Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární

Recenze (4 694)

plakát

Hráči (1998) 

Poctivá práce, která baví hlavně díky Damonovi a Nortonovi. Pokud k nim přidáte sexy prostředí pokeru, máte o zábavu postaráno. A Hráči je přesně takový film. Není tu nic strhujícího, možná až na finále, ale všechno ostatní jede od začátku na jistý 4 hvězdy. Filmy z prostředí hazardu mám rád a Hráči do této kategorie budou patřit.

plakát

Výjimeční (2019) 

Nakache a Toledano očividně umí, protože Výjimeční je potvrzením toho, že Nedotknutelní nebyla náhoda. Tihle dva umí neopakovatelně vykreslovat postavy a mačkat z herců všechnu sympatii a příjemné vystupování, co se v nich skrývá. I Vincent Cassel, bez pochyb vynikající herec, ale obvykle hrající záporáky nebo postavy dost se záporákům přibližující, tu je za největšího klaďase a sympaťáka, co si umím představit. Film jako takový vlastně nemá ani pořádný příběh, ale poukazuje na problém, který vás ve své podstatě přikurtuje k sedačce a jen sledujete kam tyhle životní cesty vychovatelů a jejich klientů budou pokračovat. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se s filmem sžil, ale o to víc jsem si druhou polovinu užil. Důkaz budiž to, že při hledání Valentina jsem (i díky fantastickýmu soundtracku) seděl ani nedutal.

plakát

Špióni v převleku (2019) 

Když jsou na scéně holubi, hlavně holubině, je to super. Však taky každý by chtěl takovou holubici jako domácího mazlíčka. Je to vtipný, roztomilý a barevný. Příběh filmu není moc úchvatný a o nějaké snaze překvapit tu ani není nouze. Finále je ale skvělý, hravý a akční a spolu s holubi mě bavilo s přehledem. Všechno ostatní je rutina, kterou jsme viděli v jinýho filmech. Špioni v převleku si ale ani na nic nehrají a servírují vám jednohubku na odpoledne, za mě dobrý.

plakát

Sběratelé kostí - Série 2 (2006) (série) 

Lepší, znatelně lepší než jednička. Na postavy jsem si zvykl na mě celkem rychle a i případy mi přijdou zajímavější. Rozhodně se na trojku těším více, než jsem se "těšil" na dvojku.

plakát

Torque: Ohnivá kola (2004) odpad!

Já byl fakt přesvědčenej, že tomu tu jednu dvě hvězdičky dám. Dokážu vypnout a dívat se na zábavnou blbinu, jenže posledních 20 minut je jak z jiný dimenze. Tohle se nedá moc dobře popsat, protože to je fakt tak neuvěřitelná kravina, že to musíte vidět. S partou kámošů u toho bude divák umírat smíchem.

plakát

Kdybys jen tušil (2020) 

Celkem sympatická teen romantika, která je víc než romantika zaměřená na lidské vztahy a hledání si cestu jeden k druhému. Minimálně v první polovině mě to bavilo, jenže ono to vlastně nemá téměř žádné tempo a příběh s nějakým rozuzlením tu vlastně chybí. Proto je druhá půle silně nezáživná a nebavila mě.

plakát

Rytmická sekce (2020) 

Akční thriller, který není akční, dobře zřežírovaný a už vůbec ne thriller. Přijde mi to jako epizoda fajn seriálu z nějaké třetí série. Chybí mi tam cokoliv zajímavýho. Scénář je jeden velký guláš, akce téměř není a je jen fajn. Díky Lively a Lawovi to herecky není nejhorší, ale tihle dva se prostě nemají o co opřít, aby ten film byl alespoň ucházející.

plakát

Ve jménu vlasti - Série 3 (2013) (série) 

Čím více Damiana Lewise, tím lépe. Bohužel trojka to potvrdila, protože tu Lewis hraje vyloženě vedlejší postavu a v první polovině se snad ani neobjeví v seriálu. A tak jde seriál o level níž. Už není tak napínavý, syrový a zajímavý. Posila v podobě Ruperta Frienda je určitě fajn a věřím, že bude v dalších sériích hlavní postavou, to nic ale nemění na faktu, že trojka prakticky jen přešlapuje 12 dílů na místě a mě to často už nudilo. Snad se "restart" podaří a seriál se dostane alespoň na úroveň dvojky.

plakát

Dárce (2014) 

Dvě třetiny filmu není nejhorší. Máme tu svět, který jsme viděli v mnoha dalších známějších sci-fi filmech. Jenže pozor, mohlo by se znát, že to je další zástupce young adult filmů tymu Hunger Games nebo Divergence, jenže Dárce jde trochu jiným směrem. Máme tu sice mladý, hezký, sexy lidi, jenže naštěstí to je až na nějaké třetí koleji. Mnohem více prostoru pak dostává hlubokomyslné hodiny Jonase s Jeffem Bridgesem, u kterých jsem litoval, že tu nemáme lepšího Jonase a lepšího Jeffa, který by dokázali tyhle scény líp prodat. Alespoň vizuál tu je moc pěkný, ať už nápad s černobílým filtrem a postupným kolorizováním, nebo hlubokomyslné záběry ke konci, které ve mě měly asi vzbudit nějaké emoce. Moc se to ale nepovedlo, protože po těch pěkných 2/3 přichází kvalitativní sešup dolů někam pod Divergenci a mě to prostě přestalo dávat i ten poslední smysl. Přehoupne se to do takovýho divnýho akčního guláše, který je vám vlastně totálně ukradený. Je to totiž první díl něčeho, co nikdy nebude pokračovat, takže vám chybí jakýkoliv vztah k postavám.

plakát

Hotel Mumbai (2018) 

Věčná škoda druhé poloviny, která znatelně zpomalí a není tak syrová a napínavá jako první hodina. Ta je totiž vyloženě nervy drásající, brutální a napínavá. Není to ani tak uměním režiséra a dramaturgie, ale spíše tím zvěrstvem, co se v roce 2008 stalo. To je fakt neuvěřitelný a pokud se někdy do Indie podívám, budu věřit, že jsou jejich policejní složky v lepší kondici než tehdy. Jinak známější herci tu jsou téměř k ničemu, Armie Hammer tu má vyloženě vedlejší roli, Jason Isaacs ještě menší a jediný, kdo tu dostane alespoň nějaký prostor je Dev Patel, který není špatný. Jak ale píšu, víc než film je to spíš rekonstrukce událostí a několika přibarveními. V celkovém dojmu to nehraje roli.