sud

Western plný loučení a neradostné atmosféry o konci několika legend - Toma Horna, divokého Západu a v neposlední řadě samotného Stevea McQueena. Pomalý, minimalistický, bez zbytečných slov a gest, svou syrovostí a vyzněním důstojný odkazu slovutného Sama Peckinpaha. Co zbývá dodat na závěr? Vlastně nic, tady jsou další slova jaksi navíc. 90%.

Začátek sliboval mnohé, ale s každou přibývající minutou jsem byl víc a víc na rozpacích. Scénář se mi zdál čím dál hloupější a Gian Maria Volonté sice hrál skvěle, ale jeho postavě (vinou scénáře) jsem jeho urychlený přerod z uťáplého profesůrka v zabijáka prostě nevěřil. Velká přestřelka od stejného režiséra dopadla o poznání lépe. Tohle drží nad vodou slibná první polovina a skvělá hudba Ennia Morriconneho. 50%.

Celý film mi přišel, jako by schopný stavitel měl spoustu prostředků a materiálu k výstavbě luxusního srubu a nakonec by postavil psí boudu. Možná je to dáno neschopností režiséra či průměrným scénářem, ale noirová atmosféra LA a nadupané herecké obsazení v čele s chlapáckým Nickem Noltem mělo rozhodně na víc, než na 60%.