptě.

Děti ve věku kolem 10 let ten příběh nepochybně zaujme. Určitě to není úplný odpad, jak to tady mnoho uživatelů označuje.

Celkově vzato ten pořad není úplně špatný (děti ve věku kolem 10 let rozhodně pobaví a mnohdy i užitečně poučí). V něčem je výborný, v něčem mne hodně rozčiluje. Bylo by to na delší rozbor, a to hlavně obsahový. Jedna z nejtrapněji "odvázaných" postav je tajtrlík Martin Dejdar, který se opravdu chová jako blázen, eufemicky řečeno. Nepříjemné je dívat se i na Filipa Čapku, který vizáží nemá daleko k vagabundovi. Nemusím ani Matouše Rumla, Martina Sobotku, ani ta Pernetová mi není moc sympatická. Všichni jsou tak nějak drsně, až drze rozjaření. To je teď takový trend, móda, je to všude, ve školách i ve společnosti dospělých, prostě všude. Extrovertní drzouni mají převahu a tak vnucují všem ostatním svůj styl, který je dnes ceněn jako ten správný. Hodnotné v seriálu "Hřiště" bývá spíše to, co je výplní mezi tím, co předvádějí právě tito jmenovaní. Tedy krátké pohádky a seriály, nyní např. Záhada hlavolamu...

Americká westernová komedie, která se v něčem podobá těm italským, např. s T. Hillem. Milovníci dobrodružných příběhů by asi byli zklamáni, tohle je opravdu blbost, jejímž cílem není nic víc, než rozesmát. Já si na tento komediální žánr z Divokého západu moc nepotrpím (pokud to není vysloveně parodie jako např. Limonádový Joe), slabší čtyřka.

Hodně amatérský dokument na velmi zajímavé téma starověrců. Ale měl jsem z toho dojem, že tvůrci sami ani nevěděli, o čem to vlastně točí. Vůbec tu vlastně nezazněla žádná charakteristika náboženská, vymezení oproti oficiálnímu pravoslaví, rozlišení - popovci, bezpopovci apod. Z hlediska národopisného to bylo jistě zajímavé, ti natáčení lidé byli sympatičtí, ale scénář, kamera i režie mizerné.

Cormanův horor, tentokrát podle novely H. P. Lovercrafta "Případ Charlese Dextera", ovšem s názvem vypůjčeným od E. A. Poea. To je také jediné, co má toto dílo s Poem společného (diváku, nenech se mýlit, až uslyšíš úplně na konci jeden z citátů z E. A. Poea). Producenti to prosadili proti vůli Cormana, nepochybně chtěli zachovat poeovskou sérii. Jinak film lze hodnotit opět jako standardní úroveň Cormanovy tvorby. Myšlenkově to nelze brát vážně, je to brak, hrůzostrašná báchorka, jaké vycházely od konce 18. století v té nepokleslejší literatuře pro lid, který si jej půjčoval v šenkovnách., Ovšem, jak víme, několik spisovatelů dokázalo z tohoto braku čerpat a povýšit na uměleckou úroveň. Corman v tomto příběhu, odehrávajícím se v Nové Anglii v 18. a 19. století, jako obvykle vytvořil fantaskně - romantický kolorit s pohádkově hrůznou atmosférou: tajemní mrzáci, blesky, hřbitov, po zemi se válící mlha, novogotické interiéry, dobrá hudba a- hezká žena (Debra Paget, jíž známe z Desatera nebo z dobrodružných západoněmeckých filmů Tygr z Ešnapuru aj.). Mám tyhle studijní, v podstatě divadelní efekty u hororů raději než současné úsilí o co největší realitu. Zkrátka, pro milovníky klasiky 60. let jedno ze stěžejních a jedno z nejlepších děl tzv. gotického hororu...

Pochybuji, že povídky E. A. Poea natočí někdo lépe než R. Corman, aniž by musel do příběhů něco přidávat...

Především pro dívčí diváky ve věku cca 7-13 let určitě velmi poutavý film.