BoredSeal

Repríza oblíbeného filmu s oblíbeným komiksovým hrdinou skoro po 20 letech mě trochu nepříjemně zaskočila - jasně, Nolanova trilogie nastavila laťku velmi vysoko, k předloze se navíc zachovala s respektem, na což se v letech Burtonova Batmana asi tak nemyslelo. Kromě pár podivuhodných aspektů adaptace (komisař Gordon jako upozaděný tlustoprd, Alfréd senilní páprda, co klidně pustí skoro neznámou blondýnu do netopýří jeskyně, Joker vrah rodičů Bruce Wayne) už nefungují růžové brýle nadšeného teenagera. Keatonův Batman není zrovna nabušenec ani sympaťák - spíš těžký introvert. Většina trapných scén souvisí s účastí trapné Kim Basingerové, povinné heterosexuální lásky pro Batmana (najmuté asi jen pro to ječení a vzhled komiksové blondýny) a jejím šišlajícím parťákem reportérem. Samozřejmě pořád pobaví Nicholson a výtvarná stránka filmu je slušná, ale zub času za těch 25 let už na pár místech zahlodal. Pokračování Batman Returns je ale překvapivě pořád působivé.

Renč svojí "invenční režií" kvalitní téma zruinoval. Snaha být i během konverzaček mě brzy umořila - neustálé akční zoomování kamery včetně zvuku, podivné ultrazpomalovačky (vrcholně pitomá postelová scéna) a démonizující detailní záběry dávají celé věci pocit propagandistického divadla, které si téma sametové revoluce nezaslouží. Tradiční zklamání je Renčova neschopnost pracovat s herci, hlavní hrdina je stylizovaný jako drsný detektiv s cigárem, většina neznámých tváří buď přehrává nebo hraje mizerně. Kašlete na to a přečtěte si radši knihu, tohle je opravdu trapárna nejtvrdšího zrna nehledě na informace a poznatky, které přinesla předloha.

První pokus Scorceseho o neskrývanou komedii (vypravěčská nadsázka a sarkasmus byly ve slušné míře přítomny už minimálně v Goodfellas a Casinu) dopadl dobře, Caprio nemá s komediální polohou vůbec problém a pomyslným vrcholem filmu je sekvence "Cesta z Country Clubu domů". Scorcese nás baví mejdanovým šílenstvím z bohatství a neobtěžuje diváky morálním poselstvím, které si vydedukujeme sami na základě toho, jestli nám Belfort přijde jako borec nebo bezcharakterní zmrd. Filmu by ovšem prospělo o něco zkrátit, aby se víc vykrystalizoval jeho humor.

(1. díl): Strašlivá záležitost, tady už se snad nikdy nenatočí nějaké normální krimi. První díl slouží jako ukázka, co je v českých krimi špatně. Rozčtvrcená žena v popelnici problémem není, běžné pražské reálie (hnusnej Karlín, staveniště Trojského mostu) jsou naopak plus. Krimi atmosféru kazí snad až směšná snaha kriminalisty polidšťovat nebo vůbec věnovat pozornost věcem, které diváka nezajímají a postavu ztrapňují, v tomhle směru je vrchol trapnosti komický fízl, který smradlavou bezdomovkyni posadí na kolegovu židli, lidsky jí pohostí, pak si během vyšetřování odskočí ožrat se s potenciální svědkyní, aby jí před sexem zdrhl a opilý zašel obtěžovat svou partnerku, nemluvě o idiotské snaze si s každým podezřelým tykat. Já si tedy pamatuji skutečné policisty jako profesionály udržující zdvořilý odstup. Pak tady máme hereckou sestavu týmu kriminalistů - Polívka už je trochu starej na to, abych mu uvěřil, že neodešel do předčasného důchodu, když se pro policii měnily podmínky platů i renty, jako jediný kriminalista se ale věnuje stopě se psem (pochopitelně se pes zcela pro polidštění policie stává minimálně po zbytek dílu rekvizitou na stanici, to zahřeje u srdíčka, že?). Vetchý vzal roli v tolika nezábavných, pro jeho kariéru bezvýznamných projektech a ani tady nemá co hrát. Vladyka, obsazen opět pro komediantský účel do role legračního fízla, jeho linie s prověřováním devianta a lezení za šéfem naprosto zbytečná, odvádějící pozornost. Blažek se v prvním díle neprojevoval jinak než agresí (a opětovným tykáním) při výslechu. Pak tady máme ještě Něrgešovou v roli srandovní nadržené sousedky, která "čistě náhodou" odhalí nepodezřívavým laxním policistům snahu pachatele zamaskovat stopy (samozřejmě jí pak nikdo nevyslýchá, vyslýchají se tady jen podezřelí, na které se řve nebo se jim projevuje legrační sounáležitost). Tyhle věci do krimi nepatří a nenajdete je v žádném populárním zahraničním seriálu nebo ne tak trapné. Další díly budu riskovat jen nešťastnou náhodou.

Dvojka se poučila ze slabin jedničky a soustřeďuje jen na parodii a zábavnou nadsázku. Trejo jede ve svém obvyklém projevu a herecké obsazení ostatních rolí je fajn, potěšil Mel Gibson v roli záporáka. Škoda, že děj ale jede v jedné rovině jako sled více nebo méně zábavných scének a nijak negraduje do větších šíleností, takže časem upadne do (příjemného) stereotypu.

Sám doma, v kombinaci s archivním dabingem v režii Ladislava Helge určitě patří do kategorie snesitelných vánočních filmů (záleží na tom, jak moc nenávidíte "roztomilé" děti). Při reprízách si uvědomíte, jak snadné je do nízké přístupnosti narvat násilí a pasti ala The Collector nebo Saw, pokud je provádí sladký chlapeček ve jménu spravedlivosti.

První dobrodružství Matta Cordella má dobrý spád, zvláštní atmosféru, ucházející herce, záporáka, celkem dlouho se jí daří tvářit se jako ucházející krimi a padouchův vstup na scénu je dobře načasován. Lustig dokázal hororovou historku natočit napínavě a stejně jako ve svých ostatních nízkorozpočtových filmech uměl zachytit temnou atmosféru velkoměsta.

Solidní krimi seriál se zajímavým vývojem. Bohužel dvacet dílů je zbytečně moc, příběh se přehnaně natahuje. Míra zvratů a momentálních podezřelých drasticky snižuje charizma vyšetřovatelky Lundové, pravidelně tvrdohlavě stíhající právě podezřelého pachatele, aby jí pak těsně před zatčením nebo po docvakla intuice, že to nemůže být on. Když se to stane poněkolikáté, je vám jen předem líto následků a obětí jejího chování. Seriálu výborně prospívá neokoukané severské prostředí a velmi dobrá je druhá příběhová linie s politikem Hartmannem, která je bezchybná i včetně závěru, ostatně i celkové zakončení seriálu můžou tvůrci zarámovat. Pokud vás neprudí to nastavování děje, zvraty, Lundová a bědování vokalistky do tuctového hudebního doprovodu, nepochybně dáte o hvězdičku navíc.

To, co film předvádí po stránce výpravy, postrádá ve scénáři. Utahaná nuda 50. let má tak banální scénář, že nad vyhozenými prachy do luftu máte chuť brečet. Nesmyslný scénář s prvotním úkolem něčeho antikomunistického z 50. let na vás chystá divoké zvraty typu "počestný nestranický vyšetřovatel z policejního aparátu velmi důkladně osazeného komunisty už před Vítězným únorem v sobe objevuje antikomunistické přesvědčení", "důstojník SS se holí před nezataženým oknem na pavlač, aby každý ze sousedů pamatujících zvěrstva druhé světové nepřehlédl jeho tetování", "nalezená kulka dovezená do Německa zastaví zfalšovaný soudní proces ve státě, jehož vládě v područí Sovětského svazu je nějaký názor západní Evropy ukradený", "vedoucí činitel policejního úřadu se osobně podílí na falšování vraždy", atd. Nesmí chybět Taclík v roli zlého zamračeného fízla s buldočím ksichtem a pro jistotu ještě najmeme německou hereckou hvězdu do role esesáka, asi aby měla pěknou němčinu. Utrpení nejvyššího kalibru. Ještě by stálo za zmínku se optat tvůrčího štábu, jestli už v roce 1953 vypadaly ne tak dlouho stojící domy v Praze takhle zchátrale a ohnile jako po revoluci, ale to už bych snad chtěl po levné agitce příliš.

Kdyby se režisér nebál prostříhat nefungující momenty (třeba misionářská návštěva klubu ústící ve rvačku) a zhustil tak rozptyl vtipů, hodnocení bych zvýšil o hvězdu. Od minula se tvůrčí tým řemeslnicky zlepšil, klíčoví herci jsou zábavní přesně tak, jak mají být (hlavně jehovista v hlavní roli a skvělý fanoušek Queen, po filmu jsem nemohl dostat píseň We are Champions pár dní z hlavy), závěrečná pointa je vynikající. Jako člen cílové divácké skupiny (tedy milovníci černého politicky-nekorektního humoru) dávám o hvězdičku navíc, baví mě, jak ironie z životní sondy do naivní mentality řadového jehovisty přímo tryská. Těším se na další film.