Recenze (2 434)
Čtyři pírka: Zkouška cti (2002)
Dlouho jsem hledal nějaký dobrodružný film, natočený za posledních 10 let, který by si na nic nehrál. A pak jsem jeden objevil - "Čtyři pírka". Narozdíl od těch všech "Mumií" a "Tajemných tváří" působí velice přirozeně a uvěřitelně jak po příběhové stránce, tak co se týče postav. Hlavní hrdina není žádný namachrovaný a neporazitelný borec, ale obyčejný kluk, který se hrdinou stal spíše omylem. Jinak o dobrodružství není ani na chvilku nouze, výprava je pěkná, nechybí pořádná bitva, přátelství až za hrob a láska, která i hory přenáší. Nevím, co se většině na tom nelíbí. 85%.
Podzim Cheyennů (1964)
Legendární indiánská epopej Johna Forda. Kdo by čekal Mayovku či "Posledního Mohykána", bude zklamán. "Podzim Čejenů" je vypodobněním (dalo by se snad i říct rekonstrukcí) skutečné příběhu o putování Čejenského kmene do své vlasti. S výjimkou stopáže (některé scény jsou podle mého zbytečné - např. ta s Wyattem Earpem působí jako z jiného filmu) se však nechá jenom chválit. Po technické stránce je film naprosto dokonalý. Kamera je na svoji dobu hodně barevná a záběry jsou (na dobu vzniku) nasnímány z netradičních úhlů. Po příběhové stránce, i když pomalejší, přesto bez výhrad. Postavy jsou skvěle živočišné a film je díky tomu naprosto nestranný. Skvělý Richard Widmark v jedné ze svých nejlepších rolí. "Podzim Čejenů" je skvělé epické westernové drama. Být o dvacet minut kratší, bylo by výborné. 80%.
Traffic - Nadvláda gangů (2000)
Zklamání jako řemen. Film se snaží obsáhnout co nejvíce osudů a vyprávět několik příběhů, ovšem rozpadá se na střepy, z nichž se některé rozplynou do ztracena. Potenciál tu je, ovšem u něho to všechno končí. 40%.
Keoma (1976)
Zřejmě poslední slovo v žánru spaghetti westernu s lehkým tónem mystiky. Franco Nero je coby titulní hrdina skvělý a přesně takový, jaký se pro danou postavu dá čekat. Jenom mezi záporáky (a že jich není málo) schází nějaký hlavní superdémon (jako třeba Ramon či El Indio z "Dolarovek", major z "Djanga"), všichni splývají do davu (ani Caldwell nemá mnoho prostoru). Za zmínku stojí výtečná kamera, přestřelky alá Peckinpah také nejsou k zahození a film celkově ani na chvilku nenudí. "Keoma" je hodně zajímavý a skvělý western, kterému však hodně přidává (možná z poloviny) úžasná a mrazivá ústřední píseň. 80%.
Václav (2007)
Jo jo, když chceme natočit film, který by hodně sypal a sbíral různá ocenění, hlavní postavou musí být prostoduchý či mentálně postižený jedinec. Scénář mě o ničem nepřesvědčil a Jiří Vejdělek měl režírování nechat dřív než začal. Za Ivana Trojana (i když také nic nového pod sluncem) 30%.
Roming (2007)
V televizních reklamách, v době kinopremiéry, běželo několik vtipných kratičkých ukázek z filmu s dovětkem: "Přijďte se do kina bavit na Roming". Ty, zhruba tři nebo čtyři, vtipné scény a hlášky ve filmu sice jsou, ovšem jsou rovněž jediné z téměř dvouhodinového filmu. Zbytek je prázdná nuda. 30%.
Eso es (1982)
Gérard Oury dokázal již ve "Velkém flámu", že umí udělat úžasně vtipnou komedii v době a prostředí, které má k jakékoli legraci daleko. "Eso es" si se svým o šestnáct let starším bratříčkem nic nezadá. Vtipných situací je ve filmu nadbytek (za všechny např. ta v knihkupectví), ovšem dojde k napínavým i dojemným situacím (a že jich není málo), které ovšem ani na okamžik nezabřednou do sentimentu. Všechny složky jsou skvěle vyvážené a ve výsledku máme vynikající dobrodružnou komedii, s vynikajícím Jean - Paul Belmondem. Ať chcete nebo ne, svým ostrovtipem, šarmem a dobráckým úsměvem vás opět dostane. TV Prima při upoutávce ke sledování "Rodinných pout" nadmíru užívala sloganu: "vychutnejte si svou dávku emocí". K "Esu es" se podle mého nic nehodí lépe. 100%.
Velký Jake (1971)
Říkej mi táto, Jakobe, Jakeu, nebo třeba ty odpornej hajzle, ale jestli mi ještě jednou řekneš taťko, tak si nepřej vidět, co s tebou udělám... Wayneovka říznutá Peckinpahem, no, proč ne!? Úvod alá filmový týdeník, motorka, auto a určité dost drsné (na svou dobu, i když Sama nečekejte) akční scény zde kráčí ruku v ruce klasickým rysům Wayneových westernů (pomoc všem přátelům v nouzi, výchova svých synů). Jenom škoda že Richard Boone tu nemá dostatek prostoru na to, aby dokázal jeho zlý hoch plně vyniknout (jako např. jeho nezapomenutelný pan Grimes z "Hombreho"). Stopadesátikilový psychopatický záporák s mačetou jej tentokrát zcela zastínil. "Velký Jake" je ale i přes určité výtky nadprůměrný western, který si nehraje na nic víc, než je. 70%.
Draculovy nevěsty (1960)
Studio Hammer a jeho strašidelné inscenace (v dnešní době vlastně už vlastně nelze napsat, že se jedná o horory) měly hodně do sebe. "Draculovy nevěsty" se sice neobjevují v seznamech Zlatého fondu žánru, ovšem nepostrádají napětí, strašidelno a pěknou výpravu. Tentokrát navíc se supercharismatickým Peterem Cushingem v roli dr. Van Helsinga. 70%.
Pasťák (1968)
"Pasťáku" nejvíce uškodil fakt, že přes dvacet let nebyl filmem, ale jen změtí metrů celuloidové pásky s jednotlivými scénami a záběry, ležící kdesi v trezoru. Po konečném sestřihání tak vyznívá příliš chaoticky. To však nic nemění na věci, že se jedná o skvělý psychothriller s dusně nevydýchatelnou atmosférou, přesvědčivým Ivanem Vyskočilem (trochu mi jeho role připomněla Redfordova Brubakera) a vynikajícím Jiřím Krampolem v roli, která mu byla psaná snad přímo na tělo. 85%.