Nach

Fíííí-hááááá!!! To byla jízda. Konečně po věru velice mnoho letech přichází konečně ten správný moderní akčňák, který vypadá velice nemoderně, ale přesto je svěží, je COOL, je boží, je prostě zábavný. Devadesátková akce čekala, až se objeví megaloman Emmerich, který jí dá ty pravé koule. Chytré dialogy nečekejte. Ani postavy o které se budete bát. Tohle je prostě jízda akčních scén, které o sobě ví, že nejsou ani moc originální, a tak se snaží být alespoň zábavné. A to se jim daří. Velký palec nahoru a jeden miniaturní zvlášť za závěrečnou scénu ala finiš u Skály. Takhle si zábavné akčňáky představuji. 80%

Velice dobře zachycené dění na východní frontě a vůbec války z pohledu Němců, konkrétně pěti přátel. Byť film se někdy až moc snaží kategorizovat a věci zjednodušovat (SS byli ti zlí a Wermacht ti hodní), krásně je na něm patrné, jak se Německá taktika boje postupně propadala do větších a větších zvěrstev s tím, jak postupně proti Rudé armádě ztráceli více a více území. Též je zde i dobře zobrazované hrdinství v kontrastu s pácháním válečných zločinů, kdy onu linii tyto dva protiklady oddělující skoro nevidíme. Například vykreslený polský odboj, který tvoří antisemité, co by nechali židy v zastaveném transportu pochcípat (to Poláky určitě muselo naštvat). Televizní zpracování je někdy znát, zvláště na komornějším pojetí bojových scén z fronty. Scénář ale je díky Bohu natolik inteligentní, že toto negativum maximálně využívá pro svá pozitiva, kupříkladu se skoro nikdy nehneme od polocelku jedné z pětice hlavních postav během boje. Široké záběry na válečnou vřavu jsou tak minimální až žádné a kupodivu jsem si nad tím nestěžoval. Jediné tak výraznější negativum spočívá v až moc časté přítomnosti záchran na poslední chvíli, kdy postavy by ve skutečném světě již šestkrát byli pod drnem, kdyby je vždy náhodou na poslední okamžik něco nezachránilo. Jinak ale pěkně zpracované komorní válečné drama. Klidně doporučím dále. 80%

Konečně pořad, který neříká, jak se to nemá dělat, ale ukazuje, jak to má skutečně, nejideálněji být. Tleskám výbornému zářezu Prima family a Zdeňkovi Pohlreichovi přeji samé takto úspěšné pořady. Kuchař s velkým K. Zatím 80%

Mám rád ty filmy, kde to čiší životem, šampaňské teče proudem. Všude se tančí, jančí za zvuku moderní hudby. Velký Gatsby toto vše má. Těžko si představit, jak dlouho ty přestřihy a prostřihy na radovánky točili, kolik komparsistů potřebovali a jakou choreografii museli všichni umět. Podstatné je, že se to natočilo fakt moc hezky. O střih se postaral člověk, co měl v oku cit a rytmus v srdci. Bohužel ale příběhově jde o dosti rozvláčnou podívanou, která hlavně ve druhé polovině začala nudit. Leonardo DiCaprio hraje (opět) skvěle! Ovšem Tobey Maguire působí, že se do světa snobů dostal náhodou (což tak vlastně bylo) a ve výsledku je tam přebytečný. To určitě není chyba hercova, ale scénáře, který prostě neví, jak s touto postavou pracovat. Moderní hudba se dobře poslouchá, vizuál je na téma sednoucí a technicky vůbec není co vytknout. Bohužel v důsledku slabšího příběhu a přílišné stopáže zůstal Velký Gatsby daleko za kvalitami stále vévodící Moulin Rouge, jenž je pro mě dodnes přesně tím typem dynamického hudebního díla, jehož kvality se jen těžko budou dohánět, natož překonávat. 70%

Tří hodinový film, který je přes veškeré své "FUCK!", drogy, sexu a ignorace, inteligentní, zábavný, prostě COOL! Martin Scorsese natočil dle mého od Casina a Prokletém ostrovu další výborný film, který si zaslouží plný počet hvězd. Hlavní hrdinové zde nehrají, oni se doslova těmi postavami stali. Božská pochvala směřuje, jak na Leonarda DiCapria, tak Jonaha Hilla. Obraz mužů, jenž mají dost peněz na celý život i generace poté, ale stále mají málo, je vykreslen dokonale. Jsou podáni jako Ti nejubožejší z ubohých. Sebestřední intelektuálové v nažehlených, super drahých oblecích, jenž mluví pouze o sobě, svých úspěších a myslí si, že jsou vládci světa. Scorsese a tuším, že samotná knižní předloha sepsaná právě jedním z těchto osob, vykresluje je samé tak odpudivě, až je to vtipné. A právě tento v jistém smyslu dosti černý humor je krom herců hlavní tahoun filmu. Z těch tří hodin jsem se dvě a půl nedíval vůbec na hodinky. Poslední část se sice natahuje, ale to ať vezme čert. Tohle se prostě povedlo na výbornou a za mě velký palec nahoru. Není to sice film, který bych měl potřebu vidět vícekrát za rok, ale moc rád si jeho sledování někdy zopakuji. 85%

A vítejte v Hororu. Hororu s velkým H. Pokud je Stephen King králem moderního, knižního hororu, James Wan je králem toho moderního, filmového. Co horor od něj, to povinné náhradní spodní prádlo. Apeluji na prodejce, aby ho podávali ke každému zakoupenému kino lístku, minimálně na tento film. The Conjuring je však více než "jen" moderním duchařským hororem. Je to pocta starým, dobrým, klasickým hororům. Těm, které si fanoušci tohoto žánru rádi a opakovaně připomínají. Herecké výkony hlavních i vedlejších postav, ať dospělých či dětských rolí, jsou excelentní. V napínavých scénách všem věříte strach a sami se bojíte toho, co vidí v té černo černé tmě. Pro kameru jsou zde typické delší záběry, často zoomované do černo černé tmy, kde postavy (i vy) očekávají nebezpečí. Další peckou jsou výborné zvukové efekty a hudba. Často nevíte, kde začíná melodie a kde je zvuk praskajícího nábytku a domu. V kině je to obzvláště silný zážitek, neboť síla zvuků vás zasáhne až do žaludku. Hororové scény jsou bravurně nasnímány a i znalci hororů, jenž ve snímku nehledají extra dávku originality a brutality, si přijdou na své. Toto je konečně ten typ hororu, co útočí na nervy a nikoli na hnus a brutalitu. Shrnuto a podtrženo: V zajetí démonů je povedený žánrový kousek, který dělá čest hororovému žánru. A nejen to, je to zřejmě to nejlepší, co bylo za účelem vyvolání strachu a napětí za rok 2013, natočeno. A kdo ví… možná se nám právě zrodila další hororová klasika. 90% P.S. Též se zabývám vyšetřováním paranormálních jevů, tak mě trochu vadilo míchání některých pojmů dohromady, ale to je jen drobná vada, která na kráse neuškodí.

Příjemné překvapení v režii Bena Stillera. Walter Mitty a jeho tajný život je příjemným rodinným snímkem, který nám představuje jednoho snílka, který se rozhodne vyhledat jednu nádhernou fotografii. Právě postavy jsou v něm jeho nejsilnější stránkou. Humor vychází z jejich přirozeného chování, interakcí mezi nimi a samozřejmě i dějových kliček, které hlavního hrdinu zavedou od Grónska, přes Island až do Afghánistánu. Já si toto dobrodružství užíval. Na občasný stereotyp zapomenu, ale na zajímavou honbu za jednou fotografií nikoli. 75%

Snímek o nesnesitelné spisovatelce, která je noční můrou každého producenta. A přesto snímek o citlivé ženě, která je pronásledována svou vlastní minulostí, jež kolem ní utvořila obal. A v neposlední řadě i příběh o úspěšném muži, který se rozhodl v rámci profesního úspěchu prolomit slupku této slavné autorky. Na jedno zhlédnutí pěkný snímek. Ovšem motivaci si ho připomínat i do budoucna mám pramalou. Přesto kvituji herecké obsazení, které je zde výborné. Jo povedlo se to, ale jde jen o jednohubku, která nepotřebuje být konzumována znova. 70%

Pěkné, má to svou úroveň, bohužel ale o dvě třídy horší, než minulý díl. Respektive o dvě hvězdy. Postavy jsou stále tak trhlé, ale již je to ohrané. Civilizace z jídla je pěkná modifikace na Jurský park, ale celé to působí až moc kýčovitě. Chybí zde prostě nějaké ty originální narážky a vtípky, které mě tak učarovaly u prvního filmu. Hold jiní tvůrci, jiný přístup. Tato originalita odešla spolu s nimi (myšleno režiséry prvního Zataženo, občas trakaře) do Lego příběhu. Co nám tu zůstalo je průměrný humorný příběh se známýma postavama, který zkrátí pochmurné odpoledne. Místy potěší, ale je to asi tak vše, co od tohoto filmu čekat. 65%

Emotivní, herecky výborný, příběhově nenucený snímek, který i přes veškeré to napětí a strach o hrdiny v nelehké době přinesl i mnoho úsměvů, jenž vyvolaly charaktery postav, s nimiž se zde seznámíte. Je to válečné drama, rozhodně souhlasím. Ovšem válečné drama očima dospívající Liesel. Ta již nevidí svět tak dětinsky, jako tomu bylo například ve filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu, ale ani ho nevidí zas až tak dospěle, jako například v Pianistovi. Jde prostě již spíše o adolescenta milujícího knihy. Další palec nahoru za výborného Geoffreyho Rushe, jenž zde exceluje na výbornou. Takového tatíka by si přálo snad každé dítě. Další palec vzhůru za Emily Watson za ztvárnění té nejtvrdší milující matky, kterou jsem zatím měl tu čest vidět. Sedla jí ta role jako můj zadek na záchodové prkýnko. A čtvrtou hvězdu posílám za doprovodný komentář smrtky či osudu, který do celku krásně doplňoval atmosférickou třešničku na dortu. Krásný to film. Doporučuji! 80%