Toustovač

Že je Neil Patrick Harris skvělý zpěvák (a to zdaleka nejen na herecké poměry), vím už od jednoho dílu How I Met Your Mother:), ale že to takhle zužitkuje, bych vážně nečekal. Skvělé, originální, stylové i sebeparodické. A to nemám rád muzikály!

Film, který má námět, ale vlastně skoro nemá scénář:), takže je prázdný, nevýrazný a i přes nevelkou délku vlastně nudný.

Tak jsem pro sebe konečně objevil význam termínu "guilty pleasure":-). Osobně mi moc nesedí označení teenagerovská komedie. Jistě, pár typických "prvků" se bezesporu najde, ale příběhových linií je mnohem více a ona typická není tou hlavní, což rozhodně oceňuji. V poslední době jsem viděl pár filmů, u nichž jsem musel přistoupit na určitou "hru tvůrců", aby byl zážitek co nejlepší (jinými slovy - kdybych chtěl, mohl bych film strhat, ovšem při přimhouření očí na určitými oblastmi jsem byl vlastně velice spokojen). Jenže tady? Tady jsem žádný zvláštní pohled hledat nemusel, nic mi nechybělo, nic nepřebývalo. Samozřejmě se jedná o film pro určitou generaci (ovšem dovolil bych si dobrých pár let k běžnému průměru diváků teenagerských komedií přihodit) a celkem nepochybuji, že za deset let si na něj ani nevzpomenu, dále téměř nonstop ujetost a vyjadřování některých postav nemusí sednout každému, ale já nemám námitek. (UPDATE 2011: Pořád nemám, ale na 5* už to nějak necítím.:))

Od začátku velmi příjemná komedie. Jim Carrey se ve svých mimických kreacích poměrně krotí, ze Zooey Deschanel jsem se mohl zbláznit už před lety v jinak průměrném Stopařově průvodci, takže tady také žádné námitky. Ovšem od scény s prezentací "Yes konceptu" se začalo klubat určité rozčarování. Pro všechny podobné filozofie se vžil můj oblíbený termín "New Age Crap". Říkal jsem si, že kvůli tomu jsem do kina vážně nešel. Ale vytrval jsem. K mému překvapení se to totiž srovná a z dřívějších blábolů zbude prostá výzva "Neseďte doma za pecí", pod což se klidně podepíšu. Ve výsledku tedy spíše slabší čtyři...

Takový romantický název, že? A přitom se pod ním skrývá poměrně zábavná konverzačka. Oba palce nahoru za "Friends" a "Exes".

Takové zvláštní sci-fi. Chvíli se žene divoce dopředu, za okamžik zase skoro stojí. Přijde mi to jako kombinace "trikového" a "příběhového" pojetí sci-fi filmů. Někdy to samozřejmě zaskřípe, ale většinou to až záhadně funguje. Plus Keanu se svým patentovaným "Yes", Jennifer Connelly, kterou bych tady vážně nečekal a Willův synátor. Hóódně netradiční, překvapivě dobré.

Jediný film, který jsem "proskákal" a přesto si dovolím hodnotit:), už jen z toho důvodu, že příběh každý zná a dialogy vážně tahaly za uši. Na obřím plátně bych asi byl mírnější, protože vizuální stránka je skvělá, i když působí hodně uměle. Navíc nejsem ženská, takže nemůžu přihodit body ani za hromadu polonahých nakorbených chlapů:). Že stejný tvůrce stojí za úžasnými Watchmen, vážně nechápu. (UPDATE 2011: Shlédnutí Sucker Punch mi v tomto úsilí moc nepomohlo:))

Časem možná změním názor, ale pro mě je tohle momentálně nejlepší animák od Pixarů (a jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděl).

Nemám rád irské tance, nemám rád irské tance, nemám rád irské tance:). ALE show, kterou Michael Flatley dokázal stvořit a udržet pohromadě, je skvělá. Jinak všechna (až na sbor "mnichů") netaneční čísla mi hodně vadila.

Aneb méně je někdy více. K atmosféře skutečně nemám co dodat, bez problémů jsem se nechal pohltit. A to se mi nestává tak často. Ovšem příběh - tak tedy, když hlavní hrdina změnil časovou linii po několikáté, už to v mých očích dost ztrácelo na působivosti. Že bude, k podpoření hlavní myšlenky filmu, "všechno jinak", je řekl bych naprosto jasné, ale skutečně k tomu nemuselo dojít tolikrát. Romantickou linii jsem naopak vnímal poměrně příjemně, zvláště onen finální "držet se co nejdál" přístup. Dětští herci (hlavně oba, no, řekněme lehce nestabilní chlapci) velmi dobří. O jejich dospělích verzích už to tolik neplatí, přesto Ashton Kutcher je lehce nadprůměrný, pro Amy Smart mám relativní slabost již od první chvíle, co jsem ji viděl na plátně a její "nešťastné" verze na mne slušně zapůsobily. Ještě si dovolím zmínit Kevina Duranda, jehož skoro až dobrosrdečný věřící spoluvězeň mě vážně dostal. Z vedlejších rolí pro mne určitě nejlepší. Celkově tedy silné čtyři hlavně za děti a atmosféru.