Renfield

Autor scénáře je znát a právě scénář je na filmu to nejlepší, zbytek se už tolik nepovedl. Herecké výkony jsou možná dobré, ale jak to mám zjistit, když je většina filmu braná "z dálky". Kamera si vyhrává se záběry na krajinu, které jsou ovšem často kýčovité, ale zbytek jakoby nebyl důležitý, což je velká škoda. On právě ten zbytek je tu to nejdůležitější, takhle jsem si k postavám nenašel cestu, snad až na malého Lojzíka. Hudba je sice pěkná, ale opět nemohu pouze chválit, je jí tu totiž až příliš, díky čemuž film zase směřuje do sladkého kýče, místo toho, aby byl drsným dramatem. A co teprve ten závěr... Jednoduše, velká škoda nevyužitého potenciálu scénáře. 50%

Kultovní film, který má už "od žárovky" velice dobře napsaný scénář. A to je právě to, co se ještě více ukáže při dalších projekcích, proto si nemyslím, že je pouze na jedno zhlédnutí. Po prvním jsem byl odrovnán pointou (ostatně, jako většina lidí) a scénář obdivoval mimo jiné i za to, že mě něco takového vůbec nenapadlo. Při dalších projekcích jsem si naopak vše dával logicky dohromady a dokonalost scénáře obdivoval ještě více. Navíc M. Night Shyamalan umí (snad ještě nemusím psát uměl) budovat atmosféru, která taktéž již "od žárovky" houstne a graduje pak v druhé polovině, kdy má film hororový nádech... několik "lekaček" tu je a vůbec nejsou špatné. Další zásadní složkou Šestého smyslu je hudba, soundtrack Jamese Newtona Howarda patří k mým nejoblíbenějším a film vhodně doplňuje. Vše je znát již z úvodních titulků, kdy slyšíme skladbu, která se vryje do paměti. Herecky je Šestý smysl opět silný! Bruce Willis je výborný, ono se ani nic moc jiného čekat nedalo, ale překvapil Haley Joel Osment, který se mi sem původně vůbec nehodil. Šestý smysl pro mě zůstává nejsilnější duchařinou a scény jako nemocnice, kde Cole odhaluje své tajemství, nebo ta vůbec nejzásadnější, závěrečná... mě v tom jenom utvrzují. 90%

Portrét doby, portrét mládeže, portrét rodiny... a takto by se dalo pokračovat, tedy film rozhodně není o ničem, i když se to tak může zprvu zdát. Herecké výkony jsou výborné, civilní, čímž přidávají na reálnosti. Zaujme samozřejmě především Vladimír Pucholt a jeho zedník Čenda. Kamera Jana Němečka je zajímavě dokumentární, což společně s civilními výkony herců dodává divákovi pocit, že sleduje dokument. Skorodebut Miloše Formana dopadl na výbornou a to nejen režijně, ale i scenáristicky. Zajímavý dialog střídá další zajímavý dialog a těch hlášek! Plameny se maj. 80%

Natočit slušně náročný a zamotaný scénář Charlieho Kaufmana tak, aby to vlastně vcelku "jednoduše" všechno dávalo smysl, to snad dokáže jenom Michel Gondry. A dá se říci, že se mu to zase jednou povedlo, i když... nadšen jsem a to i po druhém zhlédnutí, ale na plný počet to není. Jak Joel, tak Clementine mě nezaujali natolik, abych s nimi jejich příběh naplno prožíval, tedy jak dopadnou, mi bylo dá se říci jedno. Rozhodně to není hereckými výkony, to co předvádí především Jim Carrey je bezchybné a to jsem si jeho výkonem nebyl vůbec jistý. Stejně tak výborná je i Kate Winslet, u té jsem ale naopak nic jiného neočekával. Přesto ve mně zůstává ten pocit, že postavám něco chybělo. To se nedá říci o kameře a hudbě, tady nemám výtek, kamera střídá jeden zajímavý záběr za druhým a hudba vše vhodně doplňuje. Celkově je to škoda, filmu rozhodně dám další šanci, on si to svou dá se říci jedinečností zaslouží. 80%

Omlazené Casino, akorát tentokrát bez herních stolů, proherních automatů a především mafiánů z Las Vegas. Za to s velkými místnostmi plnými obyčejných stolů s telefony a neobyčejně uřvanými zvířaty, tedy samozřejmě mafiány z Wall Street. Kamera mezi nimi za doprovodu klasicky výborně vybrané hudby proplouvá zase podobně, jako v již zmíněném Casinu. Tahle Scorseseho klasika se neokouká, i nezajímavý interiér se díky pohledu kamery stává zajímavým, je to skutečná radost z každého záběru. Podobně snadno Scorsese proplouvá (a to doslova, protože se dostane i na něco, co by se dalo nazvat katastrofickým filmem), mezi filmovými žánry, svým způsobem dokonce celými filmy. Vlkův životopis je z větší části pojat jako komedie, ve které se ale v několika málo minutách podíváme na moře, dokonce rovnou do srdce bouře. A tam to už přestává být sranda, jde totiž o všechno, včetně nádobí. I díky perfektně napsanému scénáři tyto přechody fungují, svým způsobem nejsou znát a to ani v závěru, ve kterém se hlavní hrdina propadá na samotné dno, což je v jeho případě možná lehce odvážné tvrzení. Jordan Belfort se ve většině filmu chová jako prase k lidem které neznáme, když se tak začne chovat k vlastní rodině, je to úplně něco jiného a to i přesto, že to v závěrečném boji o dítě zdaleka není poprvé. Navíc je Leonardo DiCaprio v jeho roli fantastický (nebo fanatický?), film stojí právě na něm, scénáři a režii. Velmi šťastnou ruku měl potom Scorsese i ve výběru taktéž vynikající Margot Robbie. Je to jedna velká "komediální" jízda, při níž ale nemůže být dobře. Což vlastně potvrzuje i sympatičnost postav mimo ty ženské... takže kdo z pánů? No, snad Brad. 90%

Pohled do života jednoho kluka, co dokáže normálně žít pouze vedle smrti. Stejně jako téma, je to i silný příběh, příběh, který samozřejmě není pro každého. Ale, když je takto kvalitně natočený a především už napsaný, není příliš náročné mu podlehnout. Film není pouze depresivní, jak by se mohlo zdát, je v něm i něco málo humoru, samozřejmě spíše toho černého... Herecky co dodat, utrápený výraz jaký má Robert de Hoog sem vcelku sedne a ani ostatní herci nejsou špatní, i když ženské role tu nemají dlouhého trvání, snad až na Pollyannu McIntosh. Brendan Muldowney napsal a natočil film, který je i přes své téma vlastně vcelku optimistický... 75%

Road to Perdition je vizuálně dokonalé, má nádherné kostýmy, výbornou hudbu Thomase Newmana a stejně tak výbornou kameru. Tedy, celková atmosféra je silná, vůbec když vzpomenu na dnes již nezapomenutelnou scénu v dešti... dokonalost v každé vteřině. Vše podpořeno i herci, kteří bez výjimky odvádějí výborné výkony. V čem je tedy problém? Celý příběh je tak trochu neosobně podán, jak dopadnou jednotlivé postavy, je mi vcelku jedno a to je u podobných filmů velká škoda. Přesto je Road to Perdition výborným filmem a jedním z nejlepších mafiánských vůbec. 80%

Velká klasika, ve které mi ze začátku nesedla mluva, nicméně jsem si zvykl. Jiřímu Menzelovi se podařilo výborně převést knižní předlohu na filmové plátno. Prostě když se sejde kvalitní scénář, režisér a herci, je z toho pěkný a vlastně i pohodově letní film.

Sacha Baron Cohen si zase dělá srandu ze všeho a ze všech! Grimsby je taková jeho klasika... tedy spousta hlášek, vtipných situací, ale také nějaká ta nechutnost. No nějaká, ono jich je tu pravděpodobně až příliš. Film nemá mnoho slabých míst, ono to při jeho délce asi ani nešlo, ale pár se jich najde, především pak závěr (i když, i ten má dobré momenty, např. zprávy). Naopak nejsilnější je dle mého názoru v narážkách na různé osobnosti, a filmy. Akční scény vcelku dobré, jenom ta úvodní mi přišla poněkud nepřehledná. Celkově spíše spokojenost, ale čekal jsem ještě trochu víc... Cohen má za sebou lepší kousky. 50%

Silný psychologický film Friedricha W. Murnaua. Silný i přes své stáří, jednoduchý příběh a především žádné titulky. Protože jsem si o filmu předem příliš nezjišťoval, na titulky jsem čekal, ale po několika minutách bylo jasné, že (téměř) žádné nebudou. Což ovšem vůbec nevadí... režisérův um, kamera Karla Freunda a výborný herecký výkon Emila Janningse dokáží upoutat pozornost na celý děj. Film dokazuje jak důležitá byla "obyčejná" uniforma, jací dokáží být lidé a vůbec, je to zajímavý pohled na běžný život v Německu třicátých let. Karl Freund nám zde předvádí úchvatné záběry, především pak jeho ruční kameru jsem si opravdu užil. I proto se pro mě jednou z nejzásadnějších scén stává portýrův sen. Škoda epilogu, přesto se mi jeho pojetí vcelku líbí, je v něm příjemná nadsázka. Mistr se pozná, i když dostane příkaz natočit šťastný konec, udělá to po svém. 80%