Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (860)

plakát

Podfukáři (2013) 

Abrakadabra. Ztracených stodvacet minut s touto kouzelnickou fraškou by mi nazpět nedokázal vykouzlit ani mistr svého řemesla David Cooperfield. Před projekcí jsem netušil, že se jedná o film s iluzionisty a když jsem se to dozvěděl očekával jsem velkolepá kouzelnická a hlavně uvěřitelná čísla, bohužel místo toho nám tvůrci nabídli smršt nehezky vypadajícího CGI kouzlení. K tomu debilně vystavěná zápletka ve které se divák i přes enormní snahu nedokáže stotožnit s kteroukoliv postavou a hlavní perlou je z prstu vycucaná pointa. O kouzelnících nevíme skoro nic, jen že rychle a mnohdy zbytečně mluví. Holt ne vždy víc hlav víc ví (narážka na počet pisálků tohoto scénáře). A poslední kapkou zklamání je zoufalé nevyužití hereckých charakterů, mít ve filmu Cainea a Freemena a nedokázat využít jejich charismatu je napěst (u Leterriera mě to však po zmrvených Titánech či Hulkovi vlastně ani nepřekvapuje), nevyužitý zůstal i silný herecký potenciál výborné Mélanie Laurent, která mě potěšila jen příjemně poslechovou angličtinou se sexy francouzkým přízvukem :) V hodnocení se rozhoduji mezi dvěma a třemi s prozatimním příklonem ke dvojce. Nebavilo mě to.

plakát

Kick-Ass 2 (2013) 

Motherfucker odpočinkovka! Nic jsem neočekával a na naservírované menu si rozhodně nemůžu stěžovat. Jen se stále nemůžu zbavit touhy půjčit si Hit-Girlinu mačetku a za tu fekální scénu z jídelny všem tvůrcům usekat pazoury. 75%

plakát

Pot a krev (2013) 

Pakárna pro paka o pakách. Podobně nesympatickou sbírku lidských omylů jsem naposled viděl v žánrově spřízněných Stoneově Divoších. A z obou filmů mám téměř stejné pocity, nad oběma filmy bych nejraději zaklapl víko a odeslal je směrem filmová žumpa, ale nějak mi to nejde. Obojí má výborný soundtrack a oba filmy mají svůj okouzlující styl, díky němuž to nešlo nedokoukat. A navrch Transylvánský Pražský hrad, tomu nelze odolat.

plakát

Nájemník (1976) 

Horory (či psychothrillery) po Polansku mi nechutí, po dokoukání Nájemníka mám takřka podobně jalové pocity jako tomu bylo u Rosemary nebo mladší Deváté brány. A přitom ostatní Polanského filmy v jiných žánrech považuji za takřka geniální záležitosti a klenoty kinematografie. A ještě promiň Romane, ale herecky jsi mě nezaujal už vůbec. U-tr-pe-ní. 60%

plakát

The Butterfly Circus (2009) 

Definice amerického snu po duchovní stránce? Působí to tak. Spousta lidí zde píše, že svět je plný lidí, kteří se postiženým a jinak odlišným lidem posmívají, ano je to hnusné, ale zároveň nevím, proč bych měl tyto lidi litovat či se jimi nechat dojímat. Plakal jsem, ale jinak než tvůrci zamýšleli. Slabé tři za kouzelnou atmosféru starého cirkusu. Pokrytecký a zbytečný film. Na motivační video pana Vujicice se ovšem rád mrknu.

plakát

Prince Avalanche (2013) 

Doposud asi nejlépe natočený lesní porost. Ale co si budeme nalhávat, sledování dvou silničářů konajících rutinní pracovní záležitosti dělnického života, není zrovna dvakrát kulturně zábavné. Naštěstí se to obešlo bez přehnaného rozumování a oba chlapci vedou dialogy hodné svého intelektu, trošku jsem se obával, aby si někdo nehrál na Malicka. Nesympatický otylý Emilek naštěstí není v montérkach s palicí či kolečkem v rukou tak odporný jako když balil Penelope (Cruz). Určitě zde opět spousta zdejších citlivých chlapců a děvčat bude psát, jak je to celé krásně lidské citlivé a patrně i hluboké a ono je to přitom naprosto obyčejné a rutinní, kluci holky občas stačí zvednout zadek z gauče a pokecat s lidmi ve svém okolí a budete poslouchat stejné "žvásty" o těžkostech života a vztahů a ještě se provětráte a dáte si třeba pivko :) Natočené je to ovšem velmi dobře a kamera je bezchybná, hudba klasicky nezávisláková. Těším se na dobu, kdy uvidím americkou nezávislárnu, ve které minimálně jedna z postav nebude zobat antidepresiva, už je to otravné. Stejně jako poslední půlhodina tohoto snímku. A toho skunka požírajícího přejetou želvu si také mohli odpustit. 60%

plakát

Nevědomí (2013) 

Sympatické béčko s vybroušeným vizuálem, kde jsem v první polovině doslova mlaskal blahem. A ta bazénová scéna ...hmmmm :) Bohužel celé to začne padat pádem sovětské modelíny Oliny, už dlouho jsem nebyl z "herectví" některé ženy před kamerou (slovo herečka mi nejde přes pysky) až takto zralý na ručník. Olgo, prosím, vrať se na molo a neotravuj filmového fanouška! Navíc v druhé polovině začně být poněkud přecruisováno, nebo že bych viděl dvojitě? A s tím si nedokáže poradit ani hlasovým projevem opět vynikající Morgan Freeman. Více netřeba dodávat, tradičně velmi výstižný komentář má uživatelka Faidra se kterou nemůžu nesouhlasit. S hodnocením balancuji na pomezí 3-4 hvězd. První půlka na pět, druhá na dvě. Zatím 70%

plakát

Méďa (2012) 

Ted vlastní spoustu atributů k tomu, abych se úspěšně pronudil do konce, odplivl si a vlepil mu usmolené dvě hvězdičky, ale neučiním tak. Přes atributy jako stokrát omletý šablonovitý příběh "okořeněný" zbytečnou romantickou linkou, která je ve filmu jen proto, aby Mila prodala svá kukadla či občasný fekální humor s lidskými výměšky, který jinak nenávidím Ted funguje tím, že je v něm ... Ted. Tenhle medvěd není samoúčelně vulgární a trapný, ale velmi příjemně, trefně a sarkasticky glosující a upřímný a to oceňuji. Navíc celou první polovinu snímku, do očekávaného partnerského rozkolu jsem se téměř soustavně hlasitě smál či alespoň uculoval a to se u komedie musí ocenit. Potěšilo navíc spousta odkazů na filmové klasiky (Ted jako Mistr Yoda), mobilní vyzvánění a v neposlední řadě Armstrongova koule :) Jediné co mi vadilo byla nezajímavá krimi vložka a teplouš Ryan Reynolds. Až zase někdy dostanu chuť na osvědčený jednoduchý film, tak Ted bude jednou z voleb. Slabší čtyři

plakát

Léolo (1992) 

Po zhlédnutí Léola mám na mysli jednu otázku a to: "Jakými úchylkami, asi trpí zdejší pětihvězdičkáři?". Že by znásilňováním koťátek, šoustáním vepřových jater nebo jen Biančiním okusováním nehtů gerontům :) Patrně jsem na film nebyl úplně dobře naladěn, i když úvodní půlhodinu jsem si vcelku užíval a scénu s rajčetem řadím na pomyslný vrchol podivuhodných scén, jaké jsem kdy zahléhl. Jenže postupem času, mě ono zvrácené snění mladistvého intelektuála vyrůstajícího mezi retardy a podivíny s obsedancí na vlastní hovno, začalo považlivě otravovat. Léolo nakonec pro mě není ničím jiným, než vrcholným představitelem tzv. rakovinotvorného artu. Nic víc, nic méně. Hledat vědu v hovně nehodlám. Po hudební stránce ovšem vynikající.

plakát

Ben Hur (1959) 

Po zhlédnutí Ben Hura již Scottův Gladiátor nikdy nebude tím čím býval. Býval vůbec něčím!? :) Nejepičtější, nejvýpravnější a hlavně nejinteligentnější ze všech velkofilmů, co kdy byly (a budou) natočeny. Najít jednu konkrétní nejlepší scénu u Ben Hura nejde, protěžovaná scéna závodu kvadrig je jen jedna z mnoha geniálních, které na sebe plynule navazují. Prostě velkofilm s velkým Vé a nebudu už dál kecat. Neprožil jsem sice stoprocentní filmový zážitek, ale méně než pět zářivých si dát nedovolím. 90%