Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 139)

plakát

Po čem muži touží (2010) (TV film) 

Po čem muži touží? Mám takovou zkušenost, že správný chlap zjednodušeně řečeno, po ženské s velkým Ž. Tedy nikoli proto, že je jenom vnadná. Byť jde spíše tak trochu o konverzačku. Nemohu říci, že všechno bylo úplně špatné.

plakát

Vojna a mír (2016) (seriál) 

Dá se říci, a snad to platí i obecně, že mluvit o Tolstém bylo by nošením dříví do lesa. Vojna a mír je literární skvost. Tak zcela tomu není u filmového přepisu. Prostředí carského Ruska ve filmové kresbě je pojato hodně velkosvětsky. Ale na druhé straně je třeba říci, že dobový ráz a hlavní dějová linie zachovává i přes romantizující nános v zásadním pojetí filosofická podobenství. V porovnání s ruskou verzí, lze pouze oželet jakési hutnější vcítění do ruské duše. Jinak z hlediska zanechaného dojmu mě výrazovým stylem nejvíce oslovila Marie Bolkonská. Ve výsledném působení byla asi nejblíže slavnému románu.

plakát

Krást se musí umět (1975) 

Co budu o filmu psát, příjemně pobavil a překvapil. To je přesně to, co od filmu chci. Podle názvu to možná nevypadá, ale ve skutečnosti je to báječný humor, který stojí rozhodně za to..

plakát

Atentát na Heydricha - Príbeh Jozefa Gabčíka a Jana Kubiša (2013) 

Dnes už kolem drnčí jen tramvaje a jezdí auta. Už si asi málokdo vzpomene na oběti nacistické okupace. Byl jsem zvědav, jak se tento dokument vypořádal s historickou látkou. Protože věci kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha mě zajímají. Poněvadž každoročně se alespoň jednou vracím ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje v Praze podívat. Na místa, kde se tehdy v podzemí kostela bránilo uvnitř kamenného chladu urputně sedm československých parašutistů, i když věděli, že je to marné. Nutno říci, že se zde v podstatě jedná o téměř všeobecně známá fakta. Nicméně bych měl malou výtku k natáčení. Možná by bylo vhodnější, když jde o práci s fakty, kdyby naši milí slovenští přátelé hrané dobové scény z Prahy filmovali přímo na autentických místech. Pochopitelně specifické archivní záběry a písemné dokumenty byly hodně zajímavé. Přesto všechno zůstává v atentátu na Heydricha stále několik nezodpovězených otázek. Pro příklad uvedu. Dodnes nikdo přesně neví, kolik parašutistů se vlastně atentátu na Heydricha přímo nebo nepřímo podílelo. Film jako připomínka o statečných lidech, kteří byli ochotni nasadit svůj život v akci, se neminula zamýšleným účinkem. Poctivě zpracováno.

plakát

Uloupená hranice (1947) 

Na začátku natáčení filmu se střílelo doopravdy ostrými patronami, vzpomíná herec Rudolf Deyl ml. V roli četaře Vrby jsem uklouznul na bahnitém terénu a jen zázrakem nezastřelil kameramana při palbě z kulometu, prostřelil jsem mu dávkou vlající kabát ve větru. Po této události dostali všichni slepé náboje. Další herec Karel Effa vzpomíná, že po skončení premiéry filmu v Praze v bývalém divadle Vlasty Buriana mu sice gratulovali generálové, ale na oslavu do Lucerna baru, kde špunty šampaňského létali vzduchem, pozvání nedostal. Tak oslavil svůj filmový debut na Karlově nám. na lavičce v parku, jak se sluší a patří - chlebem a solí... A možná přidal i sádlo? Jinak dodávám, film byl slušný a zajímavá dobová atmosféra.

plakát

Francouzská krev (2015) 

Případ citlivé holé hlavy, kterak otevírá své srdce, aneb něco jako zvrat Ferdyše Pištory. To, o čem není sporu, je fakt, že není nic neobvyklého během dospívání změnit názor, protože i to má vždy nějaký vývoj. Zdá se mi to, mírně řečeno,nevyvážené.

plakát

Bílá oblaka (1962) 

Nic proti tomu, film určitě stojí za vidění. V dramatické linii vztah mezi partyzánem Petrem a malou Zuzkou má celkem působivé vyznění. Avšak v rovině faktické, při vší pravdivosti, to už nemá tvar s takovým přesvědčením. Postava osamocené ženy na horské samotě, její gesta a slova, jako by přišla z dob Juro Jánošíka. Použití exteriérových scén čarovné přírody slovenských hor, procházející celým vyprávěním je ovšem husarský kousek ve výsledku filmu. Takže trochu s rozpaky, ale za lyrický námět a realitu prostředí hodnotím kladně.

plakát

Cesta zpátky (1958) 

Dobové záběry jsou fajn. Jinak jsem u toho zabil čas, ale furt lepší než než ty údernické filmy. Za skvělého Cupáka a veskrze záporáka Vinkláře hodnotím **

plakát

Hlídač dynamitu (1960) (studentský film) 

To nám Pánbůh nemůže mít za zlý, když takový bestie pobijeme. Zajímavá fráze, kterou získává film na účinnosti. Nemalou zásluhu na hodnotě filmu má i příjemný herec Eman Fiala.