Recenze (4 702)
Sedm samurajů (1954)
Nejspíš jsem kulturní barbar, nejspíš je tato kinematografie už hodně vzdálená k tomu, co ještě snesu, ale ten fakt, že je to 3 a půl hodiny trvající příběh o ochraně vesnice před lapky, který měl být tak na hodinu a půl, to přejít nedokážu.
Dům voskových figurín (1953)
Atmosférou na mnohem vyšší úrovni než ta hovadina z roku 2005. Jasně, souboje jsou legrační, je to dobově naivní a často to působí toporně, ale těch 66 let je už celkem dost, takže při výsledném dojmu na to musí brát člověk trochu zřetel.
Tarzan and the She-Devil (1953)
Tohle už nemůže snad bavit ani pravověrný fanoušky Tarzana ne? Můžu klidně okopírovat každý z posledních komentářů téhle série a prskat je sem jak Baťa cvičky. Vyšlo by to totiž úplně nastejno. Barker není Johnny, film nemá vtip, nemá dobrodružství a je zoufale nudný i na prostoru pouhých 75 minut..
Tarzan's Savage Fury (1952)
Díly s Lexem Barkerem už jsou prostě jen brak. Není to legrační, vtipný, zábavný... Tady se už fakt pohybujeme, i co se příběhu týče, někde v céčkových vodách.
Den, kdy se zastavila Země (1951)
Vynikající sci-fi, vedle kterého remake vypadá ještě hůř. I dnes překvapivě velmi dobře fungující film s vynikajícím Michaelem Renniem. Robot je na dnešní poměry už fakt jen vtipný, ale tady je krásně vidět, že k dobrýmu sci-fi nepotřebujete triky nebo akci. Pokud máte chytrý scénář, i samotný rozhovor dokáže být fascinující.
Jak je těžké být dědečkem (1951)
O poznání slabší. Už to nemá tu eleganci prvního dílu. Ani už ten Tracy mě filmem neprovedl tak příjemně, jako posledně. V porovnání s prvním filmem velké zklamání.
Scrooge (1951)
Na mě už ten zub času je moc znát. Viděl jsem snad všechny sehnatelné verze Dickensovi klasiky, takže o příběhu nelze mluvit. Musím ale uznat, že mě skvěle bavil Alastair Sim, který byl jako Ebenezer skvělý, ke konci přímo kouzelný.
Tarzan v nebezpečí (1951)
Tohle už s Tarzanem nemá nic společného. Lex Barker by možná nebyl špatný, kdyby tu byl alespoň zlomek toho dobrodružství prvních dílů. S Johnnym se sice nemůže rovnat, ale v čem tyhle nové díly pokulhávají, je všechno ostatní. Najednou je tu šíleně moc nezajímavých postav, příběh je příšerný a Tarzan je "jeden z mnoha".
Věc (1951)
Na svou dobu to musel být zážitek. Jisté hororové prvky celkem fungují i dneska, i když je to logicky hodně prosté a v dnešníma očima úsměvné. Stále jsem čekal nějakou scénáristickou kličku, něco, co by trochu změnilo pravidla hry. Uznávám, že očekávat to od filmu z roku 1951 bylo trochu pošetilé, ale například romantická linka tady byla naprosto zbytečná a místo toho bych si dal trochu víc sci-fi prvku. Ale jako předloha pro dnes už legendární Věc od Carpentera dobrý.
Doly krále Šalamouna (1950)
Hodinu a půl dlouhé safari. Víc než dobrodružný film je tato verze spíš cestopisem. Procházky, tu had, tu roztomilý gumový pavouk, tu mravenci, tu mravenečník, tu písek. A tak se jde...a jde...a jde. A dobrých 60 minut se jen jde. Z dnešního pohledu tahle verze šíleně ztrácí. Prakticky bez příběhu, pouze pěkná příroda a domorodé kmeny. Jisté kouzlo tehdejší kinematografie tu ale je.