Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% ()
Od The Thing From Another World jsem samozřejmě neočekával raději nic v porovnání s Carpenterovou geniální Věcí. Je to dobře, jelikož Carpenter si opravdu vzal jen příběhovou kostru na kterou nasadil upně nové tělo, takže jsem ani neměl ten pocit, že bych se díval na předlohu, ale spíš na uplně jiný, jen náhodně trochu podobný film. Atmosféra byla budována vcelku slušně, v době kdy byla objevována mimozemská loď byla už skoro na vrcholu, ale ten trend si neudržela a pomalu začala upadat. Ještě několik lepších pasáží se prostřídalo s dalšími nudnějšími a závěr už bohužel jen víceméně nudil. S maskami, které jsou samozřejmě odpovídající době problém v žádném případě nemám, černobílá se mi líbí, ale bohužel chybělo napětí a něco, co by dokázalo mou pozornost udržet ve střehu. Slabší tři nebo lepší dvě, to už je asi jedno. Fanouškům Carpentra však v rámci čistě studijním, mohu doporučit, ale na druhou stranu upozorňuji, že i když to neuvidí, mohou bezstarostně žít dál s remakem. ()
První filmový přepis povídky "Who Goes There", kterou o 31 let později dovedl k dokonalosti Carpenter se svou "Věcí". Film postrádá vše co v sobě má Carpenterova novější verze a to je především hutná mrazivá atmosféra a pocit nedůvěry k ostatním lidským členům. Je jasné, že vzhledem k době vzniku si tvůrci nemohli dovolit trikové sekvence proměn lidí, když je napadne mimozemský organizmus ale odfláknout to tím, že do filmu jako uhlavního nepřítele vrazí dvoumetrovýho chlapa v jakémsi ohnivzdorném obleku mi přišlo ubohý. Je to neatmosferická nuda, která nemá co nabídnout. ()
Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. ()
Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. ()
Galerie (63)
Photo © RKO Radio Pictures Inc.
Zajímavosti (26)
- Některé arktické scény se nenatáčely v zemi věčného ledu, ale na ranči RKO v údolí San Fernanda na jihu Kalifornie v 38 °C. (Epistemolog)
- Když letadlo přistává na základnu, je vidět prázdný kokpit a v průhledu okének v trupu prázdná paluba. Stejně je tomu, když letadlo vzlétá z místa dopadu. (m.xFuck)
- Celý film se odehrává během dvou dnů – od 2. listopadu do 3. listopadu 1950. (Marek06)
Reklama