Devilian

Rozhodně jeden z nejdelších a nejvíc "o ničem" filmů, které jsem kdy viděla. Téměř 3 hodiny prázdné útržkovité nudy. Dávám 3*, 2 jsou za snahu a ta jedna za opravdovou unikátnost v délce natáčení se stejnými herci. To bylo ale asi tak nějak všechno, co na tomhle filmu bylo zajímavé.

Pilot byl perfektní. Tak dobrý, že mě, zatvrzelého nekoukače na takovéhle seriály "na pokračování" (čestnou výjimkou budiž snad jen Breaking Bad) donutil začít! A to už je co říct. Druhý díl? Super! Třetí - hodně dobrý. Čtvrtý fajn... pátý, šestý... eh... wait, what? Splácaný guláš, ve kterém autoři nevěděli jak slepit dobré zápletky, postavy jsou chaotické a objevujou se v ději totálně random, situace vycucané z prstu, nic není pořádně osvětleno nebo mi nějak zvlášť nezapadá do děje (abych si o díl později řekla takové to - "Jooo tak protooo! To bylo hodně dobře promyšlený!"), plno věcí se smetlo pod koberec a už se k nim nikdo nevrací, všechno se to snaží kamuflovat pod "roušku záhadnosti" a nepůsobí to ani tajuplně, ani tak, že by to ve mě budilo zvědavost, jen mě to časem začalo srát. Kdyby se to drželo stylu úvodního dílů, bylo by to parádní, ale takhle mi to nepřijde jako nic jiného, než špatná změť dobrých nápadů, která není ve finále nic jiného, než jakýkoliv jiný moderní seroš - a ty mě těžce nebaví. Bohužel, nenadchlo, už se ani netěším na nové epizody...

Track je super, Jindra je boží, ale klip na mě moc dojem neudělal... dunno.

Kůl, takže... Po letech jsem se k tomuhle konečně dostala a řekněme, že jsem se i trefila do naprosto přesné nálady, kdy si takovéhle věci můžu užít, tak jak si je užít chci a jak užívány být mají. Z úvodních titulků mi málem upadly oči a explodovala hlava, ale to se záhy změnilo v barevné "uíííí", které jsem si užívala plnými doušky. Ne, tripa jsem ještě nikdy neměla (povšimněte si prosím použití slova "ještě"), ale mám už díky tomuhle zhruba představu, jak to asi bude vypadat. Vizuál je prostě řvoucí orgasmus, který proměnil moji černou depku v ultrablikavou a barvenou kaleidoskopickou depku, která mi najednou prýštila snad z každého póru na mém těle. A bylo to tak melancholicky boží! Docela jsem se ale děsila stopáže... a jak jsem po čase zjistila - oprávněně. První půlka, ač je to neskutečně utahaný a pomalý film (ale tak strašně příjemně, meditativně, tak jak to mám ráda), uběhla krásně protože se pořád děje to "něco". BOOM, stopáž přeleze půlku a přichází facka v podobě toho, že se to řítí do úplných píčovin. Proč mají filmaři vždycky tu zvrácenou potřebu vytvářet postavy, které jsou tak neskutečně annoying, na facku, zbytečné a přejete si, aby chcíply? A pak nás ještě dojímat jejich problémečky? Feťácká hnusná zarostlá zrzavá kurva a mě má její psychedelická story nějak zasáhnout? ANI-HOVNO. Přála jsem si, aby ta uvřeštěná čuba roztáhla křidýlka a rozlítla se z toho svítivýho balkonku, když chtěla tak strašně umřít. No, nestalo se. Bohužel. Režisér má taky nějakou zajímavou fixaci na maminku, protože mě ty všudypřítomné záběry na vykukující kozy, bobry a kojící maminy fakt nerajcovaly. Když jsem si ale myslela, že přijde snad nějaký fajn konec, tak muselo přijít tak neskutečně awkward honimírovské finále a tripová peepshow? Jo, super, vizuál byl awesome as fug, ale... why... just WHY? Kdyby to bylo na mě, usekla bych ten film v půlce a zbytek hodila do koše. Nikomu by to nechybělo. Bylo by to na 4,5/5, takhle jen na 3/5. Ne, vážně - přišli byste o něco? Nemyslím si...

No asi takhle. Nápad na tak dokonalý psycho-gorefest mě naprosto odzbrojil, protože něco takového se jen tak nevidí. Moje sadistická stránka se tetelila zvráceným blahem. Kdyby se to drželo v určitých hranicích a autor trochu přemýšlel (a za těch 10 let si myslím, že mohl nějaké věci oproti dřívějšku domyslet), tak bych to považovala za jednu z top věcí v žánru thrilleru. ALE. Dokážu naprosto přesně vytyčit body, které byly vyloženě stupidní a nedomyšlené. Proč se vlastně nikdo nijak zvlášť nebránil i když bylo vlastně tolik příležitostí? Proč některé postavy jednaly jako dementi!? Proč ten konec režisér tak neuvěřitelně podělal? A takového potenciálu to mělo. V některých momentech to ždímalo duši i ze mě, ale finále... meh.

Naprosto nejgeniálnější sračka ever!!!

Hodnotím čistě jen ten masochistický požitek z toho, když sleduju epizody plné dementů a gastronomických prasat.

Ale jako komedie dokonalý.

Jednu * za "Where is Amad?". :D

Co jsem čekala? Co jsem si od toho sakra slibovala? Nesnáším novodobý horory pro jejich totální nezajímavost, nesympatičnost postav, brutální neoriginalitu, nudnost a nechtěnou vtipnost. Duchařina s tak výborným hodnocením? Samá pozitiva? "No herdek, jestli mě nepřesvědčí tohle, tak už asi nic", řekla jsem si. Ba-dum-tss! Nuda, nezajímavá rodinka, nezajímaví křesťanští lovci duchů, stokrát omílaná klišé, nulový strach, nulové lekačky, 100%ní předvídatelnost. Takže vlastně stejný (skoro) odpad, jako bžiliónjarda naprosto těch stejných "hororů". Ty dvě hvězdy jsou za to, že 1) je to zpracované kvalitně (jako jeden z mála) a 2) mi při sledování nebylo až tak extratrapně, jako u jiných. Proč to má 4 nebo dokonce 5* je mi opravdu, ale opravdu záhadou... ještě větší, než nějací duchové.