Enšpígl

Můj miláček Lino Ventura byl pověstný pečlivým výběrem scénářů, za což jsem mu velmi vděčen, protože mně pak stačí vidět, že v nějakým bijáku hraje Lino a bez obav můžu na svým přehrávači zmáčknout play a očekávat kvalitku. U 100 dní v Palermu mám jeden problém. Když jsem film viděl jako dítě za komoušů v TV nemoh jsem z té syrové realičnosti pořádně usnout.Depresivní pocit z bezvýchodný situace, která ve filmu na jihu Itálie panovala mám pořád. Dokumentaristicky pojatý styl vyprávění je taky skvělý. O Linovi ani nemá cenu hovořit i když přibývající léta jsou znát, pořád je to herecká super špička, ale buď to chtělo přidat víc minut na dialogy, to pokud by film směřoval více k politickému thrileru a nebo naopak ubrat minuty, pokud by film směřoval spíše směrem k akci, takhle je to někde na půlce, no a já cítím, že to není úplně přesnej flusanec jak by to moh bejt. Já bych prostě nechal více rozehrát boj Carlose se statní aparaturou, to by pak ten boj proti mafii vyzníval ještě depresivnějc a beznadějnějco co filmu podle mě jde především.

Ano, bejt kamarád Tomáše Pavlíčka asi bych mu prdnul taky pět hvězd, jako kolega Vitex i když výrazy typu "nejinteligentější český snímek posledních let" bych si odpoustil, protože soudnost a úcta k ostatním českým filmařům nejsou zase až tak špatný vlastnosti, abych se jich veřejně zbavoval. Film nemá žádnou pointu ani nikam nesměřuje, je založen na existenci jednoho bezvýznamnýho kluka, který si žije svůj poměrně zbytečný život. Jako divák jsem se občas ptal a co jako má bejt ? To má bejt nějaký sdělený nebo mám se smát nebo mám přemýšlet nad svým trapným životem ? Není mě to z toho příběhu totiž jasný, navíc je poměrně kostrbatě vyprávěn a už vůběc nemluvím o absolutních debilitách ve scénáři a totálně povrchně napsaných postavách. Neříkám, že některé scény nejsou zajímavé či neumí pobavit i když třeba servírovat divákovi druhou scénu s policajtem na osamělý ulici a zdůraznit vtipnost je opravdu zbytečný. Nejsme debilové, chápeme napoprvé. Je to šitý horkou jehlou ve stylu honem, honem, přihlížím k tomu, že Tomáš je debutant a dávám dvě, ale spíš jako povzbuzení do další práce.

Filmy ze soudního prostředí bývají velmi vydaření díky dvěma faktorům, dokazováním práva u samotnýho soudu a s tím souvisejícím vtažením diváka do souzeného případu nebo patráním po svědcích a postupném odkrývání daného případu a s tím souvisejícím napětím. Tenhle film nemá nějak zvlášť propracovanej ani jeden faktor, za to má Toma Cruise a Jacka Nicholsona a jejich společnou scénu v závěru filmu, která umlčí i chronického kecala, protože tam oba dva současně nechaj půrochod svejm neuvěřitelně velkolepejm hereckejm talentům a když to Tom s Jackem spustěj, tak přestanou štěbetat i vrabci na střeše.

Kdyby mě sexuálně obtěžovat Demička, tak se modlím k Dalaljámovi ať v tom pokračuje i druhej den, ale Douglas místo toho aby byl rád a držel, tak začne vyšilovat a udělá z toho úplnou kovbojku. Film se zpočátku hrabe v tématech jako postavení žen v práci potažmo ve společnosti (Demičina obhajoba ohledně sexu je luxusní :) ) a vztahu nadřízenej vs. podřízenej, ale to jen zpočátku, protože pak už se jen intrikuje. Film má docela slušné tempo a z toho pramenící napětí, herecky není úplně špatně zahranej, pravdou je, že z většiny je to Douglasova sólovka. Zamrzí, že i když prvotní zápetka se týká sexu, Tak se nám Demička se ve své královské discpilně moc nepřevede. Škoda, že jsem nepsal scénář já, to by byl jinej vítr.

Čistokrevná romantika vyfouklá do poměrně originálnho příběhu, ve kterým dostane Demička od Roberta poměrně slušný návrh. Ustřední trio hlavních představitelů zahrálo skvěle. Woodymu jsem tu zamilovanost do Demičky od prvního pohledu. o Robertově touze po Demičce jsem rovněž nepochyboval a pokud jde o Demičku, tak když tam cupitala kraťáskách, tak jsme byl ve vztahu k ní jak Woody a Rober dohromady. Romantickou náladu dokresluje i velmi vydařená hudba. Film má v sobě takovou správnou něhu a zamilovanost, že člověk snadno uvěří v sílu lásky, jak krásné.

Velká škoda, že příběh dostá romantickou deku, až v úplným závěru, protože po celej zbytek filmu člověk musí poslouchat neskutečně zoufale napsaný dialogy (možná špatný dabing ??? ) a sledovat neuvěřitelně nerealisticky napsaný postavy. Všechny klíčový postavy se chovaly až moc vyostřeně. Kozičky Demičky zachruňujou co se dá, ale na pět hvězd by tady nestačily ani dollybusterovky, natož Deminčiny kůzlátka.

Když pominu velkopanskou přehlídku nesmyslů a kravin, který má film na svým jídelním lístku, zamrzí především absence jakékoli žánrové složky u které bych se já, jako divák chytil. Takové příběhové nic už jsem dlouho neviděl. Člověk by řekl, že Robert se Seanem budou v takovéhle plitkosti čnít jak Mount Everest na Třebonšku, ale jejich obličejové grimasy mně přišli značně nevěrohodné. Kdyby bylo ve filmu alespoň víc Demičky, ale ani tohle tvůrci nezvládli.

Bejt milovník koní, tak se asi při některejch scénách vysloveně poseru. Jako komedie mně to teda rozhodně nepřišlo. Na smrti ať už lidí nebo zvířat skutečně nevidím nic legračního. Beru to, že Islanďani jsou takový sverázný sebetvůrci a filmy si dělaj po svým a jako ukázka osudů několika koňů a několika lidí, to není úplně špatný. Dlouhý záběry na koně jsou fajn, kdo z nás nechce alespoň jednou v životě sledovat jak jede Islanďan na polokoňovi, že ano.

Mně ten film přišel jako otevřený váček na penízky, aby producenti měli zase o pár stříbrňáků víc na kafíčko, tak zkoušej, zda by nemohla vzniknout nějaká další výdělečná série. Obrazově je film v pořádku i když mně přišlo, že při natáčení vedle Jonathana sedával pan producent Miša Bay a kafral a kafral. Nejsilnější stránkou filmu je zábavné pojetí želviček, hlavně oranžová a fialová korytnačka dokáže nastartovat smíchovody. Meganička zase u pánské části dokáže nastartovat něco jiného. Jenom škoda, že zádní záběr na fotící Mega Fox netrval alespoň 30 minut, jako divák z kategorie muž obecný chci pro svý oči vždy to nejlepší. Navíc u Foxy Megan nemám dojem, že je až tak hrozná herečka, jak zde prezentuje zdejší kinder elite. Jasně Meryl Streep to není, ale v podobných filmech, jako jsou nindžácký želváci rozhodně nic nekazí a mrzí mě, že podle posledního rozhovoru kvůli dalšímu dítěti dočasně přerušila kariéru. Samozřejmě Želvy Ninja nejsou jen o Mega Fox, ale krom ní vidím ve filmu už jen dvě snahy, vydělat a pobavit. Jak vyjde ta první snaha netuším, ale ta druhá snaha se celkem vydařila.

Ještě než začnu komentovat třetí Slyovo děťátko neodpustím si okomentovat, zdejší poměrně velkou skupinu ubožáků. Pro stahování filmů mám pochopení, zejména v případě pokud zde dotyčnej film není k dispozici, ale říkat si filmovej fanoušek a stáhnout si film, kterej jde za 14 dní do kin, tomu říkám vrchol čuráctví, tak hlavně si děti nezapomeňte napsat na svůj profil velkým tučným písmem "miluju filmy." "jsem velký filmový fanoušek". atd. A nyní od zoufalství lidského ke skoro zoufalství filmovýmu. Na trojku postradatelných jsem se těšil jak Pepíček na ježíška a úvod pod taktovkou Wesleyho zahrál výbornou symfonii, jenže to jsem ještě netušil, že to nejlepší už mám za sebou. Mám dojem, jako kdyby byl Sly měsíc na samotce a těsně před natáčením ho pustili a on se nám chtěl vykecat, protože takovou sprchu keců v akčním filmu rozhodně neočekávám a ani nechci. Sly bohužel ujel i na scénáři, protože nechápu k čemu byl ve filmu můj miláček Dolph, o Jet Lim ani nemluvě. Za to mladá generace dostala nejvíc akčního prostoru, nic proti, jenže pane Stallone, já Expendables mám rád, právě proto, že to má být výsadek do akčních osmdesátek. S tím souvisí i má největší kritika, která se týká Patricka Hughese, to co on předved je jedním slovem trapnost. Akční scény nebyly sice až tak roztřesený, ale byly často zoufale nepřehledný a v případě závěrečných soubojů Sly vs. Mel, Jason vs. dvoumetrový hovado těžce odfláklý a nedat Wesleymu a Dolphovi žádnej souboj jeden na jednoho, to děte do prdele. A Arnie ? Tohle si nezasloužil. Obsadit ho jenom kvůli jménu na plakát mě nepřijde vůči němu příliš fér. Pokud v něčem trojka postradatelných vyniká nad svejma staršíma bráškama, tak je to oblast herectví, protože u Mela a Antonia je prostě vidět že v oblasti herectví jsou přece jen vyšší liga než zbytek týmu. Tady si opět musím postesknout. Antoniova postala dostala víc času k pitvoření než hlavní záporák Mel k drsňáctví. Fascinovala mě lacinost filmu, mám pocit, že producent filmu je velkej šetřílek, ostatně když jsem si čet závěrečný titulky měl jsem dojem, že s filmem je spjatej snad každej žijící Bulhar. Nejslabší díl z celé série má pár kvalitních scén a vtipných momentů, ale jako celek rozhodně nezáří.