charge

Těžko hodnotit. Jo božskej Kája byl jen jeden a nenahraditelnej, ale sledovat home videa posledního roku Karlova života, kdy mu dýchá na krk zubatá se zdokumentováním jak lékaři oznamují verdikty, či si čte tisk v hospicu, přikládá poleno do kamen, povídá si s rodinou, sedí na židli v zahradě atd., je opravdu až depresivní pohled, to všechno prostříhaný záběrama z koncertů a různých krátkometrážních hudebních filmů. Holt taková je realita života. Nejzajímavější mi přišla vsuvka s antichartou, ke který se Karel akorát vyjádřil, že jej tisíckrát vysvětloval, a že učinil rozhodnutí na kterých již nelze nic zmenit, nebo miniemigrace do SRN a rozhovor se západoněmeckým reportérmem, zda by tam nechtěl žít a následný Husákův projev. Dokument o tomto velikánovi jsem si představoval trochu jinak, nabitej energií, vytáhnout videošpíčky prolínající jeho kariéru, vrcholy i pády. Tady se to ovšem celou dobu neslo v duchu mistrova konce. 20%

Transformace labilního blázna v šílenýho zloducha se příliš nezdařila. Zrození Jokera totiž nenabízí stabilní základ na kterym by se dalo stavět. Arthur Fleck akorát prožívá svůj žalostnej život a sdílí domácnost se svou omámenou matkou, přičemž se mu čas od času přihodí nějaká patálie, ty maj sice stupňující gradaci, ale i tak neposouvaj příběh dostatečným tempem kupředu jak by se mohlo očekávat. I když nerad, nemůžu se ubránit porovnání jednotlivých charakterů Jokerů. Zatímco Phoenix vypadá jen že každou chvíli vybuchne hněvem když ho někdo nasere, Nicholson a Ledger si svojí zvrácenost vyloženě užívaj, což ze zdejšího Jokera nevyzařuje ani na okamžik a filmu společně s přehrávaným Phoenixovo nekontrolovatelným smíchem dost uškodilo. Děj a scény nezáživný, dost hluchých míst a hlavní postava tak nějak nemastná neslaná. 35%

Děsivých snímků odehrávajících se za bílýho dne pár znám, Slunovrat mezi ně ale opravdu nepatří. Vizuálně dobrý a některý šílenosti provedený členy sekty v deliriu taky, problém však nastává v chybějícím konceptu postrádající nějakej hlubší smysl. Povedená partička zkuřek si vyrazí na základě pozvání jednoho z ichtylů, toho času pobývajícího ve Státech, do Švédska mezi zfanatizovaný zhulence, tam se začnou v místní komuně, připomínající Amiše, pořádat divný obřady a následně ztrácet omladina. Dejme tomu, ovšem místo gradace, po celkem dobře rozjetým úvodu, začíná vše naopak uvadat. Rituály jsou čím dál stupidnější a to víc i nudnější, jako by si tvůrci od půlky nevěděli rady jak s načatým dílem vůbec naložit a asi i proto zvolili cestu klišé hororů 80. a 90. let. Snímek postrádající náboj, rozuzlení, či alespoň pozoruhodnej závěr. 15%

Kurva co tohle jako mělo byť. Tarantulák asi totálně zmagořil či co. Strašný hovno kde se věčně zlitej DiCaprio akorát snaží prosadit ve filmu v ponižující roli přihřátýho kovboje s knírem a sekunduje mu jeho teplej kaskadér Pitt se supermanovskýma schopnostma. Nudný scény - Mansonův ranč, věčný jízdy automobily - s téměř žádným dějem, trocha unylých retrospektiv, ukázky z debilních filmů a brutální zakončení (joke k popukání). Kdo není opravdovým znalcem pozadí Hollywoodu 60. let asi se nebude orientovat, ale rozhodně si kvůli tomu nehodlám nastudovávat jeho historii. Můžu akorát hrdě zvolat - Tarantino di do prdele!!!

Naleštěná bída sázící jen na songy, kterých se ale můžu kdykoliv nabažit i bez filmu do sytosti. Čekal jsem životopis ve stylu Klubu poslední naděje, nebo I love You Phillip Morris a písně jen jako kulisu, nikoliv velkolepou show, která nadívá jinak poměrně nudný pasáže. Na životopisný sekvence o začátcích kapely, prosazování se v showbyznysu, odmítání komerce, nahrávání ze studií, turné, krize atd. se kladl až zbytečně moc velký důraz, naopak záležitosti jako osobní život Freddieho, jeho lovestory, osobní nesnáze apod. proběhly filmem moc zbrkle. Kde jsou ty monstrózní párty, nezřízený život plný drog, divokých večírků, nezávaznýho sexu? Zde to vyznělo jako sešlost pár přátel někde ve vile. Jelikož příběh končí Live Aid z roku 1985, bylo mi jasný, že poslední léta a s tím spojená legendární skladba The Show Must Go On zde neproběhnou, což je škoda, ale tvůrci asi chtěli skončit někde na přelomu. Mírný zklamání 60%

Tragický výkony hlavní(ch) dětský(ch) postav(y), nosící na řepě rušivej element v podobě držiče účesu, připomínající spoďáry křováků z buše spíchnutý z obinadla, vše utopený v nudným příběhu bez nějakýho chytlavýho děje. Svěrák se nechtěl opakovat z Obecný školy, ale "povedlo" se mu akorát stmelit útržky z jeho i cizích filmů do zkoprnělýho výsledku obrazu pražskýho kluka ocitajícího se na vsi (Prázdniny pro psa) a zažívající jakýsi dobrodružství za protektorátu, kterej si různý situace a zážitky přibarvuje svýma představama, což je asi tak jediný v čem vidim nějakou inovaci, která ovšem přílišnou senzaci nepřinesla. 35%

První polovina vypadala velice nadějně a já se těšil na každou další scénu ať už jakýkoliv linky - To, parta Nul, sígři od Henryho Bowerse - ovšem zhruba od půlky začne děj uvadat a i když se nuda vyloženě nedostaví, divák nemá pocit gradace a Kingovu tolik typickou atmosféru, která byla dosažena i v těch nejhorších filmových, televizních či video zpracováních, jsem tady taky hledal marně, byla zde víceméně jen v náznacích a film víc připomínal lekačkovou duchařinu, navíc děsivost scén hodně kazí jejich digitální úprava a zvolená nikterak zajímavá hudba, která toho moc nepodkresluje a celkově nenadchne, díky tomu všemu dohromady pak To jako horor příliš nefunguje. Taky mi chvíli trvalo, než jsem se zorientoval v postavách, resp. ohledně Stana a Eddieho, kteří stejně jako Mike s Richiem dostali velice málo prostoru na nějaký projevení jejich charakterů, vše se točilo jen kolem Billa, Bev a Bena a rodinný zázemí postav bylo vyobrazeno předevšim u Bev, velice střídmě pak u Eddieho, Billa, Stana, taky Henryho a jinak nic, což mi zde taky dost chybělo a To zde bylo vyobrazeno často jen jako chlap v kašparským kostýmu, oproti první verzi, ve který bylo skoro vždy vidět a slyšet i něco nadpřirozenýho za hranou a to nejen u Pennywise. Kdybych měl hodnotit jen první část verze z roku 1990, tak můžu s klidem říct, že se mi v mnoha ohledech líbila víc (druhá část předevšim v závěru film degradovala) - hudba perfektní, scény mrazivý a mnohem věrnější vyobrazení postav z knižní předlohy, u remaku scény spíš jen zábavný, nebo lekavý a hudba až příliš tuctová. Určitě se jedná o lehce nadprůměrnou podívanou a některá zpracování nápadů nejen z knihy byly též na úrovni, avšak ne nijak zvlášť lepší, než v předchozí verzi (kanál, koupelna). // Po druhým shlédnutí dávám hvězdu dolů, strašidelný to neni vážně ani trochu, dětští představitelé až na Beverly otravní obzvlášť únavnej "hláškař" Richie (nesrovnatelný s energickým Sethem Greenen) i s jeho trapnýma lupama, kterýho akorát všichni okřikujou a sami vymyslej leda tak hovno, necharizmatickej Bill, Ben průměr, Eddie dejme tomu, ostatní jen do počtu a parta celkově nesoudržná. Hodně se povedla postava Henryho i s jeho šílenstvím, ale ta byla vydařená i v první verzi, spíš lepší a vydařily se i vedlejší postavy jako fotři Bev a Henryho, nebo pedofilní lékárník, ale co se týká Belche tak zde tragédie, zjev původního Krkouna a jeho říhání, to zkrátka nemělo chybu. Pro srovnání: kanál byl zpracován v obou verzích dá se říct dobře, ale když si srovnám třeba malomocnýho a scénu kdy se Benovi zjeví na hladině jeho zesnulej otec - veterán z Koree, je jasný v čem se oba snímky zásadně odlišujou - mysterium versus zábava. 55%

Nudná dějová linka s Adamsovou propojená s tou už dost ohranou - burani americkýho venkova otravující slušný Američany kdesi v Texasu na silnici uprostřed buše - zkrze čtenou knihu, struktura podobná Nekonečnýmu příběhu jen s tim rozdílem, že nezazní byť jediný slovo z knižního textu, čtenářka jen civí do knihy, střih a hned jedou její fantazie nepřímo parafrázující s jejím prázdným bytím. Jako moc nechápu, proč tohle dneska někdo točí a ještě pro kina, u konce jsem čekal alespoň nějakej zvrat, něco nevídanýho, ale v podstatě vás to překvapí akorát tím, že vás to ničím nepřekvapí. 30%

Upozornění - nečíst před projekcí. Možná si to v budoucnu pustim znova, abych postřeh detaily, který mi možná napoprvý utekly, ale moc nevěřim, že se mi tenhle copyright nějak víc zalíbí. Do chvíle než se na scéně zjeví mimozemšťani, udržuje film celkem dobrý napětí, ovšem s příchodem chobotničáků sjíždí všechno rázně do hoven. Pak se jen pořád nějak komunikuje, nezáživně luštěj znaky, který mi připomínaly značení sekty Dvanáct opic, dále jsou zde k vidění retrospektivní i prospektivní trans stavy Adamsový, kde mě dost rušily úseky s její přehrávající dcerkou, vetřelci vypadající jak kombinace obřích pařátů baby Jagy a chapadel Chobotnice, nepochopení komunikace a s tím spojená dramatizace s útokem na černý polovajco, pak nelineární časoprostor heptatodů, Banksová s Číňanem a můžu říct, že tak trapnej pocit v kině při prvním titulku na konci jsem už dlouho nezažil. Jako pointu to má, ale průběh žádnou převratnou senzaci nepřinese. Fakt netušim čim si film vysloužil takový chvály.

Z Rozpolcenýho mám asi takovej dojem, že z něj vlastně ani žádnej dojem nemám, atmosféra prázdná bez šťávy a to co má diváka na konci překvapit neni nic extra kdovíjakýho, kvůli čemu bych měl zírat jak přimraženej. Únos náctiletých puberťaček z toho jedna bílá, druhá černá a třetí divná plus její retrospektiva, pak jejich věznitel a zároveň psychopat s extrémní formou shizofrenie a jeho psychiatrička, který v ordinaci vypráví totální schizohovna. Když už film o jedincích s nějakou duševní poruchou, tak je zajímavější, když je to braný hlavně z pohledu toho postiženýho, jako je tomu třeba v Čistý duši a ne jak ho vidí všichni ostatní, což je pak dost nuda. Jako dá se na to dívat a všechno se ubírá do nějakýho finále, ale ono finále je právě, jak bych to řek, takový nemastný, neslaný, stejně jako zbytek filmu. 50%