lotrfrodo

První Saw pro mě znamenalo také první setkání s touhle sérií, která patří ke stálicím hororového žánru posledních dvaceti let. Až nedávno jsem se rozhodnul doplnit si vzdělání a začátek nemohl dopadnout lépe. Je to film plný zvratů a tenkrát poprvé představil Jamese Wana světu jako nadaného filmaře, hýřícího nápady a překypujícího sebevědomým vyprávěním. Postavy nejsou ploché a je zajímavé je sledovat a postupně rozkrývat pozadí jejich příběhu. Celá série stojí a padá na pastích a ačkoliv to vypadá, že tohle je nejspíše první a poslední film, který je upozaďuje před příběhem a atmosférou, nejsou rozhodně opomenuty. I přesto hrají zásadní roli v celém vyprávění a bez jejich chytrého a vynalézavého zpracování by výsledek nebyl ani zdaleka tak poutavý. Obrovské překvapení a pro mě jeden z nejlepších hororů všech dob

Film který převrátí očekávání diváka a donutí ho sympatizovat s bandou zvířat která stojí proti lidem. Po prvních dvou dílech opice stojí před nejtěžší zkouškou své existence a divák je vržen do nitra těžkého konfliktu, který rozhodne o budoucnosti lidstva. Film je spíše než akční blockbuster dusný western o zlomeném tvorovi, kterého nepřízeň osudu připravila v životě o všechno a stojí na konci své pouti. Lidé jsou zde vyobrazeni ne zcela záporně, takže i konflikt sám není souboj čirého dobra se zlem, ale spíše dvou druhů, které jsou nuceny bojovat o své místo na Zemi. Zdánlivě uzavřený konec nabízí do budoucna hromadu možností a člověk tak může ocenit vstup na Planetu opic jako dokonalý příběh o rozpadu lidské civilizace a průlomové dílo na poli digitálních efektů a tvoření sympatických a uvěřitelných postav, které jsou z jedniček a nul

Tento snímek ve mně musel uzrát. Jako ovoce, které ve filmu hraje zásadní roli. Probudil tam někde, kde je můj mozek emoce dosud neviděné. Nemohl jsem se dlouho rozhodnout. Jaké tomu udělit hodnocení. Pět hvězdiček neznamená dokonalý film. Znamená to ale, že na mně zanechal stopu, která tam někde pořád bude.         Atmosféra léta v Itálii znamená velice často pro mě spojenou radost z lokace, která je mi sympatická. Postavy jsou sympatické, ovšem dokáží ve vás probudit i rozporuplné pocity a vy nevíte, co si o těchto lidech máte myslet. Mladík objevující své místo ve společnosti a jeho mentor v nástrahách vztahů a pozdější milenec. Jejich vztah je pracně vybudován, přesto může přijít leckomu odnikud, ne tak mně. Scénář je vystavěn solidně a například to, co se mi líbilo byl status quo, který absentoval a postavy se vyvíjely, nestály na místě, pronikly do dalších dimenzí a nebyly proto ploché.                     Dej mi své jméno je film s nádherným koncem, který pokud si vás film nezískal do té doby, tak vás vezme za pačesy a ukáže vám jeho nejlepší světlo. Je to film o dospívání, který dokáže člověka s otevřenou myslí vzít a na dvě a půl hodiny poslat tam, kde svět znamená svobodu a nevázanost. Kde svět činí jenom to, co je v ten moment pro postavy nejlepší. A je to tak správně. Ano