hruucoon

Koukal jsem na džůlii robrtsovou aka pryťyvomen, kterak pečuje o rakoviňáka kempla skota, jenž dlí na haciendím bat hradě svýho otce, zlýho bohatce, zatímco on jí pod dohledem majordoma způsobuje vlhnutí vulvy promítáním oprásků nahých ženštin namalovaných Klimtem. To vše vyplněno nekonečnejma blábolama, který degradujou  nemocnýho člověka na blba, věřícího v ženskou empatii k parťákovi. Což je u zrzky, co si patlá majonézu na kebuli nesmysl, stejně jako u každý jiný samičky našeho druhu. Pak nastává nejvíc iracionální moment - okamžik, kdy kempl jeden večer vydáví troje běžný vnitřnosti a hned druhej večer sedí naprosto ve formě se zrzkou už bez majonézy na bedně v opulentní nudný reštyce, aby po vysvětlení problematiky carpaccia džůliji, zažil excitaci lidství v černošský dupárně, kde ho seznámila s životem proletarijátu. V záchvatu lidství humunkula kempla hupsnou do růžovýho kaďoura a frčí vstříc dobrodružství, kde se z rakoviňáka stane za 12 minut řidič po motivačních zblebtech zrzky džůlie, za kterej bude jednou odsouzena k namalování ve formě čáry na Highway in Hell a bude s ní řešit přestupky dopravák Huml. Paxi pronajmou giga barák na pobřeží a film zapadne do očekávaný močální hrůzy sladkobolný veleklišoidní terminace života humunkulova - která nastane /nenastane. Takovýhle filmy stojí za prd, jenže já si ho jednou dvakrát za pětiletku sjedu jako kůru suchejch vočí. On je natočenej skvěle a funguje prostě proto, že džůlije je krásná žencká a prostě svojí roli žencký, kterou chlapi chtějí a má mozek v hlavě, UMÍ. Díky rejžovi, kemplovi a scénáři (jen na to zmrtvýchstání 🙈) jí věříte, že toho kluka miluje a bojí se vo něj a nechce, aby vzdal šanci přežít, přesně v duchu mýho oblíbenýho přísloví "Carpe Diem quam minimum credula postero"...ten biják není o příběhu, to by l kandidát max. na *. Je to vo pocitech a tam to u mě funguje. Brzo tomu asi hodím uslzenou fajfku, zatím nemůžu.

Do kina jsem na českej film hodně dlouho nešel a po tomhle ani dlouho nepůjdu. Ubohej PP, soudruh ýbrministr pakultury dobejvající se k řediteli galerie, obrazy stěhovaný moronama mir nichts dir nichts skrz hlavní vchod bez obalu, umělci vykreslený jako imbecilové a film kterej se celkově  odehrává ve světě skřítků a pohádek. Když na mě bafnul Náhlovský, tak jsem hledal čelist ve sklepě, ústřední dvojice  je tragická. Nevěřícně jsem na ten špektàkl koukal + čekal, kdy při "seksuálních scénách"  vyleze MUDr. Uzel s ptákostavnou pilulí... jeden spark je za Kratinu, Vágnerovou a za kozy natřený na bílo...

Tenhle film jsem dlouho vstřebával, dokud mi nedošlo, že ti herci tam vlastně nehrajou. Oni žijou obyčejný životy, jak je žijou lidi někde na vsi, v malým městě. Není tam co chápat, není tam žádnej plán, jenom prostě žít a snažit se něco užít, cokoliv, než přijde zubatá. Protože než přijde, tak si nemůže bejt nikdo jistej, že ho odvede k brance se 4 sluncema, na zahradu, kde paří Merta a spol.