Enšpígl

Ten začátek bylo skoro jak soft péčko a jsme si jist, že Gerard byl spokojený a natáčení si užíval a myslím si že ani nic nehrál. Ovšem samozřejmě pohled na nahého starého hodně tlustého Gegarda nenaní nic co bych si chtěl dopřávat při večerech v karanténě. Celý film působí, chladně, odtažitě, více bezdialogových scén než diaogových, ale zas eumí velmi dobře vyprávět, takže cajk.

Teda čuměl jsem na to jak bacil na mikroskop, ale místama jsem měl dojem, že koukám na parodii. Z dramatizace hlasového projevu v každý větě v laciných kulisách a ze všech stran objevující se nový a nový postavy jsem byl zmatený jak lesní včela po postřiku. Možná ještě najdu sílu na druhej díl, při další sérii nebo radši ještě další sérii, ale spíš na to mrdám, podobný seriály prostě nejsou pro mě a než abych tu dráždil svým hodnocením zdejší obří masu spokojenců, půjdu se radši dívat na něco co má hlavu a patu a nepůsobí to, že to produkoval nějakej lacinej autobazar.

Dal jsem dva díly a balím to. To je keců, až to bolí. Nehodnotím, ale slovíčka tu na zanechávám, aby mě nenpadlo někdy v budoucnu kvůli Resee tuhle splašku ještě pustit.

Rozkoukal jsem třetí sérku a musím říct, že osmý díl mě naprosto odboural, protože to co tam předvádí Jenovéfa s Ivankou tomu říkám vrcholové herectví. Během dvaceti minut dokáží naprosto protočit emotovní nálady, od hlasového projevu, přes mimiku obličej v absolutní sehranosti obou postav. O Ivance vím od Času sluhů, že je špičková herečka, ale Jenůfka nám vyrůstá v elitní hereckou extratřídu, samozřejmě Karel Roden je taky dobrý, ale to tu píši všichni, tak nemá cenu dál řešit. Na další postavy jsem zvědav, nejlíp z nich zatím vypadá Marek Taclík, nejméně Vojta Dyk.

Chtěl jsem vidět něco nenáročnýho na pohodu a přesně tohle mě vyplnil film Alex a já, je to sice velmi ohrané téma, ale minimálně za poznání Alex Morgan jsem rád, vypadá to na zajímavou ženu co jsem si o ní ted přečetl a ještě jedna zajímavost i když to ani zajímavý není, ale četl jsem že hráčka Alex nastupuje s číslem 13 no a Reagan má ve filmu taky 13.

Když na začátku filmu říkala pani producentka, že je ve filmu použito šariš nářečí nevěnoval jsem tomu příliš pozornost, bohužel pro mně se to nakonec ukázalo jako fatální, protože mnohým dialogům jsem absolutně nerozuměl a na aj title jako pomocníka jsem neviděl. Na druhou stranu to není vyčítka směrem k tvůrcům, protože i já jsem zastánce toho , aby mluva byla co nejvíce autentická, takže je to tak trochu paradox, vyčítám filmu něco, co na druhou stranu chválím. Jenže největší devíza tohoto filmu je ve vtipných dialozích (bohudík části jsem i rozuměl ), důraz na regionalitu a snaha o autentičnost postav z toho právě ty dalogy mě často unikly. Hlavní dvě postavy působily mile a uměly rozesmát. Konec byl povedený, letní pohodová amtosféra s nevtirávým sociálně rasovým podtextem povedená. Když o tom přemýšlím, abych se k tvůrcům zachoval fér, rozhodl jsem se film nakonec nehodnotit, protože není jejich chyba, že se rozhodly pro regionální dialekt, stejně tak ale není moje chyba, že jsem film chtěl vidět.

John Turtourro mě naprosto ohromil, do zcela obyčejných záběrů dokázal dát zamilovanost, osamělost a s Vannesky udělal krásně křehkou eteritckou bytost. Film měl úsměvný model, ale mě se spíš libilo, že šel do lidského nitra. Scéna, když je John v posteli se Sharon a Sofií a Sharon řekne, podívej, on je zamilovanej, byla nádherná, totéže Vanneska u zdi, krásná barevná kompozice. Já v tomto filmu vidím kvalitní náhled na mužské duše.

Příliš mnoho postav, vztahů a zápletek to zákonitě rozmělňuje divákovu pozornost což není úplně nejlepší situace, zejména ne i seriálu s týdenním cyklem o kameře ani nemluvě, uvidíme dál, ale zatím průměr.

Vinnetou mého mládí byl, je a bude navždy jen jeden, ale vím že dobá jde stále vpřed a nová doba si žádá i nového Vinnetoua a mám velkou radost, že tentokrát se (zatím) žádný velký průser nekonal. Jistě představitel Vinnetoua, není zrovna vizitkou vydařeného castingu, na druhou stranu kde chcete v dnešním Německu najít indiána ? Takhle kdyby se tam točila Alibaba a 40 loupežníků, to by bylo kandidátů. Nový Vinnetou v sobě nemá tu nádhernou romantickou složku dobrodružství, ale zase se blíží víc celkové reálnosti (chování postav, prostředí ), svý k tomu říká i nová hudební kompozice, byť o hudební podkres Martina Böttchera rovněž nejsme ochuzeni. Celkově oceňuji vypravěčskou invenci i snahu cílit na nové publikum, ale současně neurážet fanoušky původní klasiky.

Po prvním díle to vypadá tak že Ivan Trojan přesahuje všechno a všechny o titanic a když říkám všechno, myslím tím všechno, třeba i scénář. "Jednou buzeruje někdo tebe, jindy zase zbuzeruješ ty někoho.Musíš tu buzeraci posílat dál, jinak se ti usadí na játrech"