sud

Na charismatu a uhrančivých očích Charlese Bronsona stojí a padá většina jeho filmů ze 70. a 80. let, ale tenhle stojí tak na jedné noze a kývá se. Zápletka je klasická, ale hluchých míst je bezpočet, spoustu scén přitažených za vlasy a závěr postrádá šťávu. Jill Ireland působí v té trvalé jako laciná štětka, Rod Steiger mne snad poprvé v životě (a doufám, že naposled) svou rolí koktavého bosse zklamal a jediný záporák s potenciálem - Henry Silva, má pohříchu málo prostoru. Když tenhle film neuvidíte, o nic nepřijdete. Zasněžené atmosféře a Charlesu Bronsonovi se nedá nic vytknout, ale z tohoto období si s ním nevybavím slabší snímek. 40%.

Jeden z mnoha důvodů, proč na velice čestné výjimky nevyhledávám asijské (akční) filmy. A po shlédnutí Old Boye mne ve společnosti imbecilních zápletek a lidí, kteří mlátí pěstí do zdi, žerou syrový chobotnice a stříhají si jazyky už nejspíš nikdo nepotká. A ačkoli spousta kolegů kritizuje závěrečný twist, pro mě je to jediný důvod, proč ode mne Old Boy dostane alespoň 40%.

Další důkaz, že Don Siegel byl mistr v oboru napínavých thrillerů. I bez větší míry (mimo poslední půlhodiny by se dalo říct absence) akce dokázal vytvořit atmosférický thriller plný napětí, které s každou minutou nabývá na intenzitě. Podobných příběhů o unesených dětech bylo natočeno mraky, ale tento, s drsným elegánem Michaelem Cainem ve své bez problémů uvěřitelné roli naštvaného tatínka, patří určitě k těm lepším. 80%.

De facto hraný dokument o vzestupu i pádu jedné lupičské bandy, který co do zmapování nezapomíná ani na jejich rodiny a potenciální oběti. Kromě excelentně psychopatického Volontého nemá žádný z herců příliš prostoru k vyniknutí a celý děj probíhá jasně a přímočaře, ale i tak se jedná o pozoruhodnou podívanou, která má co říct i dnes. 75%.

Nikdo jim neřekl: "Jděte a zapalte ohně!". Šli sami. Jen oni ví, že kouř pro ně voní víc než pro ostatní, že věci jsou na omak jiné než pro obyčejníky. A když přišli, všichni se na ně mračili. Velice hodnotný dokument nejen díky trampské tematice, ale i díky silné atmosféře sweet sixties. S odstupem času takřka monument. 90%.

Navzdory prostředí továrny na kondomy a homosexuálnímu tématu velice inteligentní komedie. Francis Veber opět neklamal a napsal vynikající scénář, ve kterém vkusně vybalancoval humorné scény (výstupní kontrola) s dojemnými (soused). Herecké obsazení jenom potvrzuje to, proč jsou hvězdami stříbrného plátna, přičemž každý má (i na malém prostoru) co hrát. Film mě příjemně pohladil po duši a za to mu nedám míň než 90%. P.S.: Michèle Laroque je neodolatelná.

Zajímavý příspěvek do rubrik Sherlock Holmes a Jack Rozparovač. Jen mě trochu mrzí nevyrovnanost jednotlivých scén. Atmosféra zamlženého nočního Londýna plného strachu z brutálního vraha je vskutku velmi sugestivní - jen se s ní poměrně dost šetří. Jakmile se rozední a odejde z křivolakých uliček, chybí filmu patřičný tah. V první půlce navíc působí poměrně těžkopádně. Díky nadupané závěrečné půlhodině (Sherlockův monolog před soudem je možná nejsilnější scénou), několika drsnějším scénám a skvělému tandemu Plummer / Mason se z toho nakonec vyklube nadprůměrný thriller, i když nejlepším Jackem Rozparovačem pro mě zůstane ten s Michaelem Cainem a nejlepší Holmesovkou Pes Baskervillský z třiaosmdesátého. 75%.

Ze všech mnou viděných tuzemských pokusů o americkou krimi jednoznačně nejslabší kousek. Herecké obsazení je sice zajímavé, avšak herci s dobou a místem děje absolutně nesplynuli a Američany jsem jim nevěřil - přesvědčivě působili pouze Luděk Munzar a Marie Drahokoupilová. Slabou technickou stránku (zapříčiněnou z větší části špatně dochovanou kopií) zcela promíjím, nevýraznou režii a nezáživný a (přes pouhých 70 minut) nudný děj prostě nemohu. Zádrhel bude nejspíš i v předloze - nechci nijak snižovat kvality, ale Peter Cheyney zřejmě nebude Ed McBain či Raymond Chandler. 40%.

Jean Gabin je coby Maigret nedostižný a Annie Girardot (krom toho, že už tehdy předvedla své úsporné herectví naplno) mladá a krásná. Klasika z nejklasičtějších, alespoň co se týče krimi ze země Galského kohouta. Za ta léta možná lehce okorala zápletka a rozuzlení (z dnešního pohledu nejspíš příliš jednoduché a předvídatelné, což je dáno častým napodobováním a možná i vykrádáním), avšak temná atmosféra noční Paříže, hmatatelný strach z vraždícího maniaka a celkový nekorektní a syrový styl nikterak neztrácí na působivosti. Obzvláště nezapomenutelná je scéna křížového výslechu matky a manželky malíře, kdy po celou dobu klidný komisař Maigret přehodí výhybku a nějaké gendrové záležitosti jsou mu u zadní části těla. 90%.

Pozoruhodná jednohubka, která má styl, atmosféru, zajímavý zvrat, velmi dobrého Benedicta Cumberbatche... a zároveň nevýraznou pointu, (i na těch 20 minut) nedotažený scénář a příšernou hudbu. 50%.