freddy

freddy

Jiří Svoboda

okres České Budějovice
sběratel vánočních filmů

homepage

Skype: freddy9951
Facebook: jiri.svoboda.10
Instagram: jiri.svoboda1987

119 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 27 40 53
    • 25.5.2020  00:40

    Jedna nevyléčitelně nemocná krásná slečna, jeden mladej sympaťák, jedna noc na vlakovém nádraží, a symbióza mezi dvěma mladými lidmi je dokonána. Jenže co když je to jen na chvíli? Může to být o to intenzivnější, nebo naopak o to smutnější? Nebudu si tady hrát na drsňáka, v srdci jsem romantik a tak miluju i romantiku ve všech příbězích, které konzumuji. A tady bylo romantiky fakt hodně, bohužel ale šla ruku v ruce se smutkem a depkou. Jasný, tohle bylo schématický a kýčovitý jako prase, ale čert to vem, já chci takových filmů víc! Ryzí láska, upřímnost, pokora, čest. Oba hlavní mladí herci si mě získali a bylo to vlastně strašně moc fajn. K tomu super písničky, a konec, který nemůže snad nikoho nechat chladným. Tenhle film si na nic nehraje, je přesně tím, čím chce být a divák dostane přesně to, co je mu slibováno. U mě tohle aspiruje na další z mých několika filmových srdcovek a rád se k filmu kdykoliv znovu vrátím. Možná nadhodnocuji, ale jsou případy, kdy hodnotím srdcem. A tohle je jeden z nich!

    • 25.5.2020  00:29
    Této noci (1992)
    ****

    Láska může vzplanout kdekoliv. Třeba i v bowlingové herně. A co je na tom špatného, když se dva mladí lidé do sebe zamilují? Jenže maloměstská morálka v USA raných 60. let dokáže i takovou intenzivní lásku jak od Shakespeara rozprášit jen proto, že "ti spravedliví dospělí" mají předsudky vůči floutkovi, který se vzpírá zažitým dobovým zvyklostem. Ještě, že je tu holčička ze sousedství... Na filmu mě uhranul především ten úžasný look 60. let a to úžasné ospalé prostředí maloměsta, atmosféru film zvládá na jedničku a i díky tomu jsem se do něj tak rychle vnořil. Příběhově se tam jistě najdou nějaké mouchy, či si minimálně divák řekne, proč se některé postavy chovají jak se chovají, scénář možná má nějaké díry, ale já si chtěl jen užít romantické drama, a toho se mi dostalo. Byl to prostě takový ten fajn obyčejný film z 90. let, který vlastně ani moc nenudí, nabízí sympatické mladé herce a krásu osudové lásky, stejně jako radost z bezstarostného mládí. A tak se perfektně hodil na ospalé sobotní odpoledne. Já jsem spokojený!

    • 14.4.2020  01:12
    Karol (TV film) (2005)
    *****

    Byl tu, když jsem se narodil. Byl tu, když jsem vyrůstal. A vrátil se zpět do domu svého otce dva měsíce poté, co jsem dosáhl plnoletosti. Ikona. Vzor. On byl láska. Ony byl víra. On byl síla. On byl žijící svatý. On byl a zůstává mým vzorem v tom, jak se stavět k utrpení, k lidské bezmoci, k pomoci svému bližnímu. On byl dle mého názoru největší a nejdůležitější osobností nejen 20. století, ale dost možná celé historie lidstva. V krizi pandemie, kterou nyní lidstvo zažívá, a v době Velikonoc, jsem uvítal možnost si díky slovenské RTVS připomenout tuto osobnost ve čtyřdílném životopisném seriálu. Seriálu, který velmi obšírně v šesti hodinách popisuje život tohoto výjimečného člověka od jeho zhruba 20. roku života, kdy vypukla v Polsku 2. světová válka, přes složité doby vlády komunismu a pronásledování nepohodlných, zvolení papežem, atentát na něj a popasování se s mnoha světovými krizemi a událostmi, kterým musel během svého pontifikátu čelit, až po jeho úmrtí. Jeho život byl lemován bolestí a utrpením druhých, kterému musel být přítomen. Nebýt 2. světové války a těchto utrpení, nestal by se knězem. Ale osud či Bůh ho přivedli na cestu, ze které nebylo návratu. Jeho odpovědí na vše byla láska a odpuštění. A to stačilo! Nic víc. Tato série ukazuje budoucího papeže Jana Pavla II. v mnoha situacích, v mnoha těžkých chvílích, v mnoha jeho projevech, poselstvích. A výslednému dojmu zajisté pomáhá naprosto uvěřitelné herectví Piotra Adamczyka v hlavní roli, který se stal Karolem Wojtylou a celou dobu ho ztvárňoval s velmi uvěřitelnou přesností. Je mnoho scén, které mi utkví v hlavě, a to je asi ta nejlepší vizitka celého seriálu. A potěšilo mě, že se zde dostalo v jedné scéně zprostředkovaně i na Československo, kdy ve druhém díle v období po roce 1968 několik mladých mužů z Československa překročí nelegálně hranice s Polskem, aby zde nastoupili studium ilegálního kněžského semináře právě pod vedením budoucího papeže. Ale to je jen jeden z mnoha střípků ze života tohoto muže, který celý život vyznával lásku a vždy myslel na jiné lidi více než na sebe. Přiznávám bez mučení, že mnohokrát během sledování seriálu jsem měl husí kůži a slzy v očích. Stejně jako tehdy, když Svatý otec opustil pozemské bytí a zanechal tu po sobě velké množství dobra. Síla jeho osobnosti mě provází mým životem a v této době víc než kdy jindy jsem pochopil, jak důležité je pro mou vnitřní sílu těžit z osobnosti a poselství Jana Pavla II. Tohle strhující šestihodinové dílo, kdy jsem se ani na okamžik nenudil, nemohu ohodnotit jinak než jako dokonalé.

    • 24.2.2020  11:35

    Kdo by se nechtěl mít dobře a být v balíku? Jsou lidé, kterým nevadí dosáhnout toho díky organizovanému zločinu aneb jak jeden mladík ke štěstí přišel jako jeden z předních členů gangu. V zásadě se jedná o zajímavou a napínavou mafiánskou jednohubku, která dokáže zaujmout dokonce natolik, že jsem fandil hlavnímu hrdinovi, byť je to vlastně jen obyčejný zločinec, který ztělesňuje všechny špatné lidské vlastnosti. Což znamená, že tento film byl zřejmě natočen dobře, a to je na tom to fascinující. Za mě osobně se jednalo o zajímavou žánrovku, místy skvěle odlehčenou a plnou zajímavých postaviček. Zde se určitě jedná o jeden z těch více zapamatovatelných filmů. [Noir Film Festival 2019]

    • 24.2.2020  11:22
    Rebecca (1940)
    ****

    Osudové setkání, osudová láska, osudová změna v životě. Láska ruku v ruce se zklamáním, které logicky musí nastat. když mladá chudá dívka nahradí v honosném sídle zesnulou manželku místního bohatého majitele. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý příběh, který je vyprávěn místy rozvlekle a spíše jako červená knihovna. Jenže Alfred Hitchcock by asi obyčejnou červenou knihovnu netočil, takže tady máme velmi rozlehlé temným chladem dýchající sídlo v lesích u moře, a cosi tajemného, co nutí hlavního hrdinu k náladovosti. A právě vizuální stránka je zde bohužel tím, co výrazně přebíjí děj. A to asi není úplně ideální. Ale rozhodně stálo za to se s filmem potkat. [Noir Film Festival 2019]

    • 24.2.2020  11:14

    Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019]

    • 24.2.2020  11:04

    Kdo by se netěšil na návrat domů po delší době, zvlášť, když se vracíte z války či ze služby v armádě, a doma na vás čeká milovaná manželka? Jenže některé věci je asi lepší nevědět. A tak se podvedený manžel vydává o dům dál, zatímco jeho manželka nachází smrt kulkou z jeho pistole. Pátrání po vrahovi, dokazování neviny, nová vzplanutí, boj o život, nečekaná odhalení. Tím vším se může toto noirové drama pochlubit a jedná se opravdu o solidně namíchaný koktejl, který drží pohromadě, který umí zaujmout, a který mě držel v napětí do poslední chvíle. Není, co více dodat, tenhle film se mi dostal pod kůži a rozhodně by si ho žádný fanoušek žánru noir neměl nechat uniknout. [Noir Film Festival 2019]

    • 24.2.2020  10:52

    Existuje-li láska na první pohled, pak tento film nám ukazuje, že nemusí jít ani tak o vzplanutí milostné. Může to sice znít zmatečně, ale jakkoliv dále rozvíjet tuto myšlenku zavání spoilerem, takže protentokrát pozdržím své myšlenky na uzdě. V zásadě ale mohu říci, že film jako takový zpočátku zavání červenou knihovnou, ale s postupem času si buduje úžasnou atmosféru, kdy vrcholem je dokonale hudebně podkreslená scéna s odemykáním tajných dveří. Byť mi film v určité pasáži přišel rozvleklý, ve výsledku se jedná o jeden z těch zajímavějších filmů v rámci žánru noir, který si pozornost zaslouží. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  12:24
    Fritz Lang (2016)
    ****

    Nebudu nic předstírat, jméno Fritz Lang jsem před Noir Film Festivalem 2019 absolutně neznal a tím pádem bych se asi na tento film za normálních okolností nepodíval. Ale protože jsem během dvou dní viděl hned čtyři jeho filmy, přímo se nabízelo rozhodnutí jít se podívat se i na film o jejich autorovi. A byl to o to zajímavější zážitek, že tento film pojednává především o vzniku filmu Vrah mezi námi, který jsem na tomto festivalu viděl dva dny předtím. Fritz Lang jako člověk, ale vlastně i jako tvůrce byl zřejmě velmi zajímavý a přitom, jak už to tak bývá, složitý člověk. A já jsem nesmírně vděčný, že jsem mohl nahlédnout do života tohoto význačného tvůrce noirových filmů, a do zákulisí vzniku jednoho z jeho filmů, byť je otázka, nakolik se zde objevuje invence tvůrců. Ale film jako takový u mě obstál a vzhledem k čerstvým dojmům ze zhlédnutí Vraha mezi námi jsem si ho užil na maximum. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  12:10
    Ulice (1923)
    ***

    Kdo by to neznal? Šeď všedních dnů, rutina, nuda. Pocit, že člověku utíká čas, život, dobrodružství, které na něj někde čeká. To je výchozí bod tohoto němého německého filmu, v němž se znuděný manžel místo zasednutí k obědu vydává do víru města něco zažít. Byl to rozhodně velmi zajímavý zážitek už jen proto, že se jednalo o mé úplně první setkání s němým filmem. Jasně, bylo to takové zvláštní, táhlé, možná i trochu nudné. Ale i přesto na mě film zapůsobil, už jen tím závěrem, který naznačuje léty prověřený fakt všude dobře, doma nejlíp. I proto nelituji svého času, který jsem filmu věnoval. A jsem vděčný za své první setkání s němým filmem. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  12:01

    Když člověk touží po lásce, kterou vlastně nikdy nepoznal, může se snadno nechat oblbnout. Zvlášť je-li v tom zainteresována atraktivní mladá slečna. Ale kde je velká láska, může po odhalení její falše vzkypět o to větší nenávist. Dlouze a pečlivě budovaný příběh je vlastně jen berličkou pro dokonale vypointovaný konec, který mě doslova zaskočil a překvapil. Vše tady má své místo a logiku, není zde nic navíc, a to vše je podpořeno skvělými hereckými výkony. Nečekal jsem nic a odcházel jsem z projekce příjemně překvapen tím, jak chytrý příběh jsem viděl. Tady není nad čím váhat a jsem rád, že jsem si tento film nenechal ujít. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  11:52

    Ve špatný čas na špatném místě se může ocitnout každý z nás. A může to mít vpravdě tragické následky. Třeba i smrt, pokud narazíte na bandu nácků někde na samotě uprostřed noci. Tento slovenský film podle skutečných událostí je velmi tísnivý, vlastně hodně smutný a v divákovi mnohdy kypí hněv ze zoufalého pocitu nespravedlnosti a chybějícího selského rozumu. Vynikající a především uvěřitelné herecké výkony dělají z tohoto filmu strhující zážitek, který nemůže nudit, a jenž logicky vyvolává otázky. Oceňuji debatu s režisérem po skončení, kdy jsem se dozvěděl řadu zajímavostí. Za mě vpravdě nečekaný, a o to více dokonalý zážitek. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  11:42

    Bez lásky není žárlivosti. Bez lásky není citu. Bez lásky není štěstí. Jenže jak moc může být láska opravdová? A jak poznat, že je opětovaná? Toto drama je vlastně klasickým příběhem, kdy se do rodného maloměsta navrátí atraktivní dívka bohatší o zkušenosti a chudší o iluze, jež se zde po nějaké době vdá a porodí dítě. Ale šťastná není. Na konflikt je tak zaděláno a je jen na jednotlivých aktérech tohoto příběhu, jak se vše vyvrbí. Tohle vidím jako vcelku tuctový příběh, který mě mnohdy nudil, a jen gradace v závěru dokázala probudit můj zájem a položit si otázku, nakolik by žena měla být svobodnou bytostí a nakolik majetkem muže. Ale ani tento závěr a donucení k zamyšlení nepomohl filmu vystoupit z obyčejného průměru. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  11:31
    Já čekám (1957)
    ***

    Když člověk přijde o to, co ho bavilo a co miloval, nezbývá, než se chytit pomyslného stébla, nějakého snu, který ho drží nad vodou. Mladý hrdina, bývalý boxer, provozuje bistro na nádraží a čeká na zprávu od bratra z Brazílie, který tam odjel koupit farmu. Jenže co když bratr nikdy z Japonska neodjel? Z počátku se zdá, že půjde o obyčejné milostné drama, ale zdání může klamat. Ve své druhé polovině totiž tento film nabírá na obrátkách a začíná být zajímavým a strhujícím dramatem, jež je plné usilovného a napínavého téměř přímo detektivního pátrání. Tato japonská mnohovrstevnatá záležitost, byť mě na začátku uspávala, pro mě ve výsledku byla hodně zajímavým zážitkem. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  11:19

    Není loupež jako loupež. A taková zpackaná loupež tě může stát třeba i život. Tohle přepadení bylo naplánováno vlastně docela dobře. Ale koho by napadlo, že policie umí být tak rychlá? Vcelku obstojná kriminálka, která má tempo, napětí a zajímavý příběh, to je něco, co dokážu ocenit. V tomto případě jsem s napětím čekal, jak to dopadne nejen s místní lupičskou bandou, ale i s oslňující femme fatale, která si uměla zajistit toho správného chlapa, se kterým věřila v zářnou budoucnost. Tohle byla fajn záležitost, která mě dokázala zaujmout. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  11:11

    Láska i hory přenáší. Když miluješ, neřešíš. Pro lásku i život v sázku dáš. A láska je ústředním motivem tohoto temného dramatu o zločinci a nevinné dívce, kteří se nakonec jako psanci protloukají světem vděční za každý další společný den. Strhující, zajímavý a napínavý film vyniká pro mě krásnou a symbolickou scénou se žábami, která se mi dostala pod kůži a stala se výrazným a nezaměnitelným prvkem tohoto filmu. Pro někoho je tohle možná průměrná lovestory na pozadí zcela průměrného příběhu, pro mě jednoznačně dokonalá záležitost, které, snad až na pomalejší rozjezd, nemám co vytknout. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  10:59

    Vraždy, vraždy, vraždičky aneb když musíš, tak musíš, ale počítej s následky. Vraždy malých holčiček jako nosné téma pro tento film jsou zajisté dostatečně zajímavé a zároveň šokující. Režie Fritze Langa má určitě něco do sebe, jeho zabírání zvláštních pozic i cit pro detail, stejně jako gradace příběhu jsou zajisté hodny pochvaly, ale nemusel by vypravovat tak rozvlekle, neb se může stát, že divák začne usínat. Naštěstí jsem se ale probral na strhující druhou polovinu, která rozhodně stála za to. Tohle byl vskutku zajímavý, byť trochu rozvleklý noir zážitek. [Noir Film Festival 2019]

    • 22.2.2020  10:50

    Představivost je fajn a díky ní je život pestřejší a dobrodružnější. Ale všeho moc škodí, takže když se malý fantasta a snílek stane svědkem vraždy, není divu, že i jeho rodiče mají problém s tím, aby mu to uvěřili. Tahle temná filmová lahůdka mě potěšila, zaujala a udržela v napětí po celou dobu. Příběh měl spád a představitel hlavní role byl jednoduše skvělý a uvěřitelný. Rozhodně fajn noir filmová jízda, kterou jsem absolvoval rád a s chutí. [Noir Film Festival 2019]

    • 2.1.2020  12:42
    Slíbená princezna (TV film) (2016)
    *****

    Princezna Zlatovláska v moderním hávu, kdy se autoři neštítí z princezen udělat na jeden večer kurtizány, neváhají ani prolévat krev a vyrobit několik mrtvol. To vše na pozadí zajímavého moderního pohádkového příběhu, kde se pořád něco děje, kde dobro vítězí nad zlem, kde mladý hrdina chrabrostí nešetří a pro lásku třeba i smrt překoná... A hned tu máme dle mnohých názorů jednu z nejhorších pohádek historie, která vzbudila takovou vlnu nevole, že si jí ČT netroufla od premiéry před třemi lety ani jednou reprízovat. A jelikož mně se hned napoprvé zalíbila (po premiéře jsem hodnotil čtyřma hvězdama), beru jednou ročně za vděk možností vidět tuto pohádku alespoň se slovenským dabingem na RTVS, kde se každoročně reprízuje. Já chápu, že zaprděnému českému publiku, kterému se toto servíruje jako tradiční vánoční pohádka tohle prostě nesedlo. Ale jako moderní trochu fantasy příběh je to prostě skvělý! Snaha o originalitu, pomoc zvířátek, sem tam i vtipné nápady, do toho samozřejmě i zlo, které musí být potrestáno. Tam, kde jiné pohádky jen naznačují, tahle se nebojí být naturální. V hlavní roli Jiříka se zaskvěl Jan Cina, kterému tu jeho poctivost a slušnost divák fakt žere. V roli princezny je pak neokoukaná Marta Dancingerová, která možná nemá typický princeznovský vzhled, ale to nevadí, protože sem mi naprosto sedí! Rovněž Jan Dolanský, který z rolí chudých chasníků a princů přešel do role jednoho ze dvou zdejších hlavních záporáků (ano, je zde hned dvojí zlo, jaký to posun oproti klasickým pohádkám), piráta Zabije Okrade (pardon, píše se to Za Bié Ocradé). Hele, kámo, za mě naprostá spokojenost, pohádku jsem viděl už asi počtvrté, z toho třikrát ve slovenštině a jednou v češtině, a pořád mě baví. Taková moje úchylka, pro kterou mám slabost! Proto zvyšuju hodnocení ze čtyř na pět. Za mě hodně nedoceněná záležitost a chci reprízu v ČT!

    • 2.8.2019  00:07
    Klaunovo pozdní odpoledne (TV film) (2019)
    ****

    Tento dokument mě nezajímal ani tak kvůli samotné osobnosti pana Bolka Polívky, jako spíše kvůli jeho divadelní tvorbě, jelikož divadlo je v popředí mého zájmu. A z tohoto pohledu jsem nebyl zklamán, divadlu je věnována velká část tohoto portrétního dokumentu, a to nejen samotnému panu Polívkovi, ale i jeho dvěma dětem, kteří jdou v jeho stopách, totiž dceři Anně a synovi Vladimírovi. Když si to sesumíruji, Bolka Polívku jsem dosud viděl naživo ve dvou divadelních inscenacích (jako Harpagon v Moliérově Lakomci i jako Falstaff v Shakespearových Veselých paničkách windsorských exceluje), jeho dceru Annu rovněž ve dvou inscenacích, a syna Vladimíra dokonce v šesti inscenacích. A to už je pořádná divadelní porce a dost času stráveného s touto rodinou na to, abych ignoroval tuto výjimečnou možnost nahlédnout pod pokličku jejich práce, vazeb a celkově se dozvědět něco nového a zajímavého. Kromě divadla se ale podíváme i na natáčení filmu Cesta domů a na natáčení 56. dílu Manéže Bolka Polívky. Co se týče náhledu do tvůrčí a pracovní činnosti Bolka Polívky, je dokument pestrý a vyčerpávající. Ale asi jsem přece jen čekal, že se dozvím třeba i trochu více o farmě, kterou pan Polívka vlastnil, a co a jak se tam vlastně stalo a jak se na to zpětně pan Polívka dívá. Nicméně toto je spíše oslavný dokument, takže farma je zmíněna jen okrajově. Což ale nemění nic na tom, že jako divák, především tedy jako divadelní divák, jsem s výsledkem nadprůměrně spokojený.

    • 16.7.2019  18:27

    Jen si to představ. Jedeš se projet na kole, a najednou máš nastoupit do nějakého letadla na věčnost. Jenže odmítneš a dozvíš se, že jsi mrtvej, ač jsi měl umřít až za 50 let. Prostě anděl strážnej to podělal a vzal tě tam nahoru předčasně. Tvoje tělo už ale zpopelnili. A tak si vlezeš dočasně do těla nějakýho milionáře, kterej kvůli zisku nehleděl na nikoho a na nic a bez jakýkoliv morálky hrabal majetek, a ty se rozhodneš konat v jeho těle dobro. Nepříliš originální anotace má překvapivě pohodový look, fajn příběh, byť možná občas trochu nelogický, a sympaťáka Warrena Beattyho v hlavní roli, který ač v tomto filmu vystřídá tři těla, vypadá pořád stejně. Aniž bych to čekal, bylo to neskutečně milý, na pohodu a vlastně to strašně rychle uteklo. Romantika byla, pokusy o vraždu ze strany vypočítavé manželky a jejího milence rovněž, dokonce i trocha toho nadpřirozena, a možná i na ten nezbytný happyend došlo. Co víc si přát? Příjemný pondělní večer s náloží dvou filmů s Warrenem Beattym ve společnosti ČT Dvojky tak dopadl na výbornou. Ale že by si tenhle film zasloužil devět nominací na Oscara? To je asi trochu přestřelený. Za mě mírný nadprůměr.

    • 16.7.2019  18:15

    První láska může být tak opojná! Jenže před takovými sto lety, kdy se zhruba tento film odehrává, aby dívka nepřišla do řečí, museli dva zamilovaní počkat do svatby. A to je odrazový můstek pro vše, co se v tomto příběhu plném chtíče, tužby, vzplanutí a lásky odehrává až k úplnému zbláznění hlavní hrdinky, jež je natolik posedlá láskou ke svému milému, až začne raději toužit po smrti. Strhující milostné drama mi ukázalo, jak krásné, vzácné, ale zároveň složité je milovat vroucně až k zbláznění. Film sám o sobě se pyšní zajímavým příběhem, který v sobě zahrnuje nejen blahobyt 20. let 19. století, ale i krach na newyorské burze, nabízí ale i troufám si tvrdit na svou dobu odvážné scény ukazující teenagery buď jako slušné a mravné, nebo naopak jako prostopášné a zhýralé, čímž režisér Elia Kazan zřejmě Americe nastavil velmi nebojácně zrcadlo tehdejší morálky. Samozřejmě herecké výkony samy o sobě pomáhají ke strhujícímu vyznění tohoto filmu plného velkých dramat, velké lásky, velkého smutku, velkých odříkání a nakonec i velké naděje, jež je tolik nezbytná pro život. 24letý Warren Beatty a 23letá Natalie Wood (za tento film získala svou druhou nominaci na Oscara) zde svou romanci hrají srdceryvně, uvěřitelně a jsou absolutně strhující. Za mě úžasný filmový zážitek, který si mě našel jen jaksi mimoděk v pondělí večer na ČT Dvojce, a který se mi dostal pod kůži.

    • 4.7.2019  17:34
    Vinohradská sto desátá (TV film) (2019)
    *****

    Divadlo na Vinohradech je moje milovaná a srdcová divadelní scéna. Od 8.4.2017 do dnešního dne jsem tam viděl 18 inscenací na hlavní scéně a 3 inscenace na studiové scéně. Vždy se sem rád vracím a jména zdejších herců už znám zpaměti jen podle obličeje. A tak není divu, že tento dokument mapující jubilejní 110. sezonu tohoto divadla mě musel nadchnout. Prostřednictvím tohoto dokumentu jsem nahlédl do zákulisí příprav hned několika inscenací, které se pro mě naživo staly velkým zážitkem. Obzvláště Čarodějky ze Salemu mě nadchly a hned mám chuť se na ně vydat znovu, ale to se dá říci o většině inscenací, o kterých je zde řeč. Dokument samotný je zpracován skvěle, divákovi ukáže nejen vznik inscenací od první čtené zkoušky až po premiéru, ale zároveň mu ukáže technické zázemí divadla či nahrávání scénické hudby pro inscenaci Harold a Maude. Dozvěděl jsem se navíc řadu zajímavých informací, na které jsem v tištěných programech k inscenacím třeba ani nenarazil. A vidět celou jednu sezonu mého milovaného divadla zhuštěnou do 36 minut je vlastně velmi zvláštní. Právě ta délka mě mrzí, i kdyby to trvalo hodinu, pořád to pro mě bude málo. Ale jinak za mě maximální spokojenost a už se těším na další vinohradské premiéry. A doufám, že Vinohrady budou dál přinášet činohru inscenovanou s citem a s důrazem na herecké výkony, protože v tom je toto divadlo silné a proto si získalo mé srdce!

    • 23.6.2019  00:40
    Wildlife (2018)
    ****

    Tenhle rozpad rodiny očima čtrnáctiletého syna je vynikající studií vývoje dvou lidí, kteří si byli velmi blízko a postupně se vzdalují, a jejich syna, který musí pochopit, že život je ne vždy to, co bychom chtěli. Dlouhé detailní záběry do tváří herců beze slov, stejně jako záběry do pusté krajiny jsou dokonalým koloritem k ději a dělají z filmu výjimečný zážitek, který rozhodně stojí za pozornost. Režisér si s filmem pohrál a evidentně věděl, čeho chce docílit, a já přesně takovéto americké nezávislé filmy miluji, byť se může zdát, že příběh je vlastně hodně jednoduchý a byl tu ztvárněný už na mnoho různých způsobů. Jediné, co bych filmu vytknul, že občas působí až příliš rozvlekle, ale chápu, že režisér měl nějakou vizi, které se držel. Takovýto film samozřejmě ale musí doplnit i herecké výkony, a ty v tomto případě byly skvělé, obzvláště mě potěšilo vidět zase jednou na plátně Jakea Gylenhaala, pro kterého mám jakousi slabost. Myslím, že mé zakončení košického festivalu se povedlo a nebudu lhát, že s komentářem k poslednímu festivalovému filmu se mi před očima míhají vzpomínky, zážitky i emoce, kterých jsem za těch 9 dní zde strávených přímo přesycen. Dovolíte-li krátkou odbočku od filmu, bude se mi stýskat po mém ČSFD kolegovi Enšpíglovi, se kterým jsem celý festival prožil a bylo mi ctí jej poznat, po místních lidech, prostředí i celkové architektuře, která je v Košicích skvělá, po celém festivalu. Tenhle festival má své úžasné kouzlo a duši a bylo mi ctí stát se jeho součástí. A stejně jako symbolicky končí film Wildlife společným vyfocením ústřední rodinné trojice, stejně tak i já ve svých myšlenkách tvořím psaním tohoto komentu poslední fotku, kterou odkládám do alba ve své hlavě, které už navždy zůstane mou součástí. Děkuji a třeba někdy znovu v Košicích na viděnou. [27. Art Film Fest Košice]

    • 23.6.2019  00:23
    Kalte Füße (2018)
    ****

    Že Němci umí točit vtipný komedie jsem se přesvědčil už například u Fakjů, pane učiteli. Ale že dokážou natočit jednu z nejvtipnějších silničních honiček, to by mě ve snu nenapadlo, aneb když nemáte auto, vezměte si lyže, staršího chlapa po mrtvici na kolečkovým křesle, dejte mu do ruky brokovnici a rozjeďte to na maximální otáčky. Tahle scéna je za mně jedna z nejvtipnějších, kterou jsem letos v Košicích viděl. a už jen proto se vyplatí věnovat pozornost týhle zpropadeně vtipný komedii o docela sympatickým mladíkovi s dokonale vymakaným tělem (kde jen ty Němci tyhle herce berou), kterej dluží nějaký prachy a je donucen jít vyloupit barák bohatýho chlapa po mrtvici, ale narazí tam nejen na něj, ale i na jeho vnučku, a je nucen improvizovat. Za mě osobně hodně vydařená komedie, která mě rozesmála v mnoha situacích, která nabízí super vtipný příběh, sympatické postavy a celkově to bylo tak nějak na pohodu a bylo to milý a mega odpočinkový, přitom to ale nenudilo. Za mě hodně sympatický a troufám si říci nezapomenutelný komediální zážitek, který bych si dal klidně znovu. [27. Art Film Fest Košice]

    • 23.6.2019  00:06

    Je pozoruhodné, když se něco z vaší minulosti, na co jste téměř zapomněli, najednou objeví v rámci něčeho přítomného, co právě prožíváte. O knize Sarah od autora J. T. Le Roy jsem se dozvěděl v roce 2006, když vyšla v Česku, a chtěl jsem si jí tehdy přečíst, ale nějak se mi to nepovedlo, nicméně v podvědomí zůstala. A dnes jsem si v kině tuto knihu a 13 let starou vzpomínku oživil, protože právě o této knize a jejím autorovi pojednává tento velmi zvláštní film, jež sleduje autorku knihy, která ji napsala pod klučičím pseudonymem a potřebuje pro tento pseudonym nějakou reálnou tvář. Film, který asi o něco více dokáže zaujmout lidi, kteří mají k této knize vztah nebo o ní ví trochu více, vyniká z mého pohledu nejen zajímavým dějem, kdy já osobně jsem si užíval celý film a celý příběh, ale vynikal především velmi lehce uvěřitelnými hereckým výkony, kdy obzvlášť Kristen Stewart a Laura Dern exceluje. Jsem rád, že se mi kniha Sarah po 13 letech vrátila do života, a třeba už si jí konečně přečtu, protože anotace mě zaujala už tehdy a stále mi přijde, že je tato kniha hodna mé pozornosti. Takže za mě výrazný film, který má své kvality. [27. Art Film Fest Košice]

    • 22.6.2019  23:44

    Ano, i v Izraeli se natáčejí romantické seriály pro ženy dychtící po vztahových seriálech. Jenže co když do toho začne kecat vedoucí izraelsko palestinského pásma, kterým musí každý den projíždět scénárista tohoto seriálu? Tahle netypická komedie je originální, nápaditá a dokázala mě na mnoha místech rozesmát, ale i přesto jsem měl pocit, že mnohdy jen klouže po povrchu a mohla by být ještě ostřejší, ještě vygradovanější, ještě ujetější, protože místy výrazně ztrácela dech. Ale závěr byl vtipný a svým způsobem skvěle vypointovaný, o tom žádná. Na to, že jsem nevěděl, co od toho mám čekat, mohu film označit za příjemné překvapení někde mezi třema a čtyřma. A možná bych si i v reálu nějakou romantiku z Izraele jen tak ze zvědavosti pustil, abych okoukl, jestli tam fakt mají stejně blbý seriály, jako u nás. Tak třeba to někdy vyjde. [27. Art Film Fest]

    • 22.6.2019  00:37
    Zabíjení (2018)
    *

    Předně upozorňuji, že nejsem nějaký znalec nebo fanoušek samurajských filmů, tohle jsem si zkusil dát čistě jako festivalový experiment, jak se mi bude líbit něco mimo mé preferované žánry. A přiznávám, že tohle mě absolutně nezaujalo. Pokud se nějaký film odehrává 80 minut na jednom místě někde v lese a běhají tam chlapi s mečem, nedokážu to asi dost dobře docenit. Takže za mě absolutní nuda, která mě nebavila, a která pro mě byla spíše utrpení. Přišlo mi, že děj se nikam nevyvíjí, film je celou dobu o jednom a tom samém a i při téhle vstřícné stopáži jsem v polovině filmu začal v sále usínat. Přesvědčil jsem se, že chodit v rámci festivalu na filmy mimo mé preference není dobrý nápad a omlouvám se tomuto filmu, že to odnesl, ale fakt to pro mě bylo utrpení a nedokázal jsem asi dost dobře docenit celou tu tématiku. Každopádně za mě nejhorší celovečerní film košického Art Film Festu, který jsem tu viděl. Pokud jste fanoušci žánru, mé hodnocení ignorujte. [27. Art Film Fest Košice]

    • 22.6.2019  00:23
    Parazit (2019)
    *****

    Chcete se královsky pobavit? Chcete být filmem překvapeni? Chcete být šokováni? Chcete zažít filmovou jízdu, v níž se žánry zcela lehce mění a vy nevíte, co bude dál? Tuhle rodinku, která začne realizovat smělý plán jak se mít dobře musíte buď milovat, nebo nesnášet. Ale ať se rozhodnete pro jedno nebo druhé, rozhodně vás nemůže nechat chladnými, protože tohle se hned tak nevidí. Z Jižní Korey, oceněný Zlatou palmou za nejlepší film, přišel do Košic film, který je hravý, milý, tématikou (ne)obyčejný, možná velmi dráždivý, nikomu nic nedaruje, a který se dívá na perspektivu chudí versus bohatí zase trochu z jiného úhlu, než bývá ve filmech zvykem. Tak rád bych se rozepsal více a popsal scény, které se mi vryly do paměti a nápady, které z filmu dělají takový nezapomenutelný zážitek, ale protože prožitek tohoto filmu závisí hodně na okamžiku překvapení, napíšu jen, že tahle po píči dobrá multižánrovka stojí za zvýšenou pozornost a ignorovat jí je téměř hříchem. Tohle má šanci stát se nesmrtelnou kultovkou a já jsem rád, že jsem tenhle originální klenot mohl zažít ve vyprodaném festivalovém kinosále pro 450 diváků, kde vládla úžasná atmosféra. Tohle chceš, tak do toho jdi a nebuď srab! [27. Art Film Fest Košice]

    • 21.6.2019  18:44
    Monos (2019)
    ****

    Kolumbijská džungle jako výchozí prostředí pro tuhle těžko popsatelnou žánrovku je více než vhodná na to, aby se tu na relativně malém, ale zároveň rozlohou nekonečném prostoru rozehrála těžko předvídatelná partie, která je chvíli dramatická, chvíli zvolní, a která s každým dalším záběrem dokáže překvapit. Tahle partička děcek, která tvoří oddělenou jednotku povstalecké Organizace a mají dohlížet na jednu ženu, jež je rukojmím, je velmi nestabilní, emocionálně nevyzrálá a je zajímavé pozorovat psychologický vývoj jednotlivých postav, stejně jako to, jak se odvíjí samotný příběh. Je to vlastně jen tak trochu plynoucí sled událostí, ale je to po čertech zajímavý art, který mě téměř nenechal vydechnout, a který má tendenci vyniknout právě na festivalech. Jediné, kvůli čemu váhám v hodnocení je fakt, že mi film připomínal kombinaci filmové a románové klasiky Pán much, a britského thrilleru Jezero smrti. Ale to je jen nepatrný detail v jinak dokonalém a rozhodně překvapivém filmovém zážitku, který mi tento malý nenápadný kolumbijský film přichystal. [27. Art Film Fest Košice]

<< předchozí 1 2 3 4 14 27 40 53