Damiel

85 % - Fincher opět boduje, ale Sedm nebo Klub rváčů se znovu nekoná. Asi proto, že vypointování příběhu v tomto případě značně omezily skutečné události. Radím proto před návštěvou filmu nic moc nezjišťovat...

90 % - Jízda jako prase! Čekal jsem - dle názvu - provařenou komediální blbost, a ona se z toho vyloupla výborná zábava. Wow! Nádherná parodie na akčňáčky plus kdeco dalšího :-)

70 % - Alice Nellis rulezzz! Křehký film, tak přirozený a neobyčejně obyčejný. Spíše o pocitech než o ději, o nitru než o povrchu. Skvělá Iva Bittová. A Martha Issová ;)

55 % - Zajímavý, černohumorný nápad s Darwinovými laureáty zůstává nevytěžen. Spojovací nit mezi Fiennesem a Ryder je pak otřepanou romantickou linkou bez výraznější chuti a šťávy.

70 % - Drama malé holčičky, která ztratí vymodlené peníze na nákup zlaté rybičky. Spíše film pocitový než vyloženě dějový, ta malá holka to zahrála brilantně.

75 % - Ed Norton a Naomi Watts výborně zahráli odcizený manželský pár, který skrz drsný okolní svět k sobě nachází opravdovou cestu. Opravdu jsem jim to věřil.

80 % - Pamatuju si, že jako dítě - když jsem to viděl poprvé u babičky - jsem se toho strašně bál :-)

100 % - Stoprocentní převedení literárního stylu Oty Pavla do filmových políček. Opravdu málokdy se podaří takhle dokonalá adaptace.

61 % - Musím přiznat, že peckoidní dvojka mě namlsala natolik, že jsem se na trojku hodně těšil. A bohužel musím konstatovat, že Raimi z laťky vysoko nasazené prvními dvěma filmy notně slevil. Stejná historka jako v případě X-Menů, kde se ale narozdíl od Spideyho měnil režisér. Co mi hlavně vadilo? A) příliš často slzavé údolí v očích hrdinů, až je to už trapné, B) příliš mnoho zbytečných moralitek, které tahají za uši, C) přepálená stopáž, příběh místy nudí, D) jeden pořádný záporák by byl lepší než tři. Na druhou stranu se mi líbil přechod Petera Parkera k temné straně síly, škoda že tohle nebylo opravdu hlavním motivem příběhu. Raimi v jedničce a dvojce ukázal, že na to má. Škoda, že to pozapomněl.

90 % - Jednička měla kouzlo prvotního, opojně magického setkání s úžasně otevřeným koncem. Bál jsem se proto dvojky. Ano, to kouzlo jedničky už tu není, ale jako ostré hroty se tu vynořují trpké životní zkušenosti. Naivita z Vídně je pryč, nastoupil drsný život. Z některých replik naskakuje husí kůže. Tohle si ale vychutnají jedině ti, kdo už taky pár zklamání prožili. Ubití realitou, přesto v nich to romantické snění stále doutná. "Uletí ti to letadlo..." / "Já vím."