Elyssea

Annie Hallová je komedie, u které se doopravdy zasmějete, což je dnes čímdál vzácnější (pokud nevyhledáváte humor kanální). Woodyho vtípky fungují, neotřelý vyprávěčský styl také. Zapojování diváka do děje se objevuje zejména v první třetině filmu, pak jako by se na to zapomnělo. Nenávaznost scén nevadí, není těžké poskládat si celek dohromady. Co vadí je Alvy sám. Neurotická figurka balancuje mezi zábavností a pochopením, a výraznou chutí uškrtit ho na místě. Kdyby Annie sama nebyla tak trochu trefená, nechápala bych, co na něm proboha vidí. Chemie mezi Woodym a Diane naštěstí funguje stoprocentně, gagy samy leccos zachrání a konverzačky mám ráda. Přesto mi Annie Hallová jako celek tak úplně nesedla a dvakrát se rozmyslím, jestli si ji pustím znovu.

Jako malá jsem Enid četla pořád. Její knížky byly pro děti opravdu jako dělané - krásné popisy pikniků, nocování v útulných jeskyních, které ani nebyly strašidelné. Ve filmu je nejvíc strašidelná sama Enid. Těžko říct, zda její chování nehraničilo s nějakou duševní poruchou. Minimálně je zarážející, že vřeleji se chovala ke svým fanouškům než kterémukoliv jinému členu rodiny. A myslím, že číst její knížky už teď taky nebude stejné.

Vůbec ne tak špatné, jak by se podle zdejšího hodnocení mohlo stát. Problém téhle ani-ne-komedie stkví v tom, že v traileru jsou sestříhané veškeré gagy z filmu. A tenhle film není typická romantická slaďárna. Konverzačka, při které vlastně není jisté, jak dopadne netradiční trojúhelník. Tady totiž žádný úhel není tupý. Škoda jen, že ke konci se to trochu vleče, jinak je to velice příjemná oddechovka.

Na Disneyho je to podle mě celkem průměr. Možná je to českým dabingem (hlavně Langmajerem v hlavní roli), protože ani písně nezněly úchvatně, jak bývá zvykem. Díky Alláhu za Džina, protože koncentrace vtipu v jeho scénách je k neuvěření. A být menší, tak chci Rádžu jako domácího mazlíčka a to šelmy kočkovité obvykle moc nemusím.

Další pohádka s hezkou hudbou (kterou si Hapka později sám vykradl a použil jako ústřední motiv v Děšťové víle) a strašnou písní. Obsazení ústřední dvojice bylo absolutně mimo. Slabší průměr.

Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Hobita jsem se spíš bála, než abych na něj čekala s nadšením. Ale jsem celkem příjemně překvapená. První tříhodinovka totiž poměrně hezky utekla. Ovšem i když jsem se hodně snažila, nedokážu nesrovnávat. Největší Hobitův problém tkví v tom, že příběh není konzistentní. Epizodky s Radagastem, rada v Roklince, ale i Bilbo-Frodo dialog, jsou v příběhu navíc a narušují probíhající výpravu. Možná budu Radagasta a roklinskou schůzi akceptovat lépe, pokud se v následujících dílech ukáže řešení situace s Dol Guldurem, jinak to bude bohapusté natahování stopáže. Také odkazy na původní trilogii jsou na začátku milé, pak už spíš rozpačité a místo aby na diváka nenápadně mrkly, svítí nad nimi reflektor - Odkaz, vidíš? A nejsem sice ortodoxní Tolkienovec, ale Thorin je tu nějak moc hrdinský. Pokud si dobře vzpomínám, je to spíš rozporuplná postava, kterou si v knize až tak oblíbit nešlo. Taky náznaky mezi Galadriel a Gandalfem se mi zdály až na hranici únosnosti, očekávám ale, že v dalších dílech budu prskat dvakrát tolik kvůli té nové elfce. K hereckému obsazí - je nemožné si zapamatovat tolik trpaslíků. Ian McKellen hraje standard, Martin Freeman je taky fajn, ale Richard Armitage je magnet. Na plátně je Thorin ten hlavní a ostatní se (alespoň pro mě) plácají v jeho stínu. Ale to taky může být tím, že pro Richarda mám už pět let slabost... Poslední věc - na to, jak je Weta proslulá, tak triky byly místy celkem slabé. Doufám, že si to všechno schovávali na Šmaka. Jsem tedy celkem spokojená, ale stejně se dalších dílů zase trošku obávám.

Audrey většinou můžu vidět kdekoli a kdykoli. O to víc jsem překvapená, že jsem zklamaná. Ze všech Audreyiných pařížských výletů se tento povedl nejmíň. Všechna hudební čísla totiž jen natahují výslednou stopáž bez toho, aby film nějak výrazně podpořila. Sice by mě nikdy nenapadlo, co všechno Hepburnová dokáže zatančit, na druhou stranu se nedivím, že ji v My Fair Lady nechali přezpívat. Plně se ztotožňuji s komentářem Oskara.

Zákulisí americké politiky... Nerozumím mentalitě obyvatel té "požehnané" země. Sarah Palin byla uměle vytvořená celebrita, která kromě svého charismatu neměla nic. Tenhle film dokonale odhaluje ignoraci, která je zjevně zastoupena i ve velké politice. Ta žena znala Aljašku a své rodné město. Ale o světě a fungování země, kterou tak mohutně chtěla zastupovat, nevěděla nic. Je až neuvěřitelné, že si tohle někdo v politické špičce může dovolit a utáhnout Američany na frázích o "vyvolené zemi" a citacím Reagana, což je jasná hra na populismus. Tenhle film místy utíká až příliš pomalu. Nicméně výkon Julianne Moore je vynikající a zbytek osazenstva jí velice zdatně sekunduje.

Uf, ještě že jsem na to nešla do kina. Pitch Perfect je příjemná hudební jednohubka, která zasytí mnohem lépe než celá série Glee. Hudba skvělá, zpěv super, obsazení vynikající. Anna Kendrick je ukázkový příklad holky od vedle. Je hezká, ale působí nenápadně a mile. Co bych příště vynechala je hodně přehnané zvracení (proboha, vždyť to bylo jako výstřel z kanónu a ne stažení žaludku) a možná univerzitního tatínka. P.S. Celou dobu jsem koukala po Freddiem Stomovi a já ho nepoznala! Když jsem ho konečně našla v titulcích, byl to šok... Kdy stihl takhle... zmužnět?

Problém nových pohádek spočívá v tom, že považují děti za hlupáky a že všude cpou Filipa Cíle. Na druhou stranu je ukázka nedostatečné mozkové činnosti vesničanů (vodník by určitě na místě činu nechával pentle a šupiny, to je jasná věc) názorným příkladem davové psychózy. Ovce následují stádo. Taky jsem dlouho přemýšlela, proč má Libor knírek německého úchyláka (když Gottwald vypadá v Dešťové víle tak dobře), dokud mi nedošlo, že bez něj by vypadal o tolik líp než Jonáš, že by si Karolínka prostě nemohla vodníka vybrat. V rámci dnešních pohádek dobrý průměr.