Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (354)

plakát

Tři mušketýři (1973) 

Znamenité pojetí mušketýrského vesmíru. Z hrdinů se stávají rošťáci, okolo nich pobíhají nádherné slečny a všechno to má grandiozní dekorace a kostými. Druhý díl jde ještě o pár kroků dál a Lester se naprosto vyžívá v rozmístění různých vynálezů a přidává památné scény jako je snídaně na hradbách La Rochel nebo závěrečnou demolici. To jsou mé filmové začátky. :)

plakát

Constantine (2005) 

Největší a nejlepší deux-ex (deux? trošku hra :) ) machina co pamatuji. Ďábel, který si před vyčerpaného hrdinu suveréně postaví židli a na jeho poslední cigaretu jen suše prohlásí: "v pohodě, jsem akcionář" , to je bomba. Celkově je dobře napsaný film skvěle zahraný se zajímavými scénami (smrt bez vody, vymítání). Ok, tak takhle bych si dal více komiksových filmů. :)

plakát

Zvíře (1977) 

Francouzi jsou divnej národ....díky za ně :)

plakát

Wall Street (1987) 

Proč primácký dabing překládá greed jako "lačnost" zůstane asi navždy utajeno. Co nezůstane utajeno je Stonova levicová agitka a nezvládnutá kladná postava, Buddyho otce, který je opravdu nepříjemě americky správný. Asi nejblíže má k otci Clarka Kenta ve Smallville...a to byla postava, kterou jsem nenáviděl.

plakát

New Yorku, miluji Tě! (2008) 

Těžko, těžko hodnotit. Líbila se mi Wenova, Ratnerova,Attalova první (ale už jsem tenhle nápad viděl někde jinde alternovaný a lépe) a Hughesova. Absolutně mě nedostala ta se Shiou, obě Natálky, Akinova...vlastně zbytek. // Některé věci se mění.

plakát

Sherlock Holmes (2009) 

Velké zklamání. Pro příště bych scénář ještě trošku víc nafutroval, protože ten na mě moc nefungoval. Velmi málo "wow" prvků bylo sraženo na zem kopicí klišé a "pirátiZkaribiku-like" zábavou/chemií. Sherlock Holmes trochu připomíná moderní kriminálky alá Mentalista nebo možná trošku Dr.House. Videoklipové flashbacky a dovysvětlovačky prostě přestanou bavit. Hodně slabé tři s ohledem na to, že začátek byl zábavný a atmosféra Londýna spolu se zajímavou hudbou se povedla.// Napodruhé mi to sedlo mnohem víc. Veškerý hype je pryč a zůstává slušná oddechovka s příliš mysteriozní částí uprostřed.

plakát

Soukromé neřesti (1997) 

Zajímavé odhalení nás samých. Nesnášel jsem ho, ale asi bych ho poslouchal. Při závěrečné otázce jsem odpověděl ano a on ne, takže je asi i lepší v těch hodnotách, kterými bych proti němu argumentoval. Umělec a genius..